Jestlipka pan PhDr. prošek někdy slyšel od manželky Tejno? Pocházím z městečka zhruba na půl cesty mezi Plzní a Domažlicemi a nikdy jsme nepoužívali Horšovský Týn, ale jen zkráceně Tejno a to používám pořád.

Článek parádní, kolega je z Plzně a jako bych ho slyšel

Ale co mě vytáčí jak v normální mluvě, tak hlavně v rádiu, to je používání "Mějte...." - mějte hezký den, mějte hezký večer. Nebo včera Plíšková - měla jsem špatný pohyb...

Přeji všem hezký den

Pěkný článek. Já jsem Chodka a vsadím se, že pan ředitel neví, co jsou: "PECEDLÁTKA" "SEJPKA" "LOCH" "RAJBOVADLO" "ŠLEJŠKY" nebo "TOČ"

v Plzni je pajtlovat - třást, zíbst - mrznout být zima, vostěchtaný - například ozubené kolečko které má poškozené zoubky je oštěchtaný , můj oblíbený je vošouch - to je pro zbytek republika bramborák

Voštěchaný = vomolousaný...

Jako mladá a i dnes používám voštěchtat - nechat se jít ostříhat ke kadeřnici, nebo špatně zastřihnout látku a pod.

Přesně, Vošouch neboli bramborák,,,, nádherná mluva, náherné nářečí....

a v Brně je výraz "pajtl" označení pro polní pych

Nebo také roužnout - rozsvítit. Náhodou je to krásné to nářečí. A jak si Plzeňáci a okolí rozumí, to je na tom to nejlepší.

Svetaci: ``Dyt si s ni pajtloval jak sumar s basou``

Rád vidím pána-znalce :) Přidal jsem Vám malé zelené plus.

Další komické posuny jsou když Pražák řekne že "notebook je rozbitý"a myslí tím i to že prostě nefunguje, dokonce i tehdy když nefunguje pouze částečně nebo pomalu.

Když jsem to slyšel poprvé tak jsem myslel že je notebook fakt fyzicky poškozený. :-)))

Rozbitý = nefungující...

Nejen Pražák.

jo, reklama na jogurt s Pazderkovou (tehdy ještě "Blbá blondýna")

Mě kdysi překvapily domácké obdoby krestnich jmen v Praze.

Jaroslav, Miroslav, Bohuslav = Slávek nebo Sláva. Na Moravě a Slezsku by to byli Jarda (Jarek), Mirek, Bohuš.

Jaromír, Vladimír = Mirek nebo Míra. Na Moravě opět Jarda, Vláďa případně Laďa.

Podobně to je i u ženských jmen.

Jaroslavu v Čechách volají Slávko a na Moravě Jarko.

jo, Grosman říkal Šimkovi Slávku a já to jako Moravák nechápal

A co čeština přeříkávačů (opakovačů) TV zpráv? Jejich spojování jména s příjmením, a také intonace, kdy ze souvětí udělají vět více tak, že se jako v němčině musí počkat na celý odstavec?

Možná by se někteří divili jak mluvila moje babička narozená 1898 v Ostravě. Směs češtiny, polštiny a němčiny. Přitom na otázku národnosti by bez váhání odpověděla že je Češka...

Ale je pravda, že specifická ostravština už vymírá a zbyl z ní jen "kratkyzobak".

Já považuji za jednu z největší zvrhlostí dnešního českého mluveného projevu slovo "prostě". Používá se očividně jako náhrada za dřívější "hmmmmmm" a slouží pouze jako časová pomůcka k tomu, aby si mluvčí sesumíroval pokračování svého projevu.

Někteří už mluví tak (a bohužel i v TV), že nejsou schopni pronést ani jednu větu, aniž by do ní nevložili jednou, nebo dvakrát slovo "prostě".

Kupodivu v písemném projevu se skoro nikdy neobjeví, protože zde má pisatel dost času si své myšlenky srovnat.

Další vycpávkou je JAKOBY.

Nicméně!

Ostatně, vlastně, v podstatě...

Hele, vole, není - vole - prostě - vole, lepší, vole?

