Ačkoliv od roku 1993 platil v zemi takzvaný blokační paragraf, který měl zabránit převodu církevních pozemků do soukromých či veřejných rukou, ukazuje se, že v řadě případů se nenaplňoval.
"Blokační paragraf porušovaly obce i firmy, a ty dnes obhospodařují náš majetek. Bylo to časté," tvrdí opat tepelského kláštera Filip Lobkowicz.
Problém farnost řešila už přibližně před pěti lety v Mariánských Lázních, kde někdejší starostka prohlásila pozemky církve za historický majetek města.
Právník plzeňské diecéze Jan Klail.
"My jsme to dali k soudu s tím, že by majetek neměl být veden jako městský a Krajský soud v Plzni rozhodl, že se vyčká na ustanovení restitučního zákona. Mariánské Lázně, kde se vyměnil starosta, nakonec pozemek převedly zpátky na stát, takže bychom pozemky měli zpátky získat," řekl Lobkowicz.
Podle něj se jedná celkově o stovky hektarů převedených v rozporu s blokačním paragrafem. "Když podáváme žádosti o vydání na pozemkový úřad nebo státní lesy, tak se dočkáme odpovědi, že nám majetek nemohou vydat. Není prý totiž v majetku státu, ale patří obci nebo soukromníkovi," popsal Lobkowicz.
Právník plzeňské diecéze, pod níž spadá Plzeňský i Karlovarský kraj, Jan Klail tvrdí, že blokační paragraf porušován byl a že teď bude církev prověřovat v jakém rozsahu.
"Nejčastějším případem bylo, že obce prohlásily církevní majetek za historicky svůj. Požádaly katastrální úřady o přepis tohoto majetku na své listy vlastnictví. Ta prohlášení nebyla předmětem žádných složitých přezkumných procesů na katastrálních úřadech, víceméně byly přepisovány téměř automaticky," vysvětlil Klail.
Církev osloví desítky obcí, aby narovnaly majetkovou křivdu
Připomněl, že zákon o církevních restitucích je nastaven tak, že do 2. ledna letošního roku mohla církev požádat o svůj historický majetek, který byl v držení státu a nyní má dva roky na to, aby se domohla i majetku patřícího obcím či firmám.
"Je třeba to brát s určitým nadhledem. My nezačneme podáváním žaloby k soudu, ale pokusíme se obec oslovit, zkontaktovat, vysvětlit problém. Velice často v těch obcích sedí zcela jiná zastupitelstva a jiní starostové než v roce 1994 či 1995. Uvidíme, jak s nimi majetkovou křivdu narovnat," uvedl Klail s tím, že hrubým odhadem budou takových obcí desítky.
Jako příklad uvedl Druztovou na Plzeňsku. "V celé Druztové jsme zatím požádali o tři pozemky, ale osmdesát jich je ještě na listu vlastnictví obce," dodal Klail.
Starosta Druztové Roman Kohout řekl, že nikdy nezkoumal, jak se pozemky na list vlastnictví obce dostaly. "Když převod katastr povolil, tak to asi šlo převést, ale já jsem u toho nebyl," prohlásil.
Prý nemá ani tušení, který pozemek by v obci mohl být církevní. Jedinou indícií je prý název kusu lesa, kterému se v Druztové říká farský.
Kohout ovšem dodává, že je jeho povinností, aby bojoval za veškerý majetek, který je na listu vlastnictví obce. "Pokud nás o majetek církev požádá, tak bude muset předložit nějaké dokumenty a ty bude muset přezkoumat nějaká třetí osoba. Takže to zřejmě skončí u soudu," připustil Kohout.
Mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová uvedla, že obec se ničím neprovinila. "Podala žádost o převod státního pozemku a my, když jsme žádost dostali, tak jsme ji prověřovali u příslušného katastrálního úřadu. I kdyby jen kousek pozemku patřil historicky církvi, tak bychom pozemek nepřevedli. My to teď nemůžeme obci sebrat. Církev pravděpodobně dostane nějakou náhradu," míní Machtová.
Hodně církevního majetku má na svém území i Spálené Poříčí na Plzeňsku. Starosta Pavel Čížek je ale přesvědčen, že od roku 1993, odkdy platí blokační paragraf, město nic církevního do obecního vlastnictví nepřevedlo.
"My jsme si církevní majetek pouze pronajímali od Metropolitní kapituly u svatého Víta. Teď čekáme, jak proběhne ověřování majetkových vztahů, a pak se budeme s původním vlastníkem domlouvat, jakým způsobem budeme v pronájmech pokračovat," popsal Čížek.
