Panebože, co se to stalo s řemeslem?

Kdysi dávno jsem začínal jako režisér ve Zpravodajském filmu Praha. Natáčeli jsme tak zvaný "filmový žurnál", ti starší ho v kinech pamatují.

Dostal jsem kameramana a pokyn šéfredaktora:

"Natoč celek jeřábu, detail jeřábníka v kabině. Jeho ruce, jak si hraje s pákami. Pak natoč most, který pokládají - na zemi, jak ho zvedají, šéfmontéra, jak se dorozumívá s jeřábníkem. Most ve vzduchu, most si sedá, most sedí, lidi tleskají. A jeď to do střižny sestříhat."

Učinil jsem a už jsem nikdy nepotřeboval rady. Bylo to prosté.

Tady jen zírám - kde je celek jeřábu? Kde je soustředěný jeřábník? Kde jsou přihlížející nadšení lidé? Asi stárnu - my neříkali, že to je "hustý!", my prostě pracovali tak, jak to divák v biografu potřeboval...

Každý normální člověk by byl rád, že se buduje, ale typický čecháček kritizuje