Odvážných, kteří podepsali Chartu 77, bylo v Plzeňském kraji málo

  9:35
Před listopadem 1989 nebylo v západních Čechách mnoho lidí, kteří podepsali Chartu 77. Pamětníci odhadují, že v Plzni by se jich napočítalo zhruba deset. Představitelé totalitního režimu dělali, co mohli, aby jim za jejich podpisy znepříjemnili život. „Někdy se zdálo, jako by snad o člověku věděli všechno,“ vzpomíná bývalý disident Jaroslav Cuhra.
K nejznámějším signatářům Charty 77 v Plzni byl Jiří Šašek. Na snímku promlouvá...

K nejznámějším signatářům Charty 77 v Plzni byl Jiří Šašek. Na snímku promlouvá při jednom z listopadových shromáždění na náměstí Republiky. | foto: Archiv

K nejznámějším signatářům Charty 77 v Plzni patřily výrazné osobnosti disentu jako byli Jiří Šašek a Jan Thoma, kteří již zemřeli.

„Asi se dá říct, že tady v Plzni dění kolem Charty rozjížděl Jiří Šašek. Spolu s Janem Thomou patřili k první chartistům ve městě. Já jsem ji podepsal až v polovině osmdesátých let,“ vzpomíná bývalý disident Jaroslav Cuhra.

Ten patřil ve městě do skupiny odpůrců režimu s křesťanským zaměřením. K vlastnímu podpisu dokumentu se, jak říká, dostal zvláštním způsobem. Rozhodnutí přišlo při shromáždění několika lidí v bytě Cuhrových při čekání na příjezd kněze Václava Malého a filozofa Václava Bendy.

„Řekl jsem tehdy, že tam mezi námi není ani jeden chartista a že by mě zajímalo, proč to tak vlastně je. Jeden kolega uvedl, že se v podstatě nemáme o čem bavit. Že mezi námi není chartista, protože jsme zbabělci. To na mě zapůsobilo natolik, že jsem druhý den jel Chartu podepsat do Prahy. Říkal jsem si: Tak zbabělec ne!“

Cuhra si vybavuje, že jeho krok měl téměř okamžité následky. Komunistická policie se už za pár dnů pustila do jeho vyšetřování. Když pak nechal text přečíst několika lidem, čekala ho další série výslechů. „Někdy se zdálo, jako by snad o člověku věděli všechno.“

Jediný další chartista, se kterým se v Plzni stýkal, byl Jiří Šašek. „My venkovští jsme byli na periférii dění, které s Chartou souviselo. To podstatné se odehrávalo v Praze,“ líčí.

Domnívá se, že situace disidentů mimo hlavní město byla horší, že byli leckdy pod větším tlakem ze strany zástupců režimu. „Ještě 27. října 1989 na nás udělali nepochopitelný zátah. Byl drastický. Sebrali asi patnáct lidí, většina byli chartisti, a odvezli do vězení ve Vykmanově. Vezli nás hůř než dobytek nacpané do plechových kójí v autě. Byli jsme v tom asi čtyři hodiny, někteří se pozvraceli. Bylo to šílené,“ vypráví.

Výtvarník Vladimír Líbal Chartu 77 podepsal také až v osmdesátých letech. Vybavuje si, že v Osvračíně na Domažlicku už tehdy žili chartisté Jaroslav a Silvestra Chnápkovi. Právě u nich se někdejší disidenti dodnes scházejí.

„V Plzni k chartistům patřil například Milan Kohout, který emigroval v roce 1986, nebo Ila Šedo, který dnes pracuje v Západočeském muzeu.“ Líbal tvrdí, že většinou o sobě chartisté v Plzni věděli a občas se potkávali. „Například u Honzy a Věry Tydlitátových v ulici na Celchu, ale i u mě,“ říká.

A co bylo pro život chartisty za minulého režimu typické? „Asi nejvíc tehdejší situaci charakterizovaly pravidelné výslechy. Dostával jsem pozvánky, abych se dostavil k podání vysvětlení,“ tvrdí.

