Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po obchvatu Plzně se jezdí deset let, vznikl kvůli němu zvláštní zákon

  18:30aktualizováno  18:30
Přesně před deseti lety, 6. října 2006, vjely první automobily na kompletně dokončený dálniční obchvat Plzně. Zároveň se otevřel i Valík - první dálniční tunel v České republice.

Obchvat Plzně se otevíral 6. října 2006, ve stejný den projeli první motoristé i tunelem Valík. (6. října 2006) | foto: archiv MF DNES

Dálniční obchvat Plzně je 22 kilometrů asfaltové autostrády, na které řidiče zpomalí jen 380 metrů dlouhý tunel. Je to ale také stavba, jejíž přesnou trasu několikrát závazně upravovalo ministerstvo životního prostředí i vláda. Žaloby znesvářených stran zaměstnávaly soudy od Plzně po Prahu.

Kvůli výstavbě dálničního obchvatu Plzně parlament přijal speciální zákon. V České republice je to dodnes věc ojedinělá.

Součástí obchvatu je také tunel Valík. Za deset let se v něm nestala tragická nehoda, šoférům se ale nelíbí, že je v něm rychlost stále omezena na 80 kilometrů v hodině. Podle Ředitelství silnic a dálnic tam osmdesátka nebude věčně.

„V současnosti intenzivně pracujeme na optimalizaci technologie tunelu Valík. Je plánovaná celá řada opatření, která budou realizována do konce roku 2018. Předpokládáme, že dojde i ke zvýšení limitu maximální povolené rychlosti,“ uvedl Jan Studecký z tiskového odboru Ředitelství silnic a dálnic. Podle několika zdrojů by mohla být zvýšena rychlost v tunelu na 100 kilometrů v hodině.

Co dokončený obchvat přinesl Plzni? Ubylo v ní aut, zejména kamionů, které na trase mezi západní hranicí a Prahou musely projíždět centrem Plzně. Od prosince 2003 auta téměř tři roky objížděla poslední rozestavěný úsek od Černic do Litic po silnici kolem Štěnovic.

Šéf krajské dopravní policie Vladimír Toman říká, že obchvat Plzni pomohl. „Pro město znamená odlehčení, protože přes něj už nejezdí kamiony, které jen projížděly,“ říká Toman.

Když kvůli velké nehodě na obchvatu musí policie odklonit dopravu přes Plzeň, hlavní tahy se za pár minut ucpou. „To jsou modelové případy, které připomínají, že původní silnice už objem dopravy nemůže pobrat,“ vysvětlil Vladimír Toman.

Historie dálnice D5

  • 22. července 1977 - zahájena výstavba dálnice D5 v Praze
  • 20. října 1982 - zprovozněn první úsek Praha - Rudná (5,8 km)
  • 6. dubna 1994 - vláda stanovuje trasu obchvatu Plzně jižně od Černic a severně od Štěnovic
  • 26. října 1995 - průjezdných 67 kilometrů dálnice z Prahy do Ejpovic
  • 6. listopadu 1997 - zprovozněno 62 kilometrů Sulkov - Rozvadov
  • 28. březen 2001 - Vrchní soud zamítl žalobu aktivistů, dal zelenou stavbě skrz vrch Val
  • 15. prosinec 2003 - plně zprovozněn úsek Sulkov - Litice a v jedné polovině Ejpovice - Černice
  • 6. října 2006 - obchvat Plzně hotov

Otupilo deset let spory, které mezi sebou měli zastánci a odpůrci variant dálnice blíže - a dále - od krajské metropole? Aktivista Jan Rovenský je dodnes přesvědčen, že varianta mezi Černicemi a Bručnou by do přírody zasáhla méně, než ta postavená.

„Každý, kdo se podívá z Radyně, to vidí. Jako první v Čechách jsme si koupili malé pozemky v trase druhé varianty, chtěli jsme plně využít vlastnického práva. Vláda v roce 1999 zvažovala návrat k trase mezi Černicemi a Bručnou. Město ale v té době území už aktivně zastavovalo. Když jsme pro mne nepochopitelně prohráli u Vrchního soudu, a bylo jasné, že kratší trasu neprosadíme, hodili jsme ručník do ringu. Pozemky jsme prodali za původní ceny. Kdybychom byli proti dálnici, tak se o pozemky soudíme dodnes,“ uvedl Rovenský.

Koordinátor dostavby a bývalý náměstek plzeňského primátora Petr Otásek uvedl, že dostavba chybějícího obchvatu byla pro Plzeň v 90. letech prioritou číslo jedna.

„Město Plzeň k tomu přistoupilo racionálně a měnilo pozemky v trase za jiné, nebo i za jiné objekty. Kolik to Plzeň stálo? To jsem radši nikdy nepočítal. Ceny pozemků jsou dané cenovou mapou. Když pozemek stojí 1500 korun za metr, a dotyčný chce za pozemek desetkrát více, bylo na rozhodnutí zastupitelů, jestli pro to zvednou ruce,“ vysvětlil Otásek.

Podle něj je plzeňský obchvat příkladem pro obdobné stavby v republice, kde se nedaří dohodnout.

Podívejte se na jednu z největších nehod na obchvatu Plzně (2. 5. 2011)

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pražské Jižní město. Ilustrační foto
Opilý muž vylil na souseda lógr a zvratky, pak ho ještě bodl do zad

Z pokusu o těžké ublížení na zdraví a porušování domovní svobody obvinili policisté muže z Klatov, který se v pátek v noci pohádal se svým sousedem, na balkon...  celý článek

Pachatelé používali kamion s odklápěcí části podlahy, aby do něj mohli kořist...
Během noci zmizelo ze zaparkovaného kamionu pětadvacet televizorů

Pětadvacet televizorů odcizil zatím neznámý pachatel z odstaveného kamionu na parkovišti nedaleko Rozvadova. Stalo se to v noci na úterý. Škoda na odcizených...  celý článek

Do Dvorany slávy vstoupili Irena Bukačová, Blanka Bohdanová a Jan Řehula. (19....
Do Dvorany slávy vstoupila Blanka Bohdanová, v Plzni žila sedmnáct let

Herečka Blanka Bohdanová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici Irena Bukačová a triatlonista Jan Řehula byli v úterý uvedeni do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.