„Jedním z témat výstavy je pojem lidové létání, který byl hodně aktuální v meziválečném období. Byla to snaha podporovaná československým státem, aby se létání stalo dostupné širší veřejnosti,“ říká Michal Plavec, kurátor letecké sbírky Národního technického muzea v Praze.
Ve svých počátcích se létání potýkalo s tím, že cena letadel byla příliš vysoká na to, aby si je běžný člověk mohl pořídit. „Vznikla tak organizace nazvaná Masarykova letecká liga, která už v roce 1929 přišla s nápadem, že je třeba postavit lidové letadélko, jehož cena by včetně motoru nepřevýšila padesát tisíc korun,“ vypráví Plavec.
Ale i tato částka byla v té době poměrně vysoká. „Mohli jste si za ni pořídit třeba rodinný dům ve středně velkém městě,“ doplnil kurátor.
Expozice o touze létat |
Bylo vyhlášeno několik soutěží na výrobu takových letounů. Do nich se přihlásili amatérští konstruktéři i velké firmy.
„Zajímavostí je fakt, že do tohoto odvětví zasáhli také výrobci motocyklů. Součástí výstavy je například letecký motor JaWa 1000,“ říká Plavec.
S tímto strojem je spojena i jedna zajímavá historka. „ Když nás v Národním technickém muzeu navštívil syn zakladatele továrny Františka Janečka, řekl nám, že chtěl, aby se firma do výroby leteckých motorů opravdu pustila. Jeho otec tomu moc nevěřil, ale nakonec souhlasil. Když na jednom z vyvíjených motorů zkoušeli otáčky, zrovna do místnosti přišel František Janeček. V tu chvíli se nepříliš dobře připevněná vrtule utrhla a zabodla se kousek od něho. On pak prohlásil: Ne. Něco takového podporovat nebudu. Zůstaňme u motocyklů, to nám jde skvěle,“ sděluje kurátor.
Stačil manuál a každý si mohl letadlo sestavit
O konstrukci leteckých motorů se pokoušel také Václav Michl ze Slaného. Ten byl kvůli hospodářské krizi ve špatné situaci a hledal nové možnosti, jak se uplatnit.
Příliš úspěšný nebyl. „Jeho motor Orion ale poháněl domácí letadélka nazývaná Nebeská blecha. To byla francouzská cesta k lidovému létání. Byla založená na tom, že si zájemce mohl pořídit manuál, jak si postavit letadlo. Pouze si k němu musel koupit motor. Každý si tak v garáži mohl sestavit letoun. Dnešní odborníci říkají, že to nebyla ta nejlepší cesta. Ta letadla byla opravdu miniaturní,“ podotýká.
Další část výstavy připomíná, kdo zasáhl do českého a československého létání. Například přímo v Plasích měla za protektorátu trvale hlášené bydliště jedna z prvních československých letušek, tehdy stewardek, princezna Eleonora Almérie Thurn Taxis. Pracovala u Československých státních aerolinií. Letuškou byla i její sestra Marie Terezie. Ta sloužila u Československého letectva.
U stropu jedné z výstavních místností jsou zavěšeny modely tří letounů. První je ten, v němž Jan Kašpar v květnu 1911 letěl z Pardubic do Velké Chuchle. Dalším je letadlo AERO A 204 a posledním pak kluzák rozšířený po druhé světové válce. Výstava nazvaná ‚Splněné sny, odvěká touha létat‘ potrvá až do konce října.
