Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Byty v Plzni by mohl vytápět jaderný reaktor, teplárna chystá studii

Plzeňská teplárenská chce zjistit, zda by se ve městě daly s pomocí jaderného reaktoru vytápět byty a vyrábět elektřina. Nová studie porovná i další paliva, jimiž by se mohlo topit v bytech a firmách za dvacet a více let. Kromě jádra to je plyn, uhlí, biomasa i komunální odpad.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V94l24a25d64i35m96í56r 22N75o25v75o81t76n74ý 1419460382480

Idea zajímavá, ale rusáky do Evropy netahejte, prosím!!!

0/0
12.3.2014 9:36

L18i65b44o24r 15H56o43s23a93k 3875322484506

Ze hledaji ruzna reseni je spravne. S jadrem bych ale moc neblbnul. Jednak neni perspektivni, lidstvo si porad bude pohravat s tim ze ho omezi, az ho skutecne omezi. A kdyz CR na nejaky natlak kyvne ze necha jenom elektricke reaktory, treba, tak ma Plzen zbytecny problem. Urcite by nebylo prijemne kdyby tam courali ruzni ekologove s trasparentama, nebo nedejbuh teroristi. A o tom jestli jadro patri do rukou plzenskym topenarum, o tom taky nejsem stopro presvedceny :-)

Ke vsemu se ukazuje ze neni dobre kseftovat z rusama, tak kdyz uz, tak bych to rovnou stavel na nejakou americkou nebo francouzskou technologii.

Ale hlavne bych teda hledal neco nekonfliktniho. Co treba technologie tepelnych cerpadel?

0/0
4.3.2014 21:49

J95a65n 15N72o71v74á78k 6414324716203

Každopádně by se mělo začít "brutálními" tepelnými úsporami. Takže dále pokračovat v zateplování, výměnách oken a rekuperacích. Pořádně udělané okna navíc umožní pasivní příjem tepla ze Slunce (dvojsklo může fungovat jako skleník). Až potom stojí za to uvažovat, jaký zdroj tepla by měl být. CZT dnes a v budoucnu asi i dále bude drahé kvůli drahým a ztrátovým teplovodům. Proto by výroba tepla měla být decentralizovaná. Nedávno jsem byl na čumendu v bytovém domě, který jede na kombinaci zateplení-tepelná čerpadla-FV-velký zásobník na horkou vodu ve sklepě. Cena tepla je (bez jakýkoli dotací) okolo 400 Kč/GJ odpisů a cena téhle instalace jde dolů. Po 10 letech to bude účetně odepsané a cena bude odpovídat nákladům na údržbu a renovace. Tomu nejsou centrální uhelné elektrárny schopné konkurovat. O jaderných mám taky svoje pochyby.

0/0
20.3.2014 14:32

Z79b11y64n19ě15k 88Š32a14f68a16r68č42í59k 5597108205184

"Pokud by teplárna koupila reaktor z Ruska, není podle Kobylky vázaná na ruské palivo, podobně jako když koupí reaktor americký."

Gratulace autorkám! Vytvořit čtyřsmyslnou větu, to už je opravdu umění!

Takže ruský reaktor není vázaný na ruské palivo a:

1) Americký reaktor není vázaný na americké palivo.

2) Americký reaktor není vázaný na ruské palivo.

3) Americký reaktor je vázaný na americké palivo. 4) Americký reaktor je vázaný na ruské palivo.

+1/−1
4.3.2014 21:02

V91i82k62t33o53r 76V35e84s20e69l67ý 5735623684755

Já myslím, že to je celkem jasné.

0/0
5.3.2014 11:14

J42a71n 13H34a54v77r14d87a 4981989434819

Stavba a provozovani jaderneho reaktoru z technickeho i bezpecnostniho pohledu je prakticky vyresena vec. Uz pred vice nez 50 lety to fungovalo v ledoborcich a ponorkach, kde musela byt vyresena vsechnatechnicka i bezpecnostni rizika.

Co je ale problem, to je politicky. Kdo ma v rukou moc nad energii, ten ovlada i mnoho ostatniho. Tak se pripravte na to, ze nikde na svete nebude snadne postavit lokalni jaderny zdroj energie urceny pro malou lidskou spolecnost. 

Proto ty neprekonatelne legislativni prekazky.

+6/0
4.3.2014 19:35

K89a96r72e23l 22J74a68n32í40k 9888572565574

Hádám, že tímhle směrem je budoucnost jaderné energie. Naopak, megalomanské projekty ala JETE, které se bez subvencí státu nikde nerealizují, zůstanou jen pro centrálně plánované či kmotry ovládané ekonomiky.

aktuální článek na toto téma:

http://vtm.e15.cz/modularni-atomove-reaktory

+1/−3
4.3.2014 19:11

P87a82v29e77l 62Z45a93t52l10o65u26k86a96l 7841629232777

Problém u malých decentralizovaných zdrojů bude s bezpečností - a tím nemyslím fyzikální bezpečnost regulovaného jaderného štěpení, ale zabezpečení před průnikem osob snažících se zmocnit paliva ať už obohaceného či vyhořelého, zabezpečení přepravy a uskladnění tohoto paliva atd. Při takové míře nároků na bezpečnost se to většinou vyplatí u velkých centralizovaných zdrojů, které je možno bez problémů dobře stavebně a prostorově oddělit od okolí.

+1/0
4.3.2014 19:16

H73a34n53u42š 53H94o23r96á54k 9611874986523

Obohacene palivo, v urovni energetickeho obohaceni, neni dobry k nicemu jinymu nez k provozu reaktoru. Radioaktivni je velmi, velmi slabe(to se nosi normalne v rukou a problem s tim neni) a bomba se z nej vyrobit neda(teoreticky da, ale mela by rozmery zhruba vetsiho panelaku, coz neni 2x prakticky). Pouzity je z teroristickyho hlediska trochu zajimavejsi, pro konstrukci nejaky spinavy bomby, ale to zase neni jednoduchy ukradnout. Nebal bych se toho.

0/0
6.3.2014 10:45

K12a82r54e77l 96K89o30š67ť30á46l 8977861470965

Jádro má problém, protože čelí konkurenci státem dotovaným OZE a obdobně státem podporovanému břidlicovému plynu. Decentralizované zdroje bezvadně fungují, protože se zatím mohou připojovat na energetickou síť.

0/0
4.3.2014 19:46

V16á95c34l77a82v 69R27o20s83e31n13b55e39r34g 6649647902427

To jste uhodil hlavičku na hřebíček, tedy přesně naopak. Čím se výroba provádí ve větším měřítku, tím je účinnost celého procesu vyšší a koncová cena produktu nižší. Představte si třeba analogii s automobilkou - kdy bude cena auta vyšší, při kusové nebo hromadné výrobě?

0/0
4.3.2014 20:29

H63a10n22u24š 14H51o17r64á32k 9571164136173

No, vsechno ma svy meze, v pripade elektriny jsou to prenosovy ztraty. Gigawatty stovky kilometru daleko jsou problem.

0/0
6.3.2014 10:46







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.