Velký Bolevecký rybník je v Plzni zřejmě nejoblíbenějším místem ke koupání.

Velký Bolevecký rybník je v Plzni zřejmě nejoblíbenějším místem ke koupání. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Správci hlídají Bolevák, aby včas zasáhli proti rostlinám i parazitům

  • 1
Správci Boleveckého rybníku v Plzni jsou v pohotovosti. Musejí včas zasáhnout, jakmile by se tu příliš rozmohly vodní rostliny nebo hrozilo, že se přemnoží paraziti, kteří znepříjemňovali lidem koupání po část loňského léta. Připravený je i speciální kombajn na vodní rostliny.

Správci rybníku mají před letní sezonou dobré zprávy a doufají, že rekreaci nic nepokazí. Hydrobiolog Jindřich Duras je spokojený s tím, že nyní je průhlednost vody vysoká a porosty poměrně řídké. "Ten stav je nyní dobrý," hodnotí. 

Už nyní ale správci upozorňují lidi, aby nekrmili labutě. Právě ony totiž přenášejí parazity zvané cerkárie. Mluví se i o možnostech šetrného plašení labutí.

Růst vodních rostlin v Boleváku i výskyt parazitů souvisí s dlouhodobým projektem, jehož cílem bylo vyčištění vody. To se podařilo. Kvalita vody je výjimečná a přestaly ji kazit sinice, které často znemožňují koupání v mnoha jiných rybnících.

Daní za to bylo, že lidem při plavání vadily rostliny a loni se ve větší míře s pomocí vodních ptáků a vodních šneků rozmohly obtížné malé larvy - cerkárie, které mohou člověku způsobit svědivou vyrážku.

Odborníci v minulých dnech prověřovali situaci pod hladinou a tvrdí, že vyhlídky před sezonou jsou letos výrazně lepší než před rokem. Nemělo by se tedy stát, že se koupáníchtiví, tak jako loni z obav, že je "pokoušou" cerkárie a kvůli přemnoženým rostlinám, přesunou k jiným rybníkům bolevecké soustavy.

Správce rybníků Richard Havelka ze Správy veřejného statku města Plzně prohlásil, že první průzkum ukázal výrazně menší množství vodních rostlin, než bylo v loňském roce.

"Jejich složení se navíc liší druhově. Kanadský mor, který se v Boleváku v minulosti přemnožil, se vyskytuje už jen v několika lokalitách a vytlačuje ho stolístek, který nevytváří tak husté porosty," uvedl Havelka. Tvrdí, že Boleváku pomohlo sekání vodních rostlin ještě v říjnu.

Speciální vyžínací loď se už brzy znovu objeví na hladině. "A jakmile hydrobiolog vydá pokyn, se sekáním začneme," sdělil Havelka.

Případný výskyt obtížných cerkárií bude podle něj záviset ještě na počtu labutí na Boleváku a množství vodních šneků, kteří parazity přenášejí.

Labutí je na Boleváku méně než v minulých dvou letech

Hydrobiolog Jindřich Duras uvedl, že nyní je důležité pokusit se odhadnout, jak se systém v rybníku bude letos chovat. "Brali jsme tam proto první vzorky vegetace," vysvětluje.

Odborník tvrdí, že celkem příznivě vypadá počet labutí, kterých je na Boleváku méně než v uplynulých dvou letech. "Teď jich tam je asi patnáct a maximálně jich byla v předjaří zhruba padesátka. Loni touto dobou jich bylo na Boleváku až sedmdesát a do půlky května jich tam vydrželo přibližně třicet," konstatoval Duras.

Hydrobiolog podotkl, že dobré načasování zásahů v rybníku je velmi důležité. "Když se vláknité řasy uchytí na stolístkách, je ideální okamžitě sklidit obojí najednou, protože jinak se ty řasy sklízejí opravdu špatně. Předpokládám, že čas na první sekání přijde v dubnu," líčí Duras. Ten chce růst řas ovlivnit na vybraných místech mletým vápencem.

Známý plzeňský ochránce ptactva Karel Makoň při debatách o problémech Boleváku zdůrazňuje, že labutě nesmějí být považovány za jediného viníka potíží s vodními parazity.

Cerkáriová dermatitida

  • alergické kožní onemocnění vyvolané průnikem larev (cerkárií) ptačích motolic do kůže
  • do vody se uvolňují cerkárie z vodních plžů, volně plavou a do lidské kůže vnikají při koupání, cílovým hostitelem jsou pro cerkárie vodní ptáci
  • při kontaktu s kůží člověka do ní proniknou, nejsou v ní však schopny přežít, a tak po několika dnech hynou

Zdroj: KHS Plzeň 

"Pro labutě a stovky jiných vodních ptáků se stal Velký bolevecký rybník hotovým rájem díky čisté a dobře průhledné vodě a tunám výborné rostlinné i živočišné potravy uměle dosazené člověkem. Neumím si dost dobře představit technické opatření, které by donutilo ptáky tuto lokalitu opustit," uvedl Makoň.

Správce rybníků Richard Havelka odmítá, že by se někdo snažil labutě stavět do role úhlavních nepřátel odpovědných za změny v Boleváku.

Jindřich Duras také tvrdí, že se nikdo nesnaží zbavit rybník labutí úplně nebo proti nim zasáhnout nějakým drastickým způsobem. "Jde nám o omezení doby, kdy se vodní šneci potkají s labutěmi. Je dobré se starat o to, aby labutě z rybníku odletěly včas, takže nám záleží i na tom, aby je tam nikdo nekrmil," uvedl hydrobiolog.

Domnívá se, že by bylo dobré uvažovat o nějakém mírném způsobu plašení labutí. "Jakmile bude po hladině jezdit vyžínací loď, bude je trochu plašit. Ale mohli bychom zkusit i něco jiného. Například v Americe k takovému účelu použili malé bezpilotní letadlo vydávající patřičný zvuk, až vodní ptáci odletěli. Možností je ale víc. V případě Boleváku, kde je poměrně velký zájem na rekreačním využití, bych se cítil oprávněn labutě trochu znepokojit, aby se přestěhovaly," konstatoval Duras.