Kompost chtějí obce využívat zejména ke hnojení veřejné zeleně. Ilustrační snímek

Kompost chtějí obce využívat zejména ke hnojení veřejné zeleně. Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz, iDNES.cz

Obce v kraji budují kompostárny, lidé už odpad nevozí na černé skládky

  • 0
Z obcí a měst v Plzeňském kraji se zřejmě brzy vytratí kouř způsobený pálením trávy a větví. Na mnoha místech se totiž budují kompostárny, kam se sváží odpad z městských i soukromých pozemků. Kompostárny vznikly v posledním roce například v Boru u Tachova, v Kladrubech nebo v Hlohové na Domažlicku.

Sdružení Černošín, kam patří 31 obcí z okresu Tachov a Plzně-severu, navíc obří popelnice na biologický odpad v uplynulém roce umístilo do svých obcí a výrazně tím zvýšilo množství kompostu, který vzniká přímo v centrální kompostárně v Černošíně.

„Umisťování popelnic o objemu 1100 litrů je pilotním projektem, který jsme zahájili zhruba před rokem,“ uvedl Petr Strankmüller, jednatel firmy Ekodepon, kterou Sdružení obcí Černošín před lety založilