Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Horské smrčiny poškozené kůrovcem se samy obnovují, říká šéf NP Šumava

Horské smrčiny na Šumavě poškozené kůrovcem se samy přirozeně obnovují. Ukazuje se to například na Modravských slatích, Velké a Malé Mokrůvce či u Plešného jezera. Novinářům to ve středu řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V70l14a41d69i84m87í86r 86N80o22v36o17t22n78ý 1389950142960

Ale obnovování smrčin smrčinami Šumavě nijak nepomůže, jen se bude zrychlovat perioda těch kalamit, ať už větrných, nebo kůrovcových, ne? Hubený a ekoteroristé PRYČ! ;-€

0/−2
25.2.2016 9:39

R62a28d35i86m 90P27o16l42á91š68e36k 9636503659389

Až na to, že šéf NP lže.

Na většině ploch zničených kůrovcem nebyly původné čistíé horské smrčiny, ale horské smíčené lesy , smrk plus javor klen, buk ,jeřáb.... Čistě horské lesy byly jen na malé rozloze nejvyšších partií Šumavy.

A na většině ploch zničených kůrovcem nevyroste věkově rozrůzněný smrkový les, protože takzvané "zásobní stromečky" většinou nebývají starší než 5 let a v konkurenci nemají šanci přežít stromečky mladší než cca 2 - 3 roky. Jen ojediněle, na trošku víc prosvětlených místech jsou mezi zásobními stromečky jedinci tak do 10 - 15 let. Až další kůrovcová kalamita, která může klidně nastat už za 10 - 20 let, stačí jedno větší sucho, vytvoří věkově rozrůzněnou smrkovou monokulturu. Pokud se do té doby stihnou vytvořit další "zásobní stromečky" ;-D:-(

+2/0
25.2.2016 8:29

O63n15d93ř91e50j 75R56a97t49a24j 4300558966321

co na to pan šubrt?

0/0
24.2.2016 20:53

J29i72n76d62ř57i84c77h 47Š83k23o23p63e51k 4945271600275

tipuji něco ve smyslu, že to není pravda, že tahle fotka je fotomontáž nebo není z parku

+2/0
24.2.2016 21:11

O77n58d73ř43e14j 62R30a15t30a84j 4710708716181

:-)

0/0
24.2.2016 21:33

E20r71i95k 58S11v92o80b60o26d30a 1803788864338

Tak samozrejme, ze se samy obnovi, ale trva to nekolik desitek let. Takze cela jedna generace lidi budechodit holinami a uschlym lesem. Nebylo by lepsi pokusit se ten les zachranit a neobetovat tak celou hednu generaci.

+2/−4
24.2.2016 18:15

J61a79n 88Š96k58r83a28b73á55n38e72k 7985360788562

A vůbec nejlepší by bylo vykácet a postavit tam takové ty plastové napodobeniny.. to by teprve byla ta pravá příroda..

+6/0
24.2.2016 19:45

O61n22d51ř50e54j 41R32a31t11a25j 4770898276421

myslím že je důležitější příroda než jedna generace turistů. a krom toho. mě jako turistu zajímá daleko víc ta dynamika lesa, která je tam právě teď vidět a mění se každým rokem.

+3/0
24.2.2016 20:36

J63i18n38d37ř42i91c38h 57Š86k80o80p93e10k 4415121750465

no a ?

Nějaká desítka let je z hlediska přírody nic.

Les v chráněném území není les v parku ve městě

+4/0
24.2.2016 21:12

L39u35d16ě66k 46N40ě63m63e95c 5165641252234

V tom případě si příroda může pomoct vždycky, třeba i v případě vytěžených povrchových dolů, vojenských prostorů, opuštěných sovětskými vojsky, elektrárny by vlastně taky nemusely být odsiřované, protože za čas si s tím přece příroda poradí. :-P

+1/0
24.2.2016 22:43

J22a87n 24Š77k44r33a96b43á14n25e92k 7175920408912

Budete se divit, ale z ekologického hlediska by vskutku bylo vhodnější nechat povrchové lomy tak jak jsou napospas přírodě... na mnoha a mnoha případech se ukázalo že takové prostředí je mnohem různorodější než tam kde probíhaly drahé umělé rekultivace.

Co se týče vojenských prostorů tam už to platí.. třeba Brdy byly přeměněny na CHKO právě proto že jejich příroda je unikátní...

Jediné s čím nemohu souhlasit je odsíření elektráren. zde se jedná o vliv který je v přírodě v podstatě cizí a který způsobil člověk a zasahoval území které člověk plně využívá ke svým potřebám (hospodářské lesy). Jisté ale je že i tak by si s ním příroda časem poradila...

+3/0
25.2.2016 6:07

L88u14d23ě90k 48N78ě35m75e96c 5965701972734

Já pořád říkám, že jsou ekologisti divný. Srovnávat Brdy s Ralskem, to je dost odvážné.

+1/0
25.2.2016 7:13

J77a95n 31Š92k71r67a68b16á85n62e67k 7525480888342

Mám pocit že divný tu je někdo jiný.. :-)

+1/0
25.2.2016 7:16

R20a23d58i52m 98P70o74l90á92š73e76k 9436853229269

To bylo. Bohužel už je obvykle pozdě, starší otevřené lomy byly zavezeny odpadem, novější lomy byly rekultivovány, často za využití evropských fondů.

0/0
25.2.2016 8:31

R80a72d34i33m 65P18o92l98á45š35e71k 9856123509549

Pokud to nebude zničeno další kůrovcovou kalamitou, vznikne tam zase další smrková monokultura. Ty "zásobní stromečky " jsou totiž téměř vždy stejného věku , v rozmězí několika let.

+2/−1
25.2.2016 8:13

E47r98i89k 11S64v83o47b27o98d12a 1123148384298

Tak samozrejme, ze se les sam obnovi, ale trva to nekolik desitek let. Takze cela jedna generace lidi bude chodit holinami nebo suchym mrtvym lesem. Nebylo by lepsi, ty lesy zkouset zachranit a neodepsat tak celou generaci.

+1/−4
24.2.2016 18:12

P93e33t81r 92H68a80r93i28p25r33a25s26a23d 22H27a37j84i71č 8493470354767

Nebylo. Vysazený les roste stejně tak dlouho, jako ten přírodní. :-) To za prvé. Za druhé umělý les je mnohem náchylnější k chorobám a usychání, nemá potřebné mikroklima, které tvoří v prirozeném polomu popadané stromy a mechy na nich. Musí se to přesazovat a ve svém důsledku je to nepřirozený les, který je mnohem méně zajímavý než ten přirozený. Také cena je někde jinde. Do přírodního lesa nedáte ani korunu. Možná něco málo. Podívejte se do ceníku, kolik si účtuje lesní správa za vysazení jediného stromku.

+4/0
24.2.2016 22:09

L53u84d56ě42k 42N55ě35m30e62c 5145641792504

Podstatné na tom je, že všechny rostoucí monokulturní (opět) stromy jsou stejného stáří. Srandovní porovnání ceny mladého stromku oproti vzrostlému dřevu radši ani nekomentuji. Ty vzrostlé stromy mohly být částečně zachráněny a k tomu mohly být vysazeny mladé do míst, kde se přirozeně mladé stromy neuchytily.

+2/0
24.2.2016 22:50

J12a88n 91Š42k69r60a29b83á66n84e47k 7705350108702

Kdybyste četl článek nemohl byste to o stejnověkém lese napsat..

takže zkusit znovu přečíst a pak psát..

+1/−1
25.2.2016 6:09

L27u39d63ě89k 92N27ě79m96e46c 5365471482924

Kdybyste to tam znal, tak nebudete povídat jen o tom, o čem se píše v článku.

+3/0
25.2.2016 7:10

R93a69d21i61m 42P70o25l48á91š38e79k 9866163929859

Kdybyste trochu chodil do les a jen od monitoru nepapouškoval zelené nesmysly. zjistil byste "objevnou" věc.

Ty zásobní stromečky, o kterých se v článku píše, se nedožívají vyššího věku než cca 5 let. Jen velmi ojediněle na trochu prosvětlenějších místech se dožijí tak do 10 let. Tudíž na místě kůrovcem zničeného produkčníhol lesa vznikne smrková monokultura, kde věkový rozdíl stromů nebude větší než 2 - 5 let, protože logicky budou nejsilnější ty nejstarší "zásobní" stromečky. Až další kůrovcová kalamita, která klidně může přijít už za 10 - 20 let, tam s trochou štěstí vytvoří skutečně věkově rozrůzněný původní "prales" . I když zase téměř všude "smrkově monokulturní"

+2/−1
25.2.2016 8:11

D10a18n 71R17o55z63s13í32v50a73l 3860332310904

Tohle by si měli přečíst především někteří lesní zlatokopové, snažící se vydělat na každém kůrovčáku.

