Mikrotrhliny vypadají jako tmavé pavučiny, které se táhnou přes celou vozovku z cementobetonu.
„Na dálnici D5 je 90. kilometr jedním z míst v České republice, které kvůli mikrotrhlinám sledujeme dlouhodobě. Vznikají po 10 až 15 letech provozu v místech, kde se povrch zdrsňoval tažením juty,“ řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.
Tahle technologie se používala při stavbě betonových dálnic v řadě zemí, ŘSD ji nepoužívá od roku 2012.
Ředitel kontroly kvality staveb ŘSD Jiří Hlavatý doplnil, že na dálnici D5 se tyto problémy objevují jen místy a souvisejí s nasákavostí betonu.
„Před rokem se změnila metodika údržby těchto komunikací. Počítá se i s impregnací povrchů, aby vsakovaly méně vody a prodloužila se jejich životnost,“ řekl Hlavatý.
Kdyby silničáři betonový povrch dálnice mezi Plzní a Rozvadovem nechali být, časem by se mohl začít drolit a řidiči by mohli z D5 odjíždět s lakem nebo okny poškozenými od odletujících kousků.
„Tam, kde je vozovka s mikrotrhlinami ještě v dobrém stavu, bude stačit překryv mikrokobercem. Ten povrch uzavře a prodlouží životnost o dalších deset let. Kde jsou už spoje mezi deskami poškozené, bude následovat odfrézování povrchu do hloubky pěti centimetrů a položení osmi centimetrů asfaltové vozovky,“ uvedl Hlavatý.
První dva úseky na D5 začnou firmy opravovat letos. Na nově budovaných betonových autostrádách firmy zdrsňují finální vozovku kartáči, které při vymetání zároveň uzavírají povrch proti vodě.
