Starosta Hrádku doufá, že podbrdským obcím budou vráceny pozemky ve vojenském újezdu, které jim patřily před rokem 1949.

Starosta Hrádku doufá, že podbrdským obcím budou vráceny pozemky ve vojenském újezdu, které jim patřily před rokem 1949. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Přehrada chránící před vodou z Brd nebude. Zřejmě kvůli tajným objektům

  • 6
Plány, jak zpomalit řeky v povodí Klabavy na Rokycansku, které při deštích rychle stoupají, už existují. Peníze na zamýšlené přehrady ve vojenském prostoru Brdy by se možná také sehnaly, ale stavět se nebude. Vodní nádrže by totiž měly vznikat v místech, která armáda neopustí.

I když armáda opustí Brdy, bude i nadále vládnout v území, které by bylo ideální pro stavbu jedné z přehrad Malá a Velká Amerika a nebo obou. Právě tyto nádrže by mohly ochránit lidi na Rokycansku před velkou vodou. Jenže zrovna v místech, kde by mohly vzniknout, jsou zřejmě tajné objekty, které budou vojáci využívat i v budoucnu.

„Podle informací, které mám, a podobné má i generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala, to armáda z bezpečnostních důvodů nepovolí. Přitom aspoň jedna nádrž v Brdech je klíčem k řešení problémů v této části Rokycanska. Ale nevzdáme to. Před dvaceti lety jsme si také nedokázali představit, že armáda bude na desetině stavu a nebude základní vojenská služba,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.

Petr Kubala doplnil, že je hotová projektová příprava přehrad i suchých poldrů, které by stoupající voda z brdských potoků zalila. „Jsme opravdu v lokalitě, kde není možné stavět. I kdyby byl zrušený vojenský újezd, tento prostor uvolněný nebude. Nádrž Velká Amerika by přitom mohla zadržet 4,2 milionu metrů krychlových vody, Malá Amerika je projektovaná na poloviční objem.“

Už při podobné povodni, která Rokycansko a část jižního Plzeňska pod Brdy zasáhla před třemi týdny, by Malá Amerika výrazně snížila množství vody, které se každou vteřinu valilo na obce v horním povodí Klabavy. 

Například v Hrádku se při poslední povodni hladina Klabavy zvedla za pouhé čtyři hodiny o celý metr. Prudký nárůst způsobily hlavně přívaly vody ze Skořického, Pekelského a Rakovského potoka, které do Klabavy přitékají mezi Dobřívem a Rokycany.

V povodí Klabavy může navíc vzniknout až 16 nádrží, které by ubíraly vodě sílu. „Jejich účinnost ale bez aspoň jedné velké nádrže přímo v Brdech klesá. V povodí Klabavy nejsou louky, do kterých by se voda mohla rozlít,“ dodal šéf Povodí Vltavy Kubala.

Starosta Hrádku Jaroslav Perlík doufá, že parlamentem projde i ve druhém čtení návrh, aby byly podbrdským obcím vráceny pozemky ve vojenském újezdu, jež tam měly před rokem 1949. I když budou Brdy chráněným územím, obce by se pokusily zase vrátit vodu do místních rašelinišť a mechovišť, jak to bylo za Rakousko-Uherska. Vojáci se naopak podle starostů snaží vodu dostat co nejrychleji z Brd.

Zřejmě už ve druhé polovině příštího roku mohou v Rokycanech začít práce za 600 milionů korun, jež město nově ochrání i před stoletou vodou.

„Někde koryto Klabavy rozšíříme, někde prohloubíme, budou místa s vyššími ochrannými hrázemi,“ popsal Petr Kubala.