Vojáci čistí brdský újezd od munice, měsíčně pročesají 400 hektarů

  • 7
Tisíce hektarů brdských lesů procházejí armádní pyrotechnici, aby vojenský prostor vyčistili od nevybuchlé munice či jejích pozůstatků. Pět dopadových ploch čistí do hloubky 30 centimetrů, dalších více než 12 tisíc hektarů kontrolují povrchovým sběrem. Hotovo by mělo být do konce roku 2017.

U cesty je zapíchnutá žlutá tabule s nápisem "Zákaz vstupu! Prostor pyrotechnické asanace". Dvojice pyrotechniků nejdříve prochází prostor ohraničený červenobílou páskou a vysbírává v něm prázdné nábojnice.

Pak se vrací na začátek. Jeden z nich bere do ruky detektor kovů a začíná jím prozkoumávat plochu kousek po kousku. Pomalu přístrojem máchá těsně nad zemí. Jakmile je v zemi cokoli kovového, vyhledávač začne pískat.

"Podle výšky tónu a délky signálu se dá orientačně odhadnout velikost předmětu," říká pyrotechnik. Přístroj právě dost silně píská. Kromě toho se objevuje i informace na displeji detektoru.

Druhý z pyrotechniků přichází k označenému místu a pomalu se špičákem snaží dostat k avizovanému předmětu.

Vyhrabává další prázdnou nábojnici, o kus dál ještě tři. Po chvíli ze země vydloubává 10 centimetrů dlouhý a pět čísel široký kousek zmuchlaného a orezlého plechu.

Přesně tak vypadá čistění Vojenského újezdu Brdy, konkrétně bývalé protitankové střelnice poblíž zaniklé vesničky Kolvín.

Čištění Brd

Každý měsíc by mělo 93 ženistů vyčistit 400 hektarů vojenského prostoru. Z oblastí, které by se měly v budoucnu otevřít pro veřejnost, by veškerá v minulosti vystřílená munice měla zmizet do konce roku 2017.

"Pyrotechnický průzkum tu provádíme od roku 2012. Brdy jsou rozdělené do čtyřiceti oblastí. Pět z nich jsou dopadové plochy. Na střelnici Kolvín je hotovo 120 hektarů, což představuje 22 procent," vypočítává zástupce velitele 15. ženijního pluku v Bechyni Jiří Tršo.

Pyrotechnici musí znát nejen současnou munici české armády, ale vyznat se i v historii, protože dělostřelecká střelnice v Brdech sloužila už od roku 1926.

"Střílelo se tu už za první republiky, za druhé světové války německou, ale i municí ze zemí, které Německo obsadilo. Po válce se používala i americká, anglická nebo ruská. Musíme znát i technické údaje o střelivu, které používala vojska Varšavské smlouvy," vyjmenoval pyrotechnik Vlastimil Kalivoda s tím, že v lesích mohou být různé typy nábojů do kanonů nebo tanků.   

Velitel dočasně organizovaného celku pyrotechnické očisty v Brdech Aleš Zika podotýká, že v loňském roce vojákům přálo počasí, takže místo do konce října pracovali o celý měsíc déle.

"Jakmile napadne sníh, nedá se tahle práce dělat. Je to fyzicky velice náročné. Když děláme průzkum do 30 centimetrů, v průměru se pyrotechnik za den ohne až dvoutisíckrát ke kovovým předmětům, jež jim hledač kovů indikuje. V pětadvaceti až třiceti případech denně skutečně nalezne nebezpečnou munici, která je většinou ještě ten den zničena," podotkl Zika.

Pro veřejnost by se měla v budoucnu otevřít většina vojenského újezdu, kde ale budou platit přísná pravidla ochrany přírody.

Nyní lidé smějí o víkendech a státních svátcích pouze do okrajových částí újezdu, kde jsou vyznačené cyklostezky. Mnozí ale riskují a zákazy nerespektují.

I po otevření újezdu zůstanou místa, kam bude vstup nadále zakázán. Jedním z nich nejspíš bude střelnice vojáků z dělostřelecké brigády, kteří podle dostupných informací zůstávají v Jincích na Příbramsku.

Podívejte se na krásnou přírodu v Brdech (11. srpna 2011)

11. srpna 2011