Plzeňský biskup František Radkovský.

Plzeňský biskup František Radkovský. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Vášně kolem církevních restitucí za čas vyšumí, míní biskup Radkovský

  • 44
Peníze z církevních restitucí nemůžeme projíst, ale musejí vydělávat, abychom mohli zaplatit kněží a další pracovníky. Je také potřeba opravit majetek, který církvi vydělává, aby dál mohl přinášet peníze. Tak plánuje využití financí z restitucí plzeňský biskup František Radkovský.

Co může za útoky proti církvi, které byly často velmi ostré?
Já si myslím, že to bylo vyvolané tím, že se hrálo na naše národní nectnosti, jako je závist. Tady ať má kdokoli cokoli, tak mu to někdo závidí - a to je špatně. Vypráví se vtip, jak pán Ježíš chodil po českých vesnicích a zastavil se u chalupníka a ptal se ho, co by si přál. A on říká: Můj soused má kozu. Ty bys ji chtěl také, otáže se Ježíš. Ne, já bych chtěl, aby mu chcípla. Kdyby ji totiž měl, tak by to dalo hodně práce, a to on nechce. Bohužel. Vášně jsou tady tak rozjeté, že se s tím nedá nic dělat a nezbývá, než vše nechat a ono to za rok za dva vyšumí.

Řekněte hlavní argument, který byste vzkázal odpůrcům církevních restitucí.
Na to je jediný argument. Že tím nijak nezbohatneme, že budeme rádi, když ekonomicky vyjdeme.

Dalším argumentem odpůrců je, že církev má málo věřících, a proto potřebuje málo peněz. Co na to říkáte tváří v tvář tomu, že věřících ubylo hlavně za totalitního režimu, tedy v době proticírkevních represí?
Říkám, že nám tady zbyly kostely a o ty je potřeba se starat. Že pokud se o ně chtějí starat, že jim je rádi dáme. A že je málo věřících? Já si naopak myslím, že se dnes probouzí otevřenost a hledání. Například mladí lidé hledají, a je tedy potřeba je oslovit (k římskokatolické církvi se hlásí desetina obyvatel ČR, pozn. redakce).

Když zhodnotíte vydávání církevního majetku, dá se říci, že všichni jsou vstřícní? Nebo vydávání někdo blokuje?
Já jsem psal poděkování mnoha úřadům, které nám vycházely vstříc a dávaly nám podklady. Problémy byly pouze s Lesy ČR, které podle nás neměly v církevních lesích kácet.

O jaké procento majetku, který byl církvi odcizen, jste požádali?
To nemohu říci přesně. Ale například tam, kde vede průtah Plzní přes Pattonův most, tak tam byl klášter sester. Já vím, že tam měly školku. Právě tato budova se ale nevrátí, protože je dnes města.

Loni jste dostali 85 milionů korun a budete je dostávat po dobu 30 let. To je náhrada za to, co se vám vrátit nemůže? A kam ty peníze půjdou?
Je to jinak. Je to počítané celostátně a peníze, které církev dostane, se budou dělit podle určitého klíče závislého na velikosti diecéze, na tom, kolik má kostelů, kolik má věřících a tak dále.

A kam peníze poputují? Na opravy převzatého majetku?
Úplně ne. Zpočátku půjdou do majetku, který by měl vydělávat. Máme některé budovy, které už jsme měli a které je třeba opravit. Teď momentálně činžovní dům v Čechově ulici v Plzni, který jsme koupili, nebo dům v Jablonského ulici, které potřebují investice několika milionů, možná desítek milionů korun, aby byly v takovém stavu, abychom tam mohli mít nájemníky. Máme ještě dům v Malesické, v Plzenecké ulici, na Roudné máme domy nebo byty, také na Jíkalce. Tyto domy už máme několik let a přináší nám nějaký zisk.

Pomoci může třeba příjem z turismu, říká Radkovský

Takže za přidělené peníze koupíte ještě další majetek?
To už jsme si vyzkoušeli v době, kdy jsme prodávali nepotřebné fary. A těch bylo poměrně dost. Celkem 320 farností jsme zredukovali na 70 a za získané peníze jsme koupili domy a byty, a ty nám už nesou kolem šesti milionů korun ročně.

To je argument proti názorům, že církev neumí hospodařit a že by žádné peníze od státu dostat neměla?
My to umíme, ale je potřeba sehnat další majetek, protože ročně potřebujeme na svůj provoz 80 milionů korun, což je velká suma na to, aby se daly tyto peníze získat jen z domů. Teď se ale připravuje společný investiční fond. Ten schválí ekonomové všech diecézí společně. Každá diecéze do projektu půjde s určitou částkou. Z fondu může být slušný zisk, ale také slušné ztráty. Podle hesla - čím větší výtěžek, tím větší riziko. Když budeme investovat dobře a bude nám zbývat, budeme opravovat, když ne, tak budeme muset shánět peníze jinde. Pomoci nám může třeba příjem z turismu. To je v Česku asi 150 miliard korun ročně, což je asi tolik, jako z automobilového průmyslu.

Chcete říci, že až se majetek opraví, tak může sloužit k podpoře turistického ruchu?
Majetek k tomu slouží už nyní, ale je třeba, aby se peníze z příjmů dávaly i na opravy, aby vydělával dál. Chci tím říci, že není nespravedlivé, když my žádáme stát o peníze na opravy. Ve Zlínském kraji je asi 25 kostelů, kde jsou průvodci. Ti jsou z poloviny placení z kraje a z poloviny z obcí. Protože když přijde návštěvník ke kostelu a je zavřený, tak je zklamaný. Kdežto když tam během sezony někdo je, tak třeba kostel jednak pohlídá a také dá kvalifikované vysvětlení turistům. Podobně jako ve Zlínském kraji to mají zařízené v Chebu u svatého Mikuláše. Tam se v sezoně přes den střídají důchodci. Přicházejí lidé z Německa i z Česka a kostel je dost velkým zdrojem příjmů pro farnost.

Uvažujete o tom i v Plzeňské diecézi?
Tady to funguje třeba v Plzni u svatého Bartoloměje, kde mohou lidé vyrazit na věž nebo dostanou do ruky text s výkladem a mohou si katedrálu za nějaké vstupné projít.