Ten dosud nejvýš vystoupil na nejvyšší horu Jižní Ameriky - argentinskou Aconcaguu (6960 m.n.m.). Tibetská Cho Oya je vysoká 8201 metrů.
„Očima“ Jana Říhy bude především David Knill, zkušený horský vůdce, po boku mu bude i Trávníček se svou partnerkou Mirkou Jirkovou, horolezcem Alešem Bílkem a známou moderátorkou Lucií Výbornou.
„Počítáme s tím, že se budeme pohybovat jinak. Především se Honzovi bude muset uzpůsobit rychlost,“ naznačuje Jan Trávníček.
Odmítá však, že by si museli pobyt v Himálaji prodloužit. „Spíš to bude tak, že úsek, který bychom běžně šli třeba osm hodin, půjdeme dvanáct,“ říká Trávníček. Ve výsledku by to však prý mohla být výhoda. Pomalejší tempo totiž usnadní aklimatizaci.
Handicap Jana Říhy se bude brát v potaz také při možném výběru cest, terén by měl být co nejjednodušší, nejméně technicky náročný. „Ale byli jsme na expedičním soustředění na alpském Domu (4545 m.n.m.) a Honza vše zvládnul, i když si sáhnul na dno. A terén je tam opravdu těžký i pro vidícího,“ líčí Jan Trávníček a dodává, že Jan Říha dokáže vylézt i technicky obtížné úseky. Vynaložit však musí výrazně víc energie.
Důkazem je i to, že kromě zmiňované Aconcaguy v minulosti zdolal také skalní stěnu propasti Macocha nebo legendární masiv El Capitan.
Skupina jedenácti Čechů odlétá do Asie 6. září, podle Trávníčka je reálný výstup na přelomu září a října. Celá skupina je silná, čítá také horolezce Libora Uhera nebo Petra „Misku“ Maška.
„S výjimkou jednoho člověka mají všichni zkušenost s vysokými horami, osm jich bylo ve výšce nad sedm tisíc metrů. O vrchol se chceme pokusit všichni,“ konstatuje Trávníček.
Před odletem tým čeká ještě soustředění v Alpách
Před odletem mají v plánu ještě jedno alpské soustředění, mělo by být už částečně aklimatizační. „To znamená, že se chceme dostat do co největší výšky,“ říká Trávníček.
Na Cho Oyu plánovali Češi zamířit už v loňském roce, tehdy ale Číňané nevydali k výstupu permit s odůvodněním, že kopec není bezpečný. Namísto toho výrazně redukovaná skupina zamířila do Nepálu na Manáslu, kde ve čtvrtém výškovém táboře pomáhala zachránit rakouského a francouzského horolezce, kteří trpěli akutní výškovou nemocí.
Rakušan i přes veškerou snahu zemřel, Češi se poté namísto pokusu o výstup rozhodli sestoupit do základního tábora.
„I tentokrát pro nás platí, že při sebemenším zaváhání, změně počasí, kondice nebo čehokoliv dalšího se otáčíme a vracíme se. Lidský život je mnohem důležitější,“ ujistil Trávníček.