Občas došlo také na domovní prohlídky. U Líbalů se například odehrála ještě v září 1989. Líbal za komunistického režimu pracoval pro podnik Drobné zboží Cheb, pro který mimo jiné navrhoval výlohy obchodů. Po podpisu Charty 77 mu hrozilo vyhození z práce, ale nedošlo na něj.

Major Diviš při zásahu v amfiteátru mlátil pankáče

„Můj tehdejší šéf se mě zastal. Později jsem se dozvěděl, že byl také kvůli mně u výslechu,“ uvádí Líbal. Vzpomíná si, že mezi disidenty měl v Plzni patrně nejhorší pověst důstojník StB známý jako major Diviš.

„Byl to obrovský chlap, vypadal jako boxer s býčím zátylkem. Hodně se proslavil tím, že při zásahu v Lochotínském amfiteátru mlátil pankáče.“ Jednalo se o známý Mírový koncert Olofa Palmeho ze září 1987.

Ačkoliv chartistům zástupci komunistického režimu hodně komplikovali život, Líbal si nevzpomíná na žádného, který by později považoval za chybu, že Chartu 77 podepsal.

Text Charty 77 byl skvěle formulovaný, její význam byl obrovský

Jaroslav Cuhra upozorňuje, že v posledních letech část veřejnosti roli Charty 77 zpochybňuje a snižuje. „Ale její význam byl obrovský. Když jsem ji poprvé slyšel z Hlasu Ameriky, napadalo mě, že to je předzvěst konce komunistického režimu. Text byl skvěle formulovaný a mířil proti podstatě totalitního systému. Myslím, že bolševici si rychle uvědomili, co Charta 77 může způsobit,“ uvažuje.

Režim na zveřejnění dokumentu reagoval organizováním akcí, kde měli lidé hromadně Chartu 77 odsuzovat. „Bylo neskutečné, co předváděli, aniž by lidem řekli, co je v ní napsané. Když se kolega z práce ozval, aby ji přečetli, pokud se má odsuzovat, tak ho z podniku vyhodili.“

A jak se lidé, kteří měli odvahu se otevřeně postavit komunistickému režimu, po třiceti letech od 17. listopadu 1989 dívají na nynější stav společnosti?

Líbalovi se nezamlouvá vývoj na politické scéně. „Má základní obava je, abychom se nedostali mimo hranice demokracie. Nebylo by to v naší zemi poprvé,“ prohlásil.

„Vytvářeli jsme si soukromý prostor svobody“

Věra Tydlitátová, signatářka Charty 77

Mám-li zavzpomínat na přátele z plzeňského disentu, chci předeslat, že se zdaleka nejednalo pouze o signatáře Charty 77, ostatně i já a můj manžel Honza jsme ji podepsali z mnoha důvodů pozdě.

Nerada se stavím do role hrdinné chartistky – pamětnice. Na druhou stranu však mám k plzeňským dějinám Charty zvláštní vztah, v roce 1977 jsem studovala Střední průmyslovou grafickou školu v Praze a v březnu téhož roku jsem přivezla do Plzně výtisk Charty 77. Ten dokument jsem já a mí rodiče několikrát opsali, ale důležitější bylo, že jsme jej předali Františku Pitorovi, výrazné osobnosti plzeňského disentu.

Ten se již postaral o další šíření Charty a za to byl tři roky vězněný. Plzeň byla trochu ve stínu Prahy, a tak například osudy tohoto statečného odbojáře dvou totalit zůstaly až do dnešních časů téměř neznámé.

Chartistů jsem v samotné Plzni napočítala asi deset, ale nevnímali jsme se jako nějaký výlučný spolek, patřili jsme k širokému okruhu lidí z alternativní kultury, křesťanů, trampů, starých mazáků z válečného i poválečného odboje, osmašedesátníků a různých nonkonformních lidí.

