Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po dálnici D5 z Plzně na Rozvadov jezdí motoristé už patnáct let

  18:58aktualizováno  18:58
Přesně před patnácti lety vyjela první auta na dálnici D5 mezi Sulkovem u Plzně a Svatou Kateřinou. Posledních sedm kilometrů na nový hraniční přechod v Rozvadově ožilo o čtyři dny později. Ze staré cesty, která vedla přes Stříbro a Bor, naráz zmizely tisíce kamionů.

Úsek dálnice D5 ze Sulkova na Rozvadov. | foto: archiv ŘSD

Otevření nového úseku dálnice D5 tehdy výrazně pocítili například v Úlicích na Plzeňsku. Ze dne na den odtud zmizel nekonečný had kamionů . "Kamiony tu ještě jezdí, ale je to nesrovnatelné s tím, co tu lidé zažívali. A dálnice nám také vzala naši slavnou dívčinu, která tu postávala u zastávky. Z pohledu obce a jejích obyvatel nám dálnice jen pomohla," vypočítává starostka Vlasta Hornová.

Podobně mluví i Ján Sopko z Přimdy na Tachovsku. "Jezdilo tu tolik aut, že se nedalo přejít z jedné strany hlavní ulice na druhou. Dokonce se uvažovalo o semaforech. Jakmile se otevřela dálnice, lidem se tu strašně ulevilo. Nedovedu si představit, že by tolik kamionů, jako jezdí dneska po dálnici, muselo přes Přimdu," říká Sopko.

Zatímco pro lidi žijící podél staré silnice bylo otevření dálnice vysvobozením, v Kočově na Tachovsku měli místní hořký pocit. Po otevření dálnice jezdila napříč Kočovem všechna auta mezi dálnicí a Chebskem. Zlepšení se místní dočkali až nedávno, kdy byl zprovozněn obchvat kolem obce.   

Nebývalý klid, kdy auta míjejí obec s více než 200 obyvateli, teď způsobil, že obchod ani restaurace nemají dostatek zákazníků a už se neuživí. "Každý kolem profičí, ale za klid to stojí," říká starosta Miroslav Pešek.

Dálnice ze Sulkova do Rozvadova je v naprosté většině úseků betonová, jen na mostech je asfalt. Ani po patnácti letech silného provozu nepotřebuje větší opravy, v některých úsecích silničáři natáhli na beton jen tenký asfaltový koberec, aby znemožnili vodě dostat se do nitra vozovky a mráz ji nemohl roztrhat.

Betonové povrchy na dálnicích mají životnost 25 až 30 let. Sice se pak musí vše vybourat a udělat nové, ale podle dopravního experta Petra Moose z ČVUT ani velké opravy už nejsou problémem."Betonový povrch má na dálnicích perspektivu, ale při stavbě se musí přesně dodržet technologie," vysvětluje Moos.

Podle ekonomů bylo kvalitní dálniční propojení s Německem impulsem pro investory a u dálnice vznikly průmyslové zóny.

Před 15 lety se Rozvadov chlubil úplně novým dálničním hraničním přechodem, v té době největším ve střední Evropě. Před pěti lety ho opustili poslední policisté, když Česká republika vstoupila do Schengenu, a kontroly na hranicích skončily.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchody do obchodního centra střeží betonové zátarasy. (23. 10. 2017)
Obchodní centrum začaly chránit před útokem teroristů betonové zátarasy

Před obchodním a zábavním centrem Plaza v Plzni jsou nově umístěny betonové zátarasy. Podle vedení společnosti je to preventivní opatření kvůli bezpečnosti.  celý článek

Do volební místnosti přijela také starostka Hošťky Hana Sojková (v popředí),...
Místo obrázků dali znak, přidali židle, a z verandy byla volební místnost

Netypickou volební místnost měla obec Žebráky na Tachovsku. Volilo se na verandě jednoho z rodinných domů. Stačilo, aby jeho majitelka udělala místo pro...  celý článek

Prezident Miloš Zeman dostal v Nepomuku samopal na novináře. (20. 10. 2017)
Prezident Zeman dostal v Nepomuku dřevěný samopal na novináře

Prezident Miloš Zeman ukončil svoji třídenní návštěvu Plzeňského kraje. Na závěrečné tiskové konferenci ve Zbirohu na Rokycansku se odpoledne pochlubil jedním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.