Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobrodruh stopem projel svět, svezl se pohřebákem i v autě policistů

  8:10aktualizováno  8:10
„Nastopoval jsem přes sto tisíc kilometrů v padesáti zemích světa a jednadvaceti státech USA. A lidi mi pořád říkají, že je to nebezpečné,“ říká v rozhovoru pro MF DNES dobrodruh Slávek Král. Stopem si zajel na Machu Picchu i karneval do Rio de Janeira.

Jak vaše putování po světě začalo?
Cestu jsem podnikl ve dvou etapách. Nejprve jsem zamířil do asijských zemí, jako jsou Japonsko, Malajsie nebo Thajsko. Pak jsem si vydělal nějaké peníze na Novém Zélandu a přesunul se do Severní Ameriky. Potom jsem se vrátil do západních Čech a pracoval v týmu Plzeň 2015. Nabídli mi prodloužení smlouvy, ale já jsem si řekl, že ještě nemám projetou Jižní Ameriku. Tak jsem odcestoval tam. Tentokrát už jsem cestu předem ohlásil. Vedl jsem si blog a průběžně o ní příznivce informoval.

Na své cesty jezdíte většinou sám. Proč?
Ze začátku jsem jezdil s kamarádem a nebylo to samozřejmě špatné. Ale pokud jste sám, má to své výhody. Lépe se stopuje, je jednodušší najít práci. A také vás to více motivuje k tomu bavit se s místními lidmi, a to je pro mě hodně důležité

Cestovatel Slávek Král (29)

  • Nedávno dokončil svoji druhou cestu kolem světa stopem. Na cestách je střídavě už pět let a je vyznavačem low-cost cestování - jezdí autostopem, kempuje, věnuje se dobrovolnické činnosti.
  • Na cestách navštívil mimo jiné i Nový Zéland, Austrálii a Tasmánii. Projel Evropu, střední a jižní Ameriku i Asii.
  • Nelegálně vstoupil do Chile. Ochutnal lamí maso. Ztratil se na poušti v Chile bez jídla a pití a také v džungli v Paraguayi. Vyfotil si selfie s lamou na Machu Picchu v peruánských Andách.
  • Během příštích let by rád napsal knihu o svých dobrodužstvích a přidat chce i tipy a rady pro začínající i zkušené cestovatele.
  • O svých dobrodružstvích píše na svém blogu zde.

Stopem jste projel desítky zemí. Ovšem tento způsob dopravy bývá považován za nebezpečný...
Stále se najdou lidé, kteří mě od toho odrazují a sami by něco podobného nikdy nepodnikli. Nastopoval jsem přes sto tisíc kilometrů v padesáti zemích světa a jednadvaceti státech v USA. A lidi mi pořád říkají, že je to nebezpečné. Kromě běžných automobilů jsem se svezl také v ambulanci, policejních vozech, voze pohřebním, na motorkách, na trajektu nebo na koni.

Co se týče možnosti sehnat si odvoz, jednotlivé země se od sebe velmi výrazně liší. Kde je to nejjednodušší?
Nejlépe se stopuje na ostrovech. Platí to jak pro Island či Nový Zéland, tak třeba pro Havaj nebo Japonsko. Je to tam běžné a řidiči nemají problém zastavit, nebojí se.

A kde je to naopak nejtěžší?
Asi nejhůře je na tom v tomto směru Španělsko. Co bych normálně ujel za den, mi tam trvá čtyři dny. A zklamala mě Jižní Amerika. Lidé tam mají velký strach. Myslí si, že každý je zabiják.

Máte ze stopování nějaké kuriózní zážitky?
Velmi netradiční reakce mají motoristé v některých asijských zemích, kde stopování v podstatě neznají. Například v Koreji. Když vidí stopaře, jen zírají. Většinou to bylo tak, že jeli dál a pak se po chvíli otočili a vrátili se pro mě. Zcela jinak reagovali v Číně, kde také o stopování nemají žádné povědomí. Jak mě spatřili, okamžitě dupli na brzdu. Bez ohledu na to, jestli třeba byli uprostřed dálnice. A svérázní jsou řidiči v Nikaragui. Tam je to hodně zvláštní. Stopnete si auto, řeknete řidiči, kam chcete jet. Normálně to bývá tak, že vás v tom místě vyhodí a pokračuje dál. Tady ne. Pokud mu přímo neřeknete stop, tak vás řidič zaveze tam, kam chce jet on.

Často jste také pracoval jako dobrovolník. Kde například?
Pracoval jsem například na brazilských organických farmách. To mě hodně bavilo, byl to velký zážitek. Díky tomu se mi můj jihoamerický pobyt líbil. Dělal jsem ale na mnoha místech v různých pozicích. Zajímavé to bylo třeba v Jižní Koreji. Nejdříve jsem tam učil angličtinu a pak jsem dělal manažera v jednom malém hostelu. To bylo také výborné. Není to moc běžné, že by tu nechali Evropana dělat na takové pozici, ale rychle jsem si získal jejich důvěru. Majitelka mě tam dokonce nechala nějakou dobu samotného

Fotografie z cest

Jaké jsou vaše nejpříjemnější vzpomínky?
Určitě mezi ně patří karneval v Rio de Janeiru, kterého jsem měl možnost se zúčastnit. A také jsem rád, že jsem mohl v Argentině navštívit slavnou Rallye Dakar.

Ovšem vaše putování určitě nepřinášelo jen příjemné chvíle. Jaké byly ty nejkrušnější okamžiky?
Je zajímavé, že pokud někde přednáším nebo beseduji, lidé se mě hned zkraje ptají na nebezpečné zážitky. Já s sebou na cestách zásadně nenosím vodu. To samozřejmě nikomu nedoporučuji. Ale dělám to proto, že jsem stydlivý a tohle mě motivuje jít za místními a bavit se s nimi. Pokud jste ale na poušti a zabloudíte tam, není to úplně ideální. Právě to se mi stalo v Chile. Musím ale říct, že jsem po celou dobu doufal, že cestu musím najít. Nějakou dobu to ale trvalo.

S jihoamerickou pouští je spojena ještě jedna zajímavá zkušenost, kterou jste pořídil.
Během putování v písku jsem jeden večer narazil na jakýsi velký kontejner, vlezl do něj a přespal tam. „Když jsem se ráno probudil, byli v něm policisté. Šlo totiž o jejich stanici. Ptali se mě, co tam dělám. A já na to, že jsem neměl kde přespat, tak jsem šel tam. A oni mi řekli, že v pohodě, že se nic neděje.

Cestování po světě může přinášet i různá zdravotní rizika. Potýkal jste se s problémy tohoto typu?
Vlastně jen jednou. O jedné silvestrovské noci mě v Peru postihla výšková nemoc. Byl to jediný případ, kdy jsem se během cest dostal do nemocnice. Díky dobrému pojištění jsem to ale přečkal.




Nejčtenější

Jezevčík je po osmi dnech volný, moderní techniku trumfla selská metoda

Jezevčík uvězněných ve skále je po 8 dnech venku

Po osmi dnech se podařilo vyprostit jezevčíka Mildu, který minulou sobotu uvázl ve skále v bývalém kamenolomu u...

Poskytl pomoc matce, které zemřely děti. Sám pak vyhledal psychologa

Záchranář Zdeněk Urbánek dostal ocenění za čin ve prospěch druhých. (14. 12:...

Záchranář Zdeněk Urbánek poskytl v době osobního volna pomoc matce dvou dětí, které zemřely na následky dopravní...



Partizan Bělehrad. Plzeň v Evropské lize čeká srbský šampion

DOBŘES MĚ TREFIL! Jan Kopic vložil hlavu do Hořavovy střely a společně mohli...

V osudí byla zvučná jména, atraktivní soupeři. Plzeňští fotbalisté však štěstí na lákavý los úvodního kola vyřazovací...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra hned dvou krajských měst v ČR letos zdobí jehličnany, které rodiče zasadili na počest narození svých synů....

Plzeňský kouč Vrba: Nelituji, že už podzim končí. Máme toho plné zuby

Plzeňský trenér Pavel Vrba na tréninku před zápasem s FCSB

Plzeňští fotbalisté mají za sebou pohádkový podzim. A jeho strůjcem je trenér Pavel Vrba, který se v létě po třech a...



Další z rubriky

Chtěl jsem si psa nechat, vysvětlil muž krádež fenky od obchodního domu

(Ilustrační snímek)

Pořádný šok zažil Plzeňan, který uvázal u obchodního domu svého psa a šel na nákup. Když se vrátil zpátky, jeho fenka...

Při nehodě na Tachovsku zemřela žena. Policisté zjišťují, kdo vůz řídil

Při dopravní nehodě na Tachovsku zemřela osmadvacetiletá žena.

Tragicky skončila dopravní nehoda mezi Mariánskými Lázněmi a Chodovou Planou na Tachovsku. Ve Škodě Octavia zemřela...

Plzeň má skvělé umělecké podhoubí, chybí mu ale koncertní sál na úrovni

Všestranný muzikant Jiří Tarantík. (7. 12. 2017)

Plzeňan Jiří Tarantík hraje na několik hudebních nástrojů na vrcholové úrovni. Je prvním hornistou opery Divadla J. K....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz