Čápi na hnízdě v Dobřanech na Plzeňsku. | foto: B. Mášek

Dobřanským čápům se nechce za teplem. Zůstali na hnízdě u pekárny

  • 3
Cestu do teplých krajin letos zřejmě zrušili dva čápi z Dobřan na Plzeňsku. Z neznámých důvodů zůstali na hnízdě na zdejší pekárně, přestože ostatní stěhovaví ptáci už dávno zamířili na jih. Podle ornitologů čápi pravděpodobně nejsou v dobrém zdravotním stavu.

Záchranná stanice živočichů v Plzni v těchto dnech často přijímá oznámení od lidí, kteří telefonují, že viděli dva čápy bílé sedět na hnízdě na pekárně v Dobřanech či chodit po loukách u řeky.

"Občas přijde zpráva i z Líní, Sulkova, Nýřan, Uherec či dokonce až Chotíkova. Podle našeho zjištění se jedná o stejné ptáky, kteří se za potravou vydávají do širokého okolí a za soumraku se vracejí na hnízdo do Dobřan, kde spí," řekl šéf záchranné stanice Karel Makoň.

Jak čápi zvládají zimu v Čechách

Samotným čápům bílým zima příliš nevadí. Pokud záchranáři zimují čápa na stanici, tak zůstává venku na sněhu i mrazu. Problémem zimujících čápů je pak nedostatek potravy, a to zejména při dlouhotrvajících sněhových pokrývkách a mrazech. Pokud je zima mírnější, tak i čápi venku v přírodě ji zvládnou sami bez vážnějších potíží. Mají-li přístup k potravě, jsou ve velice slušné kondici, dobře létají a chytit se nedají.

To, že čápi neodlétli, podle něj rozhodně není normální, ale proč to tak je a proč tu zůstali i přes zimu, se neví. 

"Osobně jsem slyšel už několik nejrůznějších teorií - o ptácích z holandského odchovu až po následek globálního oteplování. Ale já si stále myslím, že se jedná jen o slabé 'klempíry', kteří by na základě nějakého hendikepu dalekou cestu do zimoviště nezvládli, a tak zůstávají u nás a nějaký čas jim to prostě jen vychází," míní Makoň.

Podobné případy ale podle jeho slov nejsou ojedinělé. Loni zůstal jeden čáp přes zimu na komíně u Kdyně na Domažlicku (více čtěte zde).

Další podobné případy jsou známé z minulých let například také z Blatné na Strakonicku, Horažďovic, Žerovic, Tachovska i z Chebu.

Podle Makoně by se ale těmto čápů nemělo pomáhat za každou cenu. Za posledních patnáct let se totiž ukázalo, že tam, kde čápi zůstali přes zimu a lidé je přikrmovali, tak nakonec čápům bílým moc nepomohli.

"Tam, kde zůstal přes zimu celý pár, pak dochází k tomu, že ptáci hnízdí zhruba o měsíc dříve než ostatní, a to není dobré jak pro ně samé, tak hlavně pro mláďata a celkovou úspěšnost hnízdění. Mimo jiné tito 'klempíři' s atypickým chováním pak plodí zase jen 'klempíry', a to je podle mého špatně. Kromě toho jsou pak takoví ptáci ve výhodě před těmi, co pracně táhnou na zimoviště a z jara pak zase na hnízdiště. Obsazují jim atraktivní lokality a narušují přirozené přírodní zákony tohoto druhu. Poškozují tak celou populaci v regionu," vysvětlil Makoň s tím, že by byl mnohem raději, kdyby problém u nás zimujících čápů vyřešila sama příroda, hlavně pak selektivní zima.

Neodlétli, zůstali, tak prostě uhynou hlady, zmrznou a vše je vyřešeno. "Proto také nehodlám čápům na hnízdo vyvrhovat kýble krmení ani pohazovat po poli kuřecí řízky, tak jak by většina lidí asi očekávala. Pokud mají čápi přežít a být dobrým základem pro nově vznikající populaci čápů, tak to musí zvládnout sami a bez lidské pomoci. Pokud ne, tak opět zvítězí příroda a její drsné, avšak spolehlivé, ověřené a milion let fungující přírodní zákony," podotkl Makoň.

Doplnil, že ochránci zvířat se snaží dobřanské čápy odchytit a monitorovat jejich pohyb. Zatím se to ale nepodařilo.