Sedmipodlažní budova na Rokycanské třídě v Plzni dodnes není zkolaudovaná....

Sedmipodlažní budova na Rokycanské třídě v Plzni dodnes není zkolaudovaná. Horní tři patra totiž byla postavena bez povolení. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Co s černou stavbou na Doubravce? Dodatečné povolení zřejmě neprojde

  • 6
V Plzni se odehrává pokus o legalizaci kontroverzní stavby opuštěného obchodního centra na Rokycanské třídě. Horní tři patra sedmipodlažní budovy totiž byla postavena načerno a tak dodnes není zkolaudovaná. Zástupci města ale nemají chuť povolit stavbu dodatečně, a tak se možná bude část bourat.

Za stavbou proskleného domu na levém břehu řeky Úslavy stojí podnikatel Miloš Houser. Oficiálně je ale stavebníkem Houserova více než sedmdesátiletá matka Jaroslava Houserová z Přeštic.

Lidé z plzeňského magistrátu nyní vyřizují žádost o dodatečné povolení stavby. Už v minulosti však zastupitelé městské části Doubravka rozhodli, že jsou proti černé stavbě. Podobně se vyjadřují i někteří zástupci města.

Stavebník potřebuje k legalizaci budovy mimo jiné získat do vlastnictví nebo pronájmu městský pozemek, na kterém areál zčásti stojí. "Existuje usnesení zastupitelů Plzně-Doubravky, že by nelegální stavba měla být odstraněna," prohlásil starosta Doubravky Michal Chalupný z ČSSD.

Ten tvrdí, že jej překvapilo, když se letos začalo jednat o možném dodatečném povolení. "Kromě jiného tam existuje dluh na nájemném za pozemek města," sdělil Chalupný. Uvedl také, že zatím nevidí důvod stavbu povolit. "Zákony se mají dodržovat," konstatoval.

A co všechno se vlastně kolem kontroverzní stavby děje? Vedoucí stavebního odboru magistrátu Jiří Balihar uvedl, že se podařilo stavebníkovi loni dodatečně legalizovat takzvanou protipovodňovou zeď postavenou pod budovou nedaleko Úslavy. Pak bylo znovu otevřeno řízení na stavbu budovy.

"Když jsme vyhrabali papíry pět šest let staré, usoudili jsme, že je dokumentace udělaná podle starých zákonů a vyhlášek. Dali jsme tedy stavebníkovi možnost do konce května aktualizovat dokumentaci, vyjádření a využít možnosti dodatečného povolení. On na tom asi pracuje," vysvětloval Jiří Balihar.

Připomněl, že stavebník měl z roku 2006 povolená čtyři podlaží. Ta jsou tedy legální, další tři patra legální nejsou.

"Pokud by se někdy dospělo k nařízení o odstranění stavby, tak by se odstraňovala pouze ta tři podlaží. Pokud nám dodá všechny podklady pro dodatečné povolení, bude to povoleno. Pokud to nedodá, bude se jednat o odstranění a jeho rozsahu," konstatoval Balihar.

Ústupek města by mohl působit jako precedens

Připustil, že pro stavebníka může být nejobtížnější zajistit si pozemek, který patří městu. "Měl ho dlouhá léta v pronájmu a měl smlouvu o budoucí smlouvě kupní. Město pak tyto smlouvy zrušilo," řekl Balihar.

Někteří zástupci města otevřeně dávají najevo, že se jim nechce spornou stavbu pomáhat povolit. "Nevnímám vůli prodat pozemek, aby se legalizovala," prohlásila Helena Matoušová z ODS.

Náměstek primátora Petr Rund z ODS také nepovažuje za pravděpodobné, že by město souhlasilo s legalizací stavby.

"Po tom, co jsme vypověděli nájemní smlouvu na pozemek, jsme byli dohodnuti, že dál budeme jednat, až stavebník složí pět milionů jako kauci na účet města. Nic takového se nestalo. Nevidím důvod, proč bych měl s panem Houserem jednat o povolení stavby, která je částečně postavena načerno," konstatoval.

Rund připustil, že ústupek města v tomto případě by mohl působit jako precedens, že je možné v Plzni postavit téměř cokoliv bez ohledu na předpisy.

Vyjádření Miloše Housera MF DNES nezískala, protože nebral telefon a stejně tak nebylo možné se dovolat do jeho společnosti Retruck, kde je jednatelem.

Retruck přitom na svých internetových stránkách spornou budovu nabízí jako areál s výjimečnou polohou. Celková podlahová plocha je podle údajů na stránkách Retruck devět tisíc metrů čtverečních.