Za sebou máte téměř pět a půl roku fungování CHKO Brdy. Zvedla se od té doby návštěvnost?
Očekávání, že Brdy budou přetékat turisty, se nenaplnilo. Hlavní návštěvnost je o svátcích a o víkendech. Teď jsme v nejnavštěvovanější části u Padrťských rybníků, je relativně pěkný den (středa 20. května, pozn.red.) a za hodinu, co tu jsme, žádný turista neprojel ani neprošel.
Jaká je roční návštěvnost? Třeba v Národním parku Šumava se návštěvnost počítá s pomocí mobilních telefonů.
Nevíme. Tam, kde je to potřeba, se počty turistů zjišťují. Většinou se začnou sledovat v době, kdy tlak na přírodu je negativní. To se ale zatím v Brdech neděje. Po vzniku CHKO jsme sčítání organizovali, ale nedokázali jsme úplně odlišit turisty a lidi, kteří v CHKO pracují.
A kolik lidí prochází ročně třeba okolo tak známého cíle, jako je lovecký zámeček Tři trubky?
Tam je to kolem 20 - 30 tisíc za rok. V CHKO je nejvíce cyklistů. Obliba u kolařů je dána tím, že se sem nesmí jezdit autem. Kromě cesty, která odděluje střední a jižní Brdy z Rožmitálu na Spálené Poříčí, jsou tu jen účelové komunikace. Tato perfektní nabídka cestní sítě je tu díky vojenskému užívání a především kvůli vojenskému hospodaření. Milovníci kol tu najdou klid. Na Šumavě vede spousta cyklotras po silnicích, kde je normální automobilový provoz, ale v Brdech jezdí pouze lesnická technika. Je to samozřejmě zrádné, protože cyklista tu může potkat kamion se dřevem, takže je potřeba, aby s tím návštěvníci počítali.
V okolí CHKO je několik parkovišť. Je podle vás jejich kapacita dostatečná?
Po celém obvodu CHKO jsou hlavně menší záchytná parkoviště. Z našich pětiletých zkušeností vyplývá, že nikdy nebyla přeplněná. Když tedy nepočítám pár dnů třeba na začátku nouzového stavu v době koronaviru, kdy lidé zjistili, že mají zavřená nákupní centra, parkoviště tu přetékala. Ale to bylo jeden víkend. Podobně je to v době, kdy rostou houby, ale během normální turistické sezony nejsou ani menší parkoviště v okolních obcích zdaleka zaplněná. Doporučuji velké parkoviště ve Skořicích, kde je asi 110 míst a většinou není vytížené.
Na Šumavě jsou nocoviště. Uvažuje se o nich i v Brdech, protože pohoří se nedá přejít z jedné strany na druhou?
Dá se přejít. Brdy jsou krásně protáhlé a ze západu na východ se dají přejít za nějaké čtyři hodiny. Výlet se dá naplánovat tak, aby se člověk dostal z jedné obce do druhé.
Ale není to výlet pro rodiny s dětmi.
To není. Terén je pro rodiny docela náročný. Kromě třeba zrovna Padrťských rybníků, které jsou relativně dostupné. Naopak centrální Brdy jsou kopcovité, děti většinou úplně nadšené nejsou, protože kopce jsou táhlé. Co se týče nocovišť, v CHKO se dá přespat pod širákem. Ale pokud by třeba některý z majitelů pozemků chtěl nocoviště vybudovat, my rozhodně nebudeme proti. Pokud to ovšem nebude uprostřed vřesoviště.
V poslední době se hodně mluví o suchu. Trpí i příroda v Brdech suchem? Třeba vřesy tu prý kvůli suchu nekvetou.
Jeden rok nekvetly, ale třeba loni kvetly docela dobře, protože zapršelo. Suchem ale trpí hlavně lesy, s kůrovcem se bojuje i zde. Pokud by po kůrovci vznikly velké holiny, voda by odcházela z území rychleji, protože lesy samozřejmě zadržují vodu lépe než holiny. Pro nás je zásadní, jak se holiny budou obnovovat neboli jakou budou mít druhovou skladbu. Preferujeme výsadbu většího množství listnatých stromů.