V našem bytě Na Celchu se občas sešla skupinka kamarádů a promítali jsme si Originální videojournal, opisovali jsme a distribuovali samizdat, Vokno, Informace o Chartě (Infoch) a různé petice, například Několik vět. V Plzni vycházel informativní bulletin Pevná hráz, název samozřejmě parodoval stupidní slogany komunistů. Každý přispěl tím, na co stačil a co uměl.

Nepovažovali jsme se za hrdiny a nepřemýšleli jsme o budoucím profitu, prostě jsme si vytvářeli soukromý prostor svobody. Spojovala nás nechuť k normalizační buzeraci a plesnivé šedi, jinak jsme měli velmi různé životní postoje a názory. Naučili jsme se vzájemnému respektu, protože jsme čelili stejným hrozbám.

Osmašedesátníci, písničkáři, rockeři, duchovní různých denominací, malíři, grafici, tajní skauti, matky od rodin a například punker Honza Rampich s oranžovorudým čírem a špendlíky v uchu se spolu nejen dokázali bavit, ale našli k sobě cestu jako přátelé. Setkávaly se mnohdy celé rodiny.

Měla jsem tehdy malou dcerku, pochopitelně, že ženy zapojené do těchto činností musely překonávat strach o děti. Má přítelkyně Helena Líbalová, matka tří dětí, zachránila během domovní prohlídky několik signatářů Charty 77 včetně mne a mého manžela, když naše podpisy schovala pod šaty. Neustále nad námi viselo nebezpečí, že nám státní moc odebere děti, to byla větší hrozba než případné vězení. Ale když si člověk zvykne na svobodné jednání, chomout už nepřijme, dělá co musí, strach nestrach. Ani dnes si nechci zvykat na soft normalizaci, pořád je nás dost, kteří se neklaníme molochovi moci.

  • Nejčtenější

V 92 letech zemřela Anna Váchalová, jako dítěti jí matka uřízla obě ruce

26. března 2024  17:21

I přes hendikep, kdy jí matka ještě jako malé holčičce uřízla obě ruce v zápěstí, se Anna Váchalová...

Tři učitelky ze školky na Plzeňsku okusily HHC. Po práci skončily v nemocnici

23. března 2024  11:50

Policisté se od pátečního večera zabývají intoxikací tří učitelek mateřské školy v Holýšově na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedm let za mřížemi, navrhuje žalobce Berbrovi. Vyšší trest pro Rogoze?

26. března 2024  11:53,  aktualizováno  12:25

Státní zástupce Jan Scholle navrhuje pro Romana Berbra, hlavního obžalovaného v kauze údajné...

Na přechodu v Plzni srazil autobus staršího muže, ten na místě zemřel

25. března 2024  8:42

Tragická nehoda se stala v pondělí ráno na Karlovarské třídě poblíž zastávky U Družby v Plzni....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Škola podala trestní oznámení na učitelku, nechala si peníze vybrané na výlety

21. března 2024  9:28

Trestní oznámení na učitelku podala v uplynulých dnech Střední průmyslová škola dopravní v Plzni....

Odborníci z plzeňské univerzity vyrobili past na obávanou sršeň asijskou

28. března 2024

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) společně s partnery vyrobila první testovací sérii pastí pro...

Plzeň chce postavit rampu pro vozíčkáře a seniory do vod Kamenného rybníka

28. března 2024  8:58

Rampu pro snazší vstup do vody se chystá zřídit Správa veřejného statku Plzně na břehu Kamenného...

PlaneStation musí opustit letiště Líně, potvrdil soud. Firma se chce bránit

27. března 2024  11:46,  aktualizováno  12:58

Odvolací soud ve středu projednal spor armády a společnosti PlaneStation kvůli pronájmu letiště v...

Při havárii skončilo jedno z aut na střeše, policisté o Velikonocích obsadí silnice

27. března 2024  10:50

Ve středu kolem sedmé hodiny ráno se na hlavním tahu z Plzně do Německa srazila u Holýšova dvě...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...