Prostory bývalých stodol ve farnosti svatého Jana Křtitele Města Touškov jsou v...

Prostory bývalých stodol ve farnosti svatého Jana Křtitele Města Touškov jsou v dezolátním stavu. O památkově chráněné objekty žádá církev v rámci církevních restitucí. Na snímku farář Vladimír Gajdušek. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Plzeňské diecézi se vrátil první pozemek, žádá také o 37 budov a lesy

  • 13
V plzeňské diecézi pokrývající většinu Plzeňského a Karlovarského kraje, začalo vydávání církevního majetku v rámci restitucí. Biskupství podalo celkem 267 žádostí a první z nich už schválil státní pozemkový úřad. Týká se pozemku v Měčíně na Klatovsku.

Plzeňské biskupství usiluje o vydání celkem 7 288 hektarů půdy v hodnotě zhruba 36,5 milionu korun. Z toho třetinu tvoří lesy a dvě třetiny zemědělská půda. Žádá také o sedmatřicet většinou zdevastovaných budov v hodnotě asi osmnáct milionů korun.

První žádostí, na kterou státní pozemkový úřad kladně odpověděl, je výdej pozemku o velikosti 500 metrů čtverečních v obci Měčín u Klatov. Uvedl to Jan Klail, právník plzeňského biskupství.

Výnosy z nemovitého majetku odhaduje biskupství na dva až 2,5 milionu korun ročně. Jedná se totiž většinou o hospodářská stavení v havarijním stavu. Důvodem bylo dvacetileté neustálé odkládání restitucí, kdy se o majetek nikdo nestaral.

Farnost ve Městě Touškově

Problémem podle Klaila je i fakt, že většinu pozemků tvoří nezcelené kousky často uprostřed polí nebo různé remízky s nízkým předpokládaným výnosem.

Jedním z mála ucelených pozemků je zhruba 400 hektarů lesů na Zbirožsku. Církev se proto bude snažit o postupné zcelování pozemků formou výměn, aby z nich byl výnos vyšší.

Výnos z majetku nyní tedy pokryje necelá dvě procenta výdajů diecéze, které v roce 2012 dosáhly 151 milionu korun. Největší položkou v nákladech jsou mzdy 187 pracovníků, z nichž polovinu tvoří duchovní. Tato částka představuje 37 procent nákladů.

"A to šetříme, protože průměrná mzda je u nás přes 18 tisíc korun měsíčně zatímco v Česku je to téměř 25 tisíc korun," uvedla ekonomka biskupství Anna Brychcínová. Celkem 46 procent nákladů pak tvoří opravy budov a jejich režie. Zbytek pak daně či odpisy. Diecéze tedy bude muset stejně jako nyní i v nadcházejících letech žít z finančních náhrad za nevydaný historický majetek církví, a z výnosů z nich.

Podle Brychcínové bude roční náhrada představovat zhruba 85 milionů korun plus inflaci. Vyplácená bude po dobu třiceti let. Pak by měla být církev na státu nezávislá.