Přestože statistický úřad zatím nezveřejnil městská čísla za minulý rok, vycházet se dá z těch krajských, kde je Plzeň dominantně zastoupená.
Loni v kraji odstartovala výstavba 2 356 bytů. To je druhé největší číslo od roku 2006. V regionu se tak začalo stavět o téměř devět procent více bytů než v roce předcházejícím a o 52 procent více bytů než v roce 2015.
Důvodem je i fakt, že někteří pražští developeři míří do Plzně, když je v Praze výstavba bytů, jak říkají realitní makléři, „zamrzlá“.
Zahájené stavby bytů v krajirok počet bytů |
„I když se v Praze staví mnohem víc bytů než v Plzni, situace tam není tak optimální, jak by si investoři představovali. Z toho mohou těžit i menší regiony a města jako Plzeň, protože pražští investoři přicházejí stavět právě sem,“ přiblížila ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu Irena Vostracká.
Příkladem je projekt sídliště Nová Valcha, které staví pražská firma V Invest a hodlá pokračovat až do roku 2025. Uvedl to obchodní ředitel firmy Luboš Králíček.
Vostracká připomněla, že jedna z největších pražských firem staví v Poděbradově ulici v Plzni. Krajská metropole láká podle ředitelky i firmy z jiných měst.
„Pardubická firma CZ stavební holding staví ve Lhotě, předtím stavěli v Plzni U Ježíška, stavěli i byty v Malostranské ulici v Plzni na Slovanech, připravují ve městě i další projekty,“ vyjmenovala Vostracká.
Doplnila, že se staví i v Plzni na Světovaru a na zeleném trojúhelníku, v Újezdě, Radobyčicích a dalších okrajových částech Plzně. „Všechny projekty, které v Plzni dlouhodobě stály, se rozjíždí nebo se v nich pokračuje,“ připomněla ředitelka.
Plzeň podle ní láká i tím, že jsou zde jedny z nejkratších lhůt přípravy staveb. „V Plzni příprava většího projektu trvá rok až rok a půl a v Praze pět až osm let. Ovlivňuje to situace kolem prodeje pozemků, roli hraje kvalita projektantů, protože když se zpracuje kvalitní projekt, jde vše rychleji, než když je třeba neúplný. Mýtem je, že vše ovlivňují úředníci,“ popsala Vostracká.
Uvedla, že většina pozemků vhodných pro rozvojové projekty je v Plzni v soukromých rukou. „Nepovažuji to za problém, byty a pozemky si nechávala spíš menší města, kde není takový zájem stavět. To se ale netýká Plzně, kde se vše nechává na trhu a na soukromnících. Zkrátka, když projekty a rozvoj města běží dobře, město do něj nemusí zasahovat. Důležité jsou podmínky pro rozvoj, kam patří schválený územní plán,“ vysvětlila Vostracká.
Schválený územní plán není podle ní úplná samozřejmost, protože ho nemá právě Praha, ale třeba i Brno.
Vostracká uvedla, že Plzeň má velkou nabídku ploch pro všechny funkce, kam patří bytové, rodinné domy či občanská vybavenost. „Jediná překážka je nedostatečná kapacita vodovodů. Stavební uzávěra je například na Vinicích, kde investoři musí počkat, než se vybuduje retenční nádrž, ke které už je hotová projektová dokumentace. Kolem Litic se připravuje také vybudování vodárenského souboru,“ podotkla. Voda chybí v části Červeného Hrádku či v Černicích.
