Vy jste říkal, že jste náturou realista. Věříte tedy, že zůstane území CHKO Brdy nezastavěné?
Výhodou Brd je, že téměř celé území bývalého vojenského újezdu vlastní výhradně český stát. To je jistá záruka. Nepamatuji se, že by Česká republika kšeftovala s lesy a prodávala je někomu, aby v nich stavěl.
Ani žádný soukromník v Brdech nemá pozemek?
Na Kolvíně, to je kousek od Strašic, je pár tisíc metrů čtverečních v soukromých rukou vrácených fyzickým osobám v restituci. Armáda si od nich dosud pozemky pronajímala, protože tam cvičila. Ke smůle vlastníků jsou pozemky ve druhých zónách CHKO Brdy. Výstavba je tam tedy téměř nemožná. Snahu dostat tam nějakou stavbu ale vlastníci asi mít budou, protože je to velmi atraktivní území. Je to totiž polosamota a kolem jsou hluboké lesy a hezká příroda. Na druhou stranu soukromá území přímo navazují na osadu Kolvín, kde je pár chalup, v kterých bydlí bývalí zaměstnanci vojenských lesů. Pokud tam tedy nějaká stavba vyroste a bude navazovat na zastavěnou část, tak by to podle mě žádná tragédie nebyla.
Když z hlediska zastavěnosti srovnáte Šumavu a Brdy, jaký je mezi nimi rozdíl?
V Brdech v chráněném prostoru žádné velké sídelní útvary, jako jsou obce, nemáme, proto sem bude problém výstavbu protlačit. Kdežto v obci na Šumavě, třeba v Horské Kvildě, je přirozené, že někdo čas od času stavět chce. A zrovna na Kvildě se proto dost staví. Přitom je tam první zóna národního parku, zatímco ochrana přírody v CHKO není ani zdaleka tak přísná jako v národním parku.
Když tedy vidíme, že v národním parku se staví poměrně normálně, proč jste přesvědčený o tom, že se nebude stavět v CHKO Brdy?
Důležitý bude postoj vlastníka a stát garantoval, že pozemky nechá v původním stavu.
Když stát negarantuje, že se může stavět v národním parku, jak můžete věřit, že bude garantovat, že vše zůstane, jak to je?
Protože na Šumavě stát není jediným vlastníkem pozemků. V Brdech bude důležité, jak se nastaví nové územní plány, které musí být hotové zhruba do roku 2020. Nezastavěná území se přidávají k obcím jako správní území. Obce budou muset udělat nové územní plány, a když si obce do nových územních plánů dají, že se tam stavět nebude, tak se tam stavět nebude. To bude v budoucnu to nejdůležitější.
Když srovnáme Šumavu a Brdy, jak rozsáhlé plochy jsou zde zasažené kůrovcem?
Kůrovec v Brdech samozřejmě je, protože to je běžný obyvatel lesa. Ale protože v Brdech se hospodaří jako v hospodářském lese, tak se kůrovec včas likviduje, kdežto část šumavských lesů padla kůrovci za oběť. Já jako ekolog jsem ale zastáncem myšlenky, že s kůrovcem by se mělo bojovat.
Kdyby se na Šumavě proti kůrovci zasahovalo, tak lesy třeba kolem Modravy nejsou uschlé?
Oni mají problém, protože jsou to bezzásahové zóny, kde se kácet nesmí. My jezdíme s manželkou každý rok do Srní, a mně je smutno, třeba když jdu ze Srní na Poledník a pláně nahoře jsou sežrané kůrovcem. Je mi smutno i proto, že když jdu po hlavních turistických štrekách, vidím nápisy - vstup na vlastní nebezpečí. To se podle mě neslučuje s logikou. Nevidím důvod, proč by se uschlé smrky nemohly podél turistických cest pokácet. Nevidím jediný důvod, proč by to mělo negativní vliv na tamní životní prostředí.
Na Šumavě je přece problémem smrková monokultura. Je to tak?
Tamní smrková monokultura není samozřejmě žádná výhra. Vznikla tak, že se někdy v 18., 19. století začalo měnit hospodaření. Konkrétně v Brdech se začaly pozemky vysušovat, začaly se budovat meliorace, odvodňovala se rašeliniště. Vše s úmyslem, že se sem začne vysazovat smrk. Naši předkové tedy zlikvidovali původní kulturu, což byly hlavně buky, duby a jedle namíchané se smrkem.
Protože smrk je rychle rostoucí dřevina a po dřevu byl tehdy hlad?
Samozřejmě. Smrk roste relativně rychle, je tedy z komerčního hlediska nejvýhodnější, navíc jeho dřevo je kvalitní i z toho důvodu, že je to takzvané rovné dřevo. Nesmíme zapomínat, že v té době bylo dřevo základní stavební materiál. Takže původní porosty začali naši předkové nahrazovat smrkovou monokulturou, což je špatně. Když je porost namíchaný, tak vzniká zajímavé prostředí, na které se vážou rozmanití brouci, zajímavá květena. Když je les namíchaný, tak je i odolnější proti kůrovcovým kalamitám, protože kůrovec napadá zásadně smrkovou monokulturu. Když pak nastane kůrovcová kalamita a podíl smrku je 30 nebo 40 procent, tak smrk padne, ale ostatní stromy zůstanou. Pokud je podíl smrku 90 procent jako na Šumavě, tak les zmizí téměř celý.
Jaký podíl smrku je v Brdech?
Tady je 80 až 85 procent smrku. Do budoucna je důležité, aby se smrk postupně odtěžoval a nahrazoval jinými druhy dřevin, hlavně bukem a jedlí.
Změní se se vznikem CHKO v Brdech hospodaření v lesích?
Nezmění, v lesích budou nadále hospodařit Vojenské lesy a statky.
Budou lesy stále brané jako hospodářské?
Jistě. CHKO Brdy má totiž 85 procent území v třetích zónách ochrany přírody, první a druhé zóny zabírají 15 procent území a vážou se na takzvaná bezlesí, kde stromy nejsou.
Takto to bylo nastavené proto, aby se ochránil les proti kůrovci?
Rozhodly odborné parametry. První zóna je nejcennější území, druhá je také velmi cenná a třetí zóny jsou území, která nějakým zásadním způsobem proměnil člověk. Z ochranářského hlediska se považují za méně významné. Protože Brdy tvoří většinou smrková monokultura, území se vyhodnotilo jako třetí zóna.
To je podle vás dobře?
Je to dobře, protože je důležité, aby se těžilo a namísto smrků se vysazovaly listnaté stromy. Jedině tak můžeme docílit kvalitního porostu.
Ideální stav je 40 procent smrku?
Podle mě něco kolem 50 procent.