Řekl bych, že jde o podobnou vycpávku. Za "vole" nás učitelky popotahovaly, "prostě" je nebezpečnější, protože kvůli slovu samotnému nikdo nebojuje :-)

Nejlepší jazyk bez typického vlivu nářečí podle mně používají na severu Čech v bývalých Sudetech. Nemají přízvuk, nejsou ani "kratkozobaci", ani nezpívají jako pražáci, ani nejsou ze z Plzně a nemají ani ten šílený Brněnský hantec a všechny ty jeho mutace. Je to zřejmě tím, že do Sudet po válce přišli všichni z vnitrozemí za prací a přitom byli vykořeněni. Mám jejich řeč rád, protože ji rozumím Občas mám problém s krkonošským nářečím (česnečka = oukrop, zvodovka atp.)

I východočeské nářečí je úsměvné. Například jejich "jdu ke strejdoj", nebo na otázku, co měli k obědu jejich "měli jsme knedlíci se zelím".

Jen bych vám chtěl říct, že plzeňáka neuslyšíte říct, že je ze z Plzně.

promiňte, ale neodporujete si trochu...jestli přišli z různých částí země, tak by si sebou přinesli i svoje nářečí a jazyk by se stal směsicí všech těchto nářečí

"Pajtlovat" je slovo používané v hantecu. A ten určitě není "ze z Plzně".

Pajtlovat (klepat se, viklat) rozhodně z mluvy jihozápadních Čech pochází. Za to slovní spojení ze z Plzně určitě ne. To si vymysleli mimoplzenští. Plzeňák o sobě řekne normálně "z Plzně".

Nejsem si jistý, jestli se nepletete oba!

Plzeňáci opravdu "ze z" ani "zes" Plzně neříkají. Když něco přiletí zdola, řekneme "zez dola", možná proto ostatní narážejí na to, že jsme "ze z Plzně".

Nepletou se. Mají pravdu.

Ano jedno nesedí. Pajtlovat ve významu třást se používá všude na jihu blízko německy mluvících zemí, hlavně u Rakouska. Takový šuspajtl je závěr od kulometu.

A zes je z domažlického nářečí. Není to "ze z", ale "zes".

No a blíže k Plzni je šusplajtl někdo neupravený.

To je naprostý nesmysl. To si jen nějaký neznalec působil k obrazu svému. To nemá ŽÁDNÝ jazykový podklad. Naopak, jediné rozumné rčení je lítat jako šuspajtl (v původním významu tam a zpátky).

a co znamená, to by mě fakt zajímalo, prosím

Jít na pajtl, Cigán by řekl na čorku. Prostě sklízet cos nezasila!

Sloveso "třást"

viz http://cja.ujc.cas.cz/CJA2/files/02-0072.pdf

Pajtlovat jsme chodili k sousedům přes plot na jablka nebo hrušky anebo na pole na kukuřičné klasy.

Revize pravidel pro psaní velkých a malých písmen by neuškodila.

Je to sice jen drobnost, ale mě to drásá - bydlíme v ulici Na Pěšině, ale nikdy tu žádná Pěšina nebyla, je pěšina, ale to podle pravidel.

Ale jak píšu, je to jen drobnost...obzvlášť, když vidím, jak někteří experti przní mateřský jazyk, a to jak veřejně, tak soukromě.

Už je to tedy déle, ale revize myslím již proběhla.

Názvy ulic (psaní) se zjednodušily, abychom nemuseli vždy pátrat v místopise...

Ke Kurtům, Na Pěšině, U Vyčihováka...

U Vyčihováka? :-D Jako fakt?

Jestli pak ví pan PhDr. co ve slangovém stylu z pracovního prostředí těžkého průmyslu znamená: (cenzor promine) Prcák, Jebák, Blajštift?

Ty první dva výrazy bych tipnul na roční hodnocení zaměstnance...

Ten třetí výraz naše oma používala jako název obyčejné školní tužky

Západočeská televize ZAK, minulý týden, mistr ve fabrice: "Tutěch strojůch tu máme tři."

To je špatně, nikoli třI, ale třÍÍÍÍÍ... Číslovky TřÍÍÍ čtyřÍÍÍÍ jsou v Plzni dlouhé... Podobně jako nominativ plurálu životného maskulina - klucÍÍÍ, fotbalistÍÍÍ, hokejistÍÍÍ, apod..

Máme přízeň v Klatovech, to nářečí miluju. Hlavně takovéto "aé" na konci slov :-)