+3/−1
24.2.2016 16:22

J55o16s31e22f 35V88l96t72a85v37s63k84y 3315345101823

Nemel by si nad timto lamat hlavu predevsim Karl Schwarzenberg, jemu patri lesy na Sumave, nez mu je Narodni fronta posoudruzsky znarodnila (ukradla).

0/0
24.2.2016 15:03

R13a86d33i92m 96P37o63l40á92š38e90k 9466703869559

JJ, milióny kubíků dřeva z klasického lidmi vysázeného produkčního lesa a pár hektarů původních geneticky jediněčných šumavských smrků byly zničeny jen proto, aby pár desítek takzvaných vědců vyfasovalo desítky a stoky milionů na granty a mohli na Šumavě bádat.

Ovšem výsledky to budou jedinečné, protože nikde jinde nebyli tak doslova blbí či neměli tolik zelených bezmozků, aby tolik hodnot jen pro nic zničili.;-D;-D;-D

+4/−9
24.2.2016 14:41

P47e92t56r 46M32a58l73ý 9790140884363

Než se pustíte do výroků o bezmozcích, zkontrolujte si svůj vlastní. A třeba si i zjistěte, jak se kde věci opravdu dělají, abyste se tady zbytečně neblamoval. Co?

+3/−2
24.2.2016 16:41

R32a43d53i70m 42P77o31l66á69š98e98k 9386933289519

No zelení jsou v současné době jedni z největších škůdců lidské společnosti.

Dávno už životní prostředí nechrání, až na nějaké vzácné výjimky úplně na nejnižší úrovni. Místo toho se stali pouze rychlým výtahem k moci a k financím tunelovaným z kapes občanů. Ať už všelijakými plošnými ekologickými poplatky neb oideologickým prosazováním zeleného průmyslu, jako třeba OZE energetiky anebostrašením lidí, například globálním alarmismem.

Kdo je dnes proti zeleným a potlačuje a omezuje jejich výmysly, ten chrání životní prostředí a pomáhá lidské společnosti.

+5/−5
24.2.2016 16:57

P90e29t96r 96M59a12l97ý 9810250904733

Obávám se, že jste ve své zlobě dost mimo realitu, ale tady s tím už nic neudělám.

Mimochodem, co vám ti zelení udělali zlého, že vám tak leží v žaludku. Vaše výroky neobsahují žádné důkazy, jen provolání. Takže to musí být osobní. To by vám ale nemělo bránit umět se dívat a přemýšlet mimo schémata a tak podobně. No nic.

+3/−3
24.2.2016 18:02

R87a77d33i38m 17P29o14l69á14š30e85k 9316953239259

To není zloba, to je popis skutečnosti. Zelení svými činy dodnes naplňují směr vytyčený takzvaným Římským klubem, který je mimochodem totálně chybný.

Neboli za každkou cenu co nejvíc zpomalit a omezit rozvoj lidské společnosti. Tímto jsou přímo odpovědní za ekonomické zaostávání hlavně Evropy, kde se jim podařilo výrazně víc než jinde infiltrovat se do vedoucích politických pozic, viz třeba Německo, a pozic rozhodujících bruselských úředníků. A proto taky Evropa víc než jinde zpomaluje, ustupuje z vedoucí globální pozice, výrazně se zadlužuje a víc než by odpovídalo evropské pozici v ní roste nezaměstnanost.

+1/0
25.2.2016 8:21

P13e26t55r 47H64a62r27i79p67r54a81s16a39d 33H33a61j38i78č 8673880534437

Vaše výroky jsou vyčtené a citované ze lživého panfletu oné odsouzené alergoložky která napadá poctivou práci Botanického ústavu ČSAV, že. Znám z Botanického ústavu několik lidí. Mají platy, za které by se styděl i zedník. Granty jsou rozdělované velmi přísně a každou korunu se snaží ušetřit. Styďte se za ty bláboly.

+2/0
24.2.2016 22:17

R41a91d79i34m 33P23o31l14á96š11e82k 9446983809359

No já jsem měl na mysli spíš "vědce" z Jihočeské Univerzity. Ti, kteří se v době boje o likvidaci kůrovce stavěli proti jeho likvidaci, aby potom až ochránci lesa tento boj prohráli, roky profitovali na "výzkumných úkolech" kolem této uměle vyvolané kůrovcové kalamity s miliardovou škodou. Která vlůbec nemusela být, kdyby se zelení nechtěli zviditelnit a neshodili ze stolu původní plán na postupnou přeměnu bezzásahových oblastí částečným kácením a dosazováním chybějících listnáčů.

+1/0
25.2.2016 8:36

V76l36a21d70i96m64í83r 34M22i73k45s79a 3683571525389

Viděl jsem to na mnoha místech ve Skalistých horách, kde po požárech zůstala spoušť a protože je to NP, nikdo nic neuklízel a nehasil, nesázel. Po letech to zase všechno zarostlo samo, jen jsem se divil, že se tady z odborníků v té Kanadě, či USA nikdo nezeptal, nemuseli se navzájem urážet. Ale tady šlo o prachy - pokácet co se dá.

+9/0
24.2.2016 14:31

M34i70c68h84a62l 67S40e38d13m58í63k 3579805336941

Takže na místě smrkové monokultury bude časem opět smrková monokultura. Je to opravdu dobře?

+1/0
24.2.2016 14:12
Foto

M34a51r35e60k 51S55v28ě55t77l56í67k 1679590862439

V uvedených lokalitách je to na smíšené lesy příliš vysoko..

+3/−1
24.2.2016 14:26

L62u56d53ě72k 58N72ě39m95e71c 5195951812664

Ano. Vždyť taky kvůli tomu se ta místa jmenujou Bučina, Březník, Javoří pila a další. :-P

+3/0
24.2.2016 17:20

Z48d11e35n52ě88k 78S21t37r42n96a10d 1815160256909

Jsou polohy, kde je dominantní výskyt smrku přirozený - horské a podmáčené smrčiny. Pak jsou polohy, kde je přirozený smíšený les, který byl v 18. a 19. století změněn na smrkovou monokulturu. Pokud zde dojde ke zmlazení, vznikne opět nestabilní smrková monokultura, protože jiné druhy jako buk nebo jedle tam už nejsou, tedy se nemohou ani zmladit. Zde je nutný zásah člověka a dosazování těchto původních dřevin.

+14/0
24.2.2016 14:26

R37a94d10i79m 51P69o95l16á13š18e73k 9316933559629

Je to dobře pro zelené. Protože zase za 10 - 20 let se mohou "zviditelňovat" ochranou kůrovce.;-D;-D

+1/−5
24.2.2016 14:37

O50n55d72ř60e17j 75R30a24t77a79j 4750158296591

tenhle les si s kůrovcem poradí. přečtěte si o tom něco

+1/−1
24.2.2016 20:41

L53u89k51á57š 48Š67m76a19h25e40l 2957524942324

Kdybyste chodil do školy na hodiny biologie nebo pořádně četl článek, zjistil byste, že v těchto polohách u nás přirozeně jiné dřeviny růst ani nemohou. Takže ano, je to dobře, protože ta nová monokultura bude věkově rozrůzněná a bude tvořena jedinci s odolnějším genofondem.

+4/−2
24.2.2016 14:56

O44n24d56ř26e81j 78R55a54t19a54j 4180248176801

to není zcela pravda. buk v této nadmořské výšce taky normálně roste. buk má ale ten cyklus jen ještě o trochu delší než smrk. takže to potrvá ještě trochu déle. ale to je v pohodě.

+1/0
24.2.2016 20:45

R31a98d74i64m 75P56o59l28á31š73e55k 9876853419399

Takových vysokých poloh u nás ani není a tím více na Šumavě. Skoro celá plocha šumavských horských lesů, respektivy vyšších poloh, kde dříve dříve byla zasázena smrková produkční monokultura, která byla zničena kůrovcem, je v takových výškách, kde přirozeně roste smíšený horský les. Tedy mix smrku, javoru klenu, buku, jeřábu....Tak vysoké polohy, kde už listnáče růst nemohou, jen pouze čistě smrkový horský les, je na Šumavě minimum. A ta smrková monokultura je tam jen proto, protože vyrostla z těch "záložních semenáčků" po tom předchozím produkčním lese. A věkové rozrůznění této nové smrkové monokultury nebude vyšší než 10 let. protože "záložní semenáčky" se v smrkovém lese dožívají běžně ne víc než 5 let, jen ojediněle tak do 10 let.

+1/0
25.2.2016 7:57

R41a64d64i80m 97P78o63l32á58š33e49k 9136983809969

Jiná věc je, že taková smrková monokultura bude odolnější než ta původní vysázená a to ze dvou důvodů.

Jednak růstem ve školce a potom vysázením se u mladých stromečků poškodí kořenový systém, hlavně ty kořeny, co jsou do hloubky a ty už nikdy proti semenáčkům rovnocenně nenarostou. Sice smrk nemá velké kůlovité kořeny jdoucí do značné hloubky, které se u jiných druhů dřevin přesazováním prakticky zničí, ale i tak jsou vysázené smrčky proti semenáčkoům méně odolné proti větru a suchu.

