Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Oheň může pomoci zachovat vzácná vřesoviště, potvrdil to požár v Brdech

Tři týdny po cvičných požárech vřesovišť na bývalé vojenské střelnici Jordán v Brdech mají ekologové první důkazy, že oheň přírodě pomohl. Vypalování se tak může stát legitimním prostředkem k udržení unikátních vřesovišť v nové CHKO Brdy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

D51u26š96a44n 22G63o84g62e79l26a 7691864839348

Taková sekvoj požár potřebuje,jinak se její semena neotevřou a nenaklíčí a příkladů je mnoho.

+2/0
15.6.2016 10:28

P37e86t29r 43K95e50l11l22e39r 4779860344

A jéje... Zase se objevuje Amerika... ;-(

.

Vypalování fungovalo dříve a nebyl problém... Dokud se neobjevili "odborníci" co viděli mrtvé mravence a hmyz... Bohužel příroda je chytřejší než oni a jak je vidět i tady, hmyz z velké části přežije... To je fyzika, oheň jde nahoru a teplo také, takže směrem dolů moc teplota hluboko nejde...

.

Osobně si myslím, že by se vypalování mělo zase zahájit, samozřejmě bezpečné-riziko požárů...

.

Víte, jak by se tím například zredukovala populace kíšťat, se kterou si nevíme rady? Klíště nemá křídla neulétne před ohněm a nevrtá se do půdy... ;-)

+3/0
15.6.2016 10:17

P72a88v46e33l 87J96e92ř11á29b62e37k 7531502404967

Jste na omylu.

Zákaz vypalování trávy prosazovali hasiči, protože při špatně řízeném vypalování shořelo mnoho majetku a i uhořeli lidi.

Broučci byli jen jako emotivní prvek proti vypalovacích kampaní.

Nicméně, vypalování v době, kdy proběhlo na brdech není moc dobré. Tam je sice odůvodněné hořením lesa podle výcviku armády, ale jinak řízené vypalování jako nedílná součást péče o vzácná území se provádí v zimním období. Protože v tu dobu hoří jen organická hmota, hmyz a další, jsou před upálením chováni v půdě.

Klíšťata - to je víc otázka myší a jejich predátorů. A slabých mrazů.

Prostě mají podmínky pro množení, vypalování by je nezastavilo, protože by se ve sví podstatě vypaluje jen zlomek krajiny. Rozhodně ne lesy, velké louky atd., kde na každém listu dnes číhá savý roztoč.

0/0
15.6.2016 13:25
Foto

P16e98t31r 61S26u91c50h39ý 3950483142783

Nějak se mi nechce věřit těm číslům. Jestli teď se požár šířil 1-2 metry za sekundu a v letním vedru by se šířil 10x až 40x rychleji, to by se jako šířil 10-80 metrů za vteřinu? To je 36-288 km/h. Vím, že se požár umí šířit rychle, ale až takhle rychle? :O

0/0
15.6.2016 9:43

P72a71v38e85l 28N56o86v89á95k 7251557379729

Tak mozna je to porovnani za jak dlouho ohen pohlti plochu za mokra a za sucha. Kdyz se to zapali na jednom miste, tak se plameny siri "exponencionalne". Takze pokud se to zpomali treba jen o trosku, muze byt shorela cela plocha o dost pozdeji. Jen teorie.

0/0
15.6.2016 9:56
Foto

F93r82a14n73t59i74š92e65k 53H93r23a17b25a70l 3423329586508

288 km/h je už moc, ale 50 je reálná rychlost šíření požáru. Při dobrých podmínkách pro šíření (hodně vysušený podrost a vítr) dokáže požár dokonce přeskakovat překážky jako třeba řeka. Vítr žene hořící kousky dřeva, listí velmi rychle a například stepnímu požáru nemáte šanci utéct.

0/0
15.6.2016 13:22

R84a83d28i29m 38P89o76l18á96š62e49k 9106903529939

Tam bude podstatné pro řízené vypalování, že se to bude provádět relativně často.

Nestihne se tam tak nahromadit vyšší množství hořlavé biomasy, která by svým hořením vytvořila skutečně velký požár.

0/0
15.6.2016 9:30

K88a31m19i45l 65P46y72t21e22l29a 8762240781139

Skoro jako v Austrálii.

0/0
15.6.2016 8:30







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.