O zrušení vojenského újezdu v Brdech ve středu rozhodla vláda (čtěte zde). Proto se s největší pravděpodobností otevře turistům a ministerstvo životního prostředí nyní zvažuje, zda území vyhlásit chráněnou krajinnou oblastí, nebo zvolit pro oblast s cennými ekosystémy jiný režim ochrany.
Jan Neoral, starosta brdské obce Trokavec, ochranu brdské přírody požaduje a mluví prý i za řadu dalších starostů.
"Po odchodu vojáků by bývalý újezd zůstal bez vlády a nastoupili by podnikatelé typu Zdeňka Bakaly, kteří by tu začali stavět svoje betonové haciendy a hotely. My trváme na tom, aby tady byla vyhlášena stavební uzávěra. Prostě se tu stavělo jen to nejnutnější,“ podotkl Neoral.
A kam by chtěli vstoupit v Brdech podnikatelé a začít budovat sjezdovky? Podle Neorala stačí prostudovat mapu. "Hora Tok 864 metrů, hora Praha 862 metrů,“ nastínil.
Pokud by například na Toku byla sjezdovka, z Plzně by to bylo 47 kilometrů, zatímco do Železné Rudy je vzdálenost zhruba dvojnásobná. "V Brdech bývá hodně sněhu, letos jsme první rok bez něj," popsal Neoral.
Konec vojenské posádky vezme práci řadě lidí
Že by CHKO přivedla i jiné turisty než případné lyžaře, si Neoral nemyslí. "Tady nejsou přírodní památky jako na Šumavě nebo v Krkonoších. Tady je klid, houby, scenérie," popsal starosta. Podle něj není v Brdech ani místo ke koupání, protože Padrťské rybníky jsou přísně chráněným územím zajišťujícím pitnou vodu pro Rokycany.
Vojenský újezd BrdyTřetí největší český vojenský újezd o rozloze 260 km². Asi 90 procent území tvoří les, zbylou část využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Vojenský újezd vznikl už za první republiky. V roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích. V posledních letech se o brdském újezdu mluvilo hlavně v souvislosti se záměrem USA vybudovat zde protiraketový radar. Nakonec Američané od myšlenky ustoupili. |
Obřímu přílivu turistů po zřízení CHKO nevěří ani starosta Jinců Josef Hála. Ten má teď větší obavy z toho, že z Jinců zmizí vojenská posádka.
"Ta dává spoustě místních obživu. Část vojáků obsadila místní hotely, část si pronajala zdejší domky, stovku civilních obyvatel vojáci zaměstnávají přímo. Musíme počítat i to, že vojáci využívají více než z poloviny naši čističku odpadních vod. Po jejich odchodu by se voda zdražila," popsal Hála.
Podle něj by se po odchodu vojáků v Jincích zvedla nezaměstnanost z osmi procent na dvojnásobek. "Lidé by mohli hledat práci v Žebráku nebo v Příbrami. Ale ani tam není práce moc," podotkl Hála.
Velkým problémem v Brdech je podle něj i množství nevybuchlé munice, jejíž odstranění by vyšlo zhruba na dvě miliardy korun. Hála se obává toho, že důvodem snahy vytvořit v Brdech chráněnou krajinnou oblast může být odsunutí problému likvidace nevybuchlé munice, která se zde za 80 let trvání újezdu nashromáždila.
"Vznikem CHKO by se v území omezil pohyb lidí a tím pádem by nevznikla potřeba munici likvidovat," myslí si Hála.