Jednak tam dojde k přirozenému výběru, zásobních semenáčku na většině plochy toho zničeného lesa je až stonásobky množství, které tam může růst v dospělosti. Dojde tedy k přírodnímu výběru jeden nejlepší až z několika stovek. Na druhé straně na okrajových stanovištích, kde i tak nasázené stromky vyrostly, nemusí být zásobní semenáčky žádné a nový les tam tak nevyroste. To bude ale jen menšina původní lesní plochy.

Je jen velká otázka, jestli bude ten les vyrostlý ze semenáčků dostatečně odolný nebo jestli tam bude do 10 - 20 let nová kůrovcová kalamita, to se ale zjistí, až to nastane.

+1/0
25.2.2016 8:04

O49n33d60ř95e86j 25R65a40t75a47j 4710268916821

ale nebude to věková monokultura a to je důležité

0/−1
24.2.2016 20:40

R69a92d92i23m 24P76o89l53á42š18e11k 9676763259419

V podstatě to bude věková monokultura, stáří stromů bude rozdílné v rozmezí pouhých pár let.

+1/0
25.2.2016 8:38

O35n52d60ř47e34j 34R31a37t89a54j 4230758336871

ne. nebude. už když tam vznikla kalamita mohly tam být stromy 10 - 20 let sarý. a je tam spousta dalších věcí.

0/0
25.2.2016 19:57

M43i35r62o70s49l88a39v 56S89e83n13d16l95e89r 9516936284488

horské smrčiny ty jsou všude v republice přirozené,ale pásma pod nimi jsou uměle pěstované monokultury následek průmyslové revoluce v polovině 19 století ,kdy nař.smíšené lesy Šumavy byly Lichensteiny nahrazeny rychleji rostoucími smrkovými doslova plantážemi a pokud chceme chránit tyto horské smrčiny musíme se vrátit zpět v nižších polohách k původním smíšeným lesům.pozn.Nebyli to pouze Lichenstinové -přetrvalo to do 70 let min.století

+9/0
24.2.2016 13:34

Z49d98e50n93ě21k 78S67t58r47n65a13d 1685100106669

Největší plochy lesů na Šumavě vlastnili Schwarzenberkové (ano, předkové čestného předsedy TOP 09), Lichtensteinové měli majetky zejména na jižní Moravě.

0/0
24.2.2016 14:18

R64a98d81i48m 96P37o36l12á78š62e76k 9436273389419

Nějaké původní horské smrčiny zůstaly ještě v Jeseníkách v nejvyšších partiích pod pásmem kleče. V Beskydech to jsou dávno klasické produkční lesy. Nevím jak v Krkonoších. Jinde ale docela určitě žádné původní horské smrčiny nejsou.

Na Šumavě bylo původních geneticky horských smrčin jen pár hektarů na obtížně dostupných místech. Všechno ostatní byly klasické produkční lesy osázené smrky dovezenými všemožně z Evropy. Od Skandinávie přes různé alpské lokality po smrky pěstované v rovinách Francie.

+2/0
24.2.2016 16:52

J84a94n 35B74u36r33i47a48n 2243829124890

Jo, řada lidí to říkala už tenkrát. A nemuseli být žádnými vizionáři - stačilo kouknout za čáru k Němcům.

Hlavně že k tomu měli potřebu se vyjadřovat všeznalí politici včetně našeho hradního kašpárka Emana.

+16/−3
24.2.2016 13:17

J50i72ř53í 31M82a13c49e40k 3905685554311

Jen by mě zajímalo, kteří političtí kašpárci to dělali z přesvědčení a kteří kvůli podmazu od těžařské lobby.

+4/0
24.2.2016 13:41

L21u22k96á70š 41C44i45e50s30l16a80r 6174428356735

Ono to zase není tak jednoduché. Je jasné, že les se sám obnoví když ho necháme bez zásahu, ale po jaké době? Pokud to bude trvat 40-50 let tak jak to vypadá nyní tak to prostě dobré řešení není. My jsme snad uživatalé lesa a pokud ten 50 let nebude tak s tím stavem spokojen teda nejsem. Z pohledu staletí se ten les zotoaví na 10% než ho to zase za 200 let sežere. Kdybych se narodil v roce 1993 tak bych krásný les na těchto lokalitách vidět tak ve svých 40 letech a to teda nevím jestli je fakt ze kterého bych měl jásat jak to tady děláte.

+1/−1
24.2.2016 13:55







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.