Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysídlenci z Brd i po letech bojují o své pozemky. Chtějí oslovit vládu

  5:30aktualizováno  5:30
Lidé, kteří se museli v 50. letech minulého století nuceně vystěhovat z brdských vesnic, ani po letech nevzdávají boj za své pozemky. V nejbližší době osloví vládu i poslance.

Rodák ze Záběhlé Miloslav Čejka je jedním z pamětníků násilného vysídlení Brd. (22. května 2016) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Miloslav Čejka z Hrádku u Rokycan nemá jako většina lidí v občanském průkazu jméno města nebo vesnice, kde se narodil. Ale má tam napsáno jen: Brdy.

Narodil se totiž v obci Záběhlá, kterou komunisté v 50. letech minulého století srovnali spolu s dalšími brdskými vesnicemi se zemí proto, aby v místě mohl vzniknout vojenský újezd.

„Jsme jako zvěř, která nemá místo narození, navíc nám nebyly pozemky jako jiným restituentům vráceny,“ říká Čejka, který se spolu s dalšími lidmi soudí o náhradu od roku 1989. Ale zatím marně.

Naposledy rozhodl v neprospěch vysídlenců Ústavní soud v roce 2006, oni se ale naděje nevzdali.

Jednou z posledních akcí Svazu vyhnanců z Brd, který sdružuje stovky vyhnanců z obcí Záběhlá, Padrť a Kolvín, bylo osobní předání dopisu prezidentu Miloši Zemanovi, když byl letos v únoru na návštěvě Plzeňského kraje.

V listě obyvatelé sdělují, že jejich požadavky na navrácení nemovitého majetku jsou legitimní, a že co bylo ukradeno, má být navráceno. V nejbližších dnech hodlají oslovit vládu i poslance. Prezident jim odpověděl například to, že na místech vesnic by měly být tabule informující o osudu vyhnanců a jejich domů.

Obyvatelé Brd byli poprvé vysídleni během 2. světové války v roce 1941. Po skončení války se do svých chalup a statků vrátili. V roce 1952 komunisté pak vesnice úplně zlikvidovali. Nejdříve vysídlili čerstvé navrátilce a jejich domy zbořili.

Členové Svazu vyhnanců z Brd mají podle Čejky doklady o tom, že i když dostali za svůj majetek v 50. letech zaplaceno, což je důvod, proč jim nebyl majetek vrácen, jednalo se o vystěhování pod nátlakem.

„Tvrdili o nás, že jsme nepřátelé socialismu. Vyhrožovali nám, že se budou mstít na dětech. To soudy přehlížely, proto by nám měly být nemovitosti vráceny. Náš případ si instituce přehazují jako horký brambor, ať už se jedná o armádu, vládu či ministerstvo spravedlnosti. Z něho nám odepsali, že bychom se měli spolehnout na nezávislé soudy, protože ministerstvo do jejich rozhodování nemůže zasahovat,“ vypráví Čejka, podle kterého už spousta pamětníků zemřela.

Rodina Čejkova měla v Záběhlé 3,5 hektaru polí a dům. „Dnes je tam holá pláň. Před 25 lety bylo naším záměrem obce obnovit. To už ale dnes nepřipadá v úvahu, protože spousta lidí zemřela a ostatní na to nemají sílu,“ říká Čejka.

Historické snímky z Brd

O pocitech vyhnanců nejvíce vypovídá vyjádření na jejich webových stránkách: „V brdské krajině se uměle vytvořila krajina bez lidí, něco, co se dotkne každého člověka stojí-li na hrázi Padrti a přemýšlí, že kousek odsud stála škola, hostinec apod.“

Podle Čejky si lidé z Brd dělali po sametové revoluci velké naděje. „Těšili se na návrat. Ale zůstali jsme s holýma rukama,“ vypráví Čejka.

Velký smutek podle Čejky přineslo i rozhodnutí o tom, že přesně ta místa, kde bývaly vesnice, se v chráněné krajinné oblasti staly první zónou, tedy územím s nejvyšší ochranou.

„My jsme proti tomu protestovali, ale dostali jsme odpověď, že je to kvůli vodohospodářským otázkám. Nevím, jestli to nebyl záměr, abychom se už ke svému majetku nedostali,“ říká Čejka. Jisté je podle něj jen to, že se spolek nemohl stát účastníkem řízení, který by mohl mluvit do vzniku chráněné krajinné oblasti.

Čejka míní, že po roce 1989 se dala záležitost vyřešit tak, že lidé z Brd by vrátili peníze, které za domy prodané pod nátlakem za minulého režimu dostali a pozemky se jim mohly vrátit zpět.

„Například my jsme v padesátých letech dostali za dům a 3,5 hektaru 25 tisíc korun. Tato suma neodrážela skutečnou cenu majetku, protože za polovinu si sestra tehdy koupila jako novomanželka nábytek do ložnice,“ popsal Čejka. Zbytek podle něj pohltila měnová reforma v roce 1953, která lidi v tehdejším Československu připravila o většinu úspor.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Antonín Schleiss (vpravo) se svým advokátem u Krajského sodu v Plzni během...
Bývalého náměstka silničářů soud zprostil obžaloby z dotačního podvodu

Krajský soud v Plzni zprostil obžaloby bývalého technického náměstka domažlické správy a údržby silnic Antonína Schleisse. Ten čelil obvinění, že poškodil...  celý článek

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Pitva holčičky, která zemřela u pěstounky, prokázala poranění hlavy

Pitva dvouleté holčičky, kterou podle policie utýrala její pěstounka v Rokycanech, prokázala poranění hlavy. Bližší okolnosti smrti zatím policie nesdělila.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.