"Radost mám obrovskou, je to pro mě satisfakce za všechna ta léta dozadu. Ale zároveň jsem nervózní. Tohle nebude obyčejné vystoupení," přiznává šestačtyřicetiletý Radek Zíka.
Od 14 let je velikým fanouškem legendární kapely, přes deset let zpívá na pódiu hity hardrockové legendy Whitesnake. A jak! Teď plzeňského zpěváka Radka Zíku čeká odměna, životní setkání. V pondělí v Praze a o den později Brně na pódiu svým chraplavým hlasem doprovodí na několik písní současné členy kultovní americké kapely.
Jak ke spolupráci došlo?
Z Ameriky do Evropy vyrazilo na klubové turné trio Doug Aldrich (kytara), Michael Devin (baskytara) a Brian Tichy (bicí). Muzikanti, kteří jsou už několik let kmenovými členy Whitesnake. A protože její zakladatel, zpěvák David Coverdale, si dopřává koncertní pauzu, přibližují hity skupiny v syrovějším hávu ve třech.
Jak se vám zamlouvá přirovnání ke Coverdaleovi, jednomu ze symbolů hardrockového hlasu?
Příjemné by bylo, kdyby se zakládalo na pravdě. Já si nemyslím, že se s ním můžu srovnávat. Nebo přesněji, já to vím. (smích) To není skromnost, ale fakt. Jeho rozsah je i v 61 letech úžasný. I kdybych stokrát chtěl, některé věci nedám.
Kde se vůbec zrodil nápad, že si můžete zazpívat s muzikanty, kteří tvoří zvuk a rytmiku Whitesnake posledních sedm let?
V tom má prsty Jirka Ozzy Kubík, který koncerty pořádá. Starý tajnůstkář. Nějaký čas jsme se o tom nápadu bavili. A já to pořád bral jako fór. Jenže najednou přišel s tím - je to domluvené!
Kdybyste si mohl vybrat, které písně byste zvolil?
Moc těžké rozhodování. Já bych si dal každou... (úsměv) Ale pokud to půjde, bral bych jednu starší věc z raných alb, třeba Don't break my heart again. A pak něco z konce 80. let - Crying in the rain, Here I go again... Ono taky záleží, co budou chlapci hrát.
Na Coverdaleovu pověst náladového kapelníka s ním tohle trio drží už docela dlouho. Sedli si?
Tahle sestava je fantastická. Kolik koncertů už s nimi Coverdale objel. Předtím to bylo víc pauz než hraní. Hlavně u obou kytaristů je vidět, že to funguje. Coverdale nemá moc dobrou pověst. Ale asi čím stárne, tím je klidnější...
Kdy a jak jste se k rockové legendě Whitesnake vlastně dostal?
Hned jak se první desky dostaly k nám do Československa, to mi bylo nějakých čtrnáct. Whitesnake, Deep Purple... Tyhle kapely mi tehdy ovlivnily celý život.
Hned jste zpíval jejich hity?
On mi tehdy spíš nevyšel plán stát se slavným kytaristou. Kluci, kteří na ni uměli daleko líp, říkali - hele, víš co, radši zpívej! (smích)
Teď si zazpíváte s opravdovými Whitesnake. Je to vrchol kariéry?
Hlavně satisfakce. Už jen setkat se s nimi v zákulisí bude zážitek. A to už mám něco za sebou jako předskokan - Glennu Hughesovi, Ronnie James Diovi, kapele Saga... Já si furt myslím, že je to nějaká blbost. A přitom se těším!
