Pěstitelé brambor v Plzeňském kraji horko těžko uspokojí své stálé odběratele. Další zájemce už většinou musejí odmítat, protože brambor je extrémně málo. (Ilustrační snímek)

Pěstitelé brambor v Plzeňském kraji horko těžko uspokojí své stálé odběratele. Další zájemce už většinou musejí odmítat, protože brambor je extrémně málo. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Brambor na uskladnění je málo, pěstitelé viní chladné jaro a sucho

  • 0
Sehnat brambory na uskladnění v Plzeňském kraji je téměř nadlidský úkol. Kvůli nepřízni počasí je totiž úroda oproti loňsku mnohde jen třetinová. Mizerné výnosy hlásí i pěstitelé kukuřice, zelí, cibule, obilí i máku.

Bude málo medu, málo jablek a brambory téměř neseženete. Letošek byl kvůli počasí pro pěstitele opravdu extrémní. Zemědělci prý podobný rok nepamatují.

Bohužel nemáme. To je odpověď, kterou letos nejspíš dostanete, pokud budete shánět od některého z místních zemědělců brambory na uskladnění. I ti, kteří nikdy neměli problém uspokojit poptávku, mají už teď vyprodáno.

"Dennodenně volají lidé a shání brambory. A nejen odsud, klidně až od Prahy. Když neseženou od svých stálých dodavatelů, zkouší to jinde," přibližuje situaci Josef Vocelka z Kasejovic na Plzeňsku.

Podobně jsou na tom i ostatní zemědělci. "Volá nám spoustu lidí, kteří nikdy nevolali. Těm rozhodně nic prodat nemůžeme," konstatuje Tomáš Roubíček z Dubové Lhoty u Janovic nad Úhlavou s tím, že se horko těžko podařilo zásobit alespoň stálé odběratele.

"Soused taky brambory pěstuje a je na tom stejně. Letos není na koho se obrátit," říká Roubíček, který měl letos zhruba poloviční výnosy.

Odmítat zájemce musí i Josef Krůs, který prodává zeleninu v Mlýně Podhora na Klatovsku. "Brambory jsme vyprodali během deseti dnů. A to bylo jen pro naše stálé zájemce. Přitom nám běžně vydržely na prodej až do jara," říká Krůs, podle něhož se situace vlivem počasí změnila už před dvěma lety. Předchozí dvě sezony však brambory prodával alespoň celý podzim.

Na vině je kombinace chladného a deštivého května a června a následného sucha doprovázeného extrémními teplotami.

"Od 28. června do 28. července spadly necelé tři milimetry srážek, to je hrozně málo. Brambory v tuhle dobu potřebují vláhu nejvíc. Hlízy mají kolem 80 procent vody, zbytek je sušina. Vody potřebují opravdu velké množství," vysvětluje Viktor Kopačka, ředitel společnosti VESA Velhartice, která se zaměřuje především na pěstování brambor na sadbu a na šlechtění nových odrůd.

Zelenina měla podle pěstitelů delší vegetační období

Pokud by podle Kopačky byl suchý jen srpen, brambory už by to tolik nepoškodilo.

Letošní počasí však ovlivnilo také výnosy dalších druhů zeleniny. Podle Krůse je letos méně cukrové kukuřice, zelí i cibule. "Odrůda cibule, kterou pěstujeme, má běžně ukončenou vegetaci v polovině srpna. Letos nám teprve zraje," konstatuje Josef Krůs.

Vegetační období prodloužilo podle něj zejména chladné jarní počasí a deště. Pokud by přišly později, rostliny by byly už v další fázi vývoje a nepoškodilo by je to tolik.

Podle Josefa Vocelky je i méně obilí, Tomáš Roubíček zase hlásí špatnou sezonu máku.