Slyší na to Vojenské lesy a statky, které se o místní lesy starají?
Spolupracujeme s nimi. My bychom chtěli, aby obnova ve prospěch listnáčů postupovala trochu rychleji.
To znamená nasázet na holiny samé listnáče?
Všude asi ne, prostor pro smrk tu určitě je. I tady v Brdech je určité procento smrku přirozené. Zrovna v okolí Padrťských rybníků jsou přirozeným biotopem podmáčené smrčiny. Roli hraje samozřejmě i ekonomika lesního hospodaření.
Jaké procento listnáčů byste si tedy konkrétně na pokácených místech představoval?
Přál bych si větší procento listnáčů třeba v řádu desítek procent oproti tomu zákonnému požadavku, což je kolem 30 procent listnáčů v porostu. Kdyby se podíl pohyboval kolem 40-50 procent, bylo by to lepší.
Plánujete vznik mokřadů či tůní?
Při poznávací stezce v oblasti Padrťských rybníků prošly obnovou tůně, další pak na Strašicku. Na zlepšení vodního režimu spolupracujeme nejen s Vojenskými lesy a statky, ale i s podnikem Povodí Vltavy, který připravil dvě revitalizace. Jedna se chystá na Padrťském potoce, dnes Klabavě. Druhá je připravena v oblasti Voložného potoka v centrálních Brdech. Oba projekty jsou hotové a nic nebrání zahájení prací.
Co si pod revitalizací máme představit? Jedná se o vznik meandrů?
Ano, usilujeme o rozmeandrování a zpřírodnění koryta vodního toku, který je dnes napřímený. Týká se to asi 300 metrů Klabavy a části Voložného potoka v jeho pramenné části.
Výsledkem by mělo být zadržení vody v krajině?
Lepší zadržení vody tím, že voda poteče pomaleji. Vodní deficit je tu totiž velký.
Kolik tu chybí milimetrů srážek za rok?
To nedokážu říci, ale je to dramatické.
Jaké to může mít důsledky?
Nedostatek vody může fungovat jako startér většího tlaku kůrovce na místní lesy.
Jaká je v Brdech kůrovcová situace?
Zatím to není v tom rozsahu, který vidíme jinde v republice, protože jsou tu smrkové porosty stejnověké a jsou monokulturní. Pokud bude sucho pokračovat, dá se očekávat, že kůrovec bude gradovat i tady. Je důležité, aby tu vznikl různověký a druhově bohatší les, který by nahradil smrkové monokultury. Pro nás, ochránce přírody, má vlastní ochrana lesa smysl hlavně z pohledu zachování vodního režimu.
V zahraničí jsme kvůli suchu mohli pozorovat rozsáhlé požáry lesů. Máte problémy s rozděláváním ohňů, které bývají často spouštěčem požárů?
Na celém území CHKO je rozdělávání ohňů zakázané. Především v době sucha je to velké riziko. I kvůli tomu, že Brdy jsou dost odlehlá krajina, kam mohou hasiči přijet relativně pozdě. Je problém s velkou vzdáleností od obcí, odkud hasiči vyjíždějí. Kvůli tomu může nakonec vzniknout požár rozsáhlejšího charakteru, což by mohlo mít v době sucha fatální důsledky.
Už v CHKO Brdy nějaký rozsáhlejší požár vznikl?
Chtěl bych to zaklepat, zatím se to nestalo. Ale za těch více než pět let tu spousta drobných požárů právě z neuhašených ohnišť, případně z drobného nedopalku, vznikla. Nemusel to udělat návštěvník, ale kdokoli, třeba někdo, kdo tu pracuje. Ale vždycky se požáry podařilo udržet v řádu desítek metrů čtverečních, maximálně jedné stovky metrů.
