Paní ombudsmanka je zjevně odbornice na všechno, což je mně velmi líto. Také jsem pracovala v podobném zařízení, a to jako pracovník v sociálních službách. Tedy u té největší dřiny, která v takovýchto zařízeních je: denní 12hodinové směny u 42 klientů, z čehož polovina byla imobilních, tudíž většinou zůstavali na lůžkách, jsme sloužili ve dvou, někdy (stačila nemoc, dovolená, lékař) to musel zvládnout jeden člověk. Noční dvanáctka byla pro 160 klientů pokryta dvěma pracovníky. Podotýkám, že v těchto zařízeních pracují převážně ženy, které musí zvládnout veškerou hygienu klientů, tudíž i manipulaci s třebas 150kilogramovými bezvládnými klienty, dovézt a podat všechna jídla, zajistit čisté prádlo, hygienické pomůcky, umýt, vykoupat, převlékat, přidat dobré slovo. Práce pro Sysifa. Proč ji dělají převážně ženy? Když jsem roku 2011 nastoupila a zároveň začala studovat VOŠ, můj nástupní plat činil celých 11 440 korun hrubého včetně příplatku za rizikovou práci. Moje čistá mzda tedy činila něco málo přes 9 tisíc korun - když jsem byla ve škole, neměla jsem ani na oběd se spolužáky.
Ombudsmanka nemá pravdu, že o klienty v Nečtinech pečují nekvalifikovaní lidé - každý pracovník musí mít kvalifikaci podle zákona o sociálních službách, a často mají kvalifikaci mnohem vyšší, než zákon vyžaduje. Dnes už se v péči na těchto nejnižších pozicích běžně vyskytují i vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Pokud je někde chyba, je v systému, který si práce s lidmi neváží. Jinak by ji nehonoroval tak směšnými částkami. Podobně si "cení" třeba práce učitelů. V čem je náročnost jejich vzdělání a práce odlišná od soudců, kteří si vždy vydupou své? Další problém, tedy nedostatek personálu, spočívá zas a jen v systému: pokud stát neustále snižuje výdaje na sociální oblast (pokud nejde o byznys majitelů ubytoven s doplatkem na bydlení), nelze zaplatit větší počet pečovatelů. Přeji paní ombudsmance nadhled, čímž získá i náhled. Pak doufejme začne prosazovat užitečnější věci, kupř. změnu systému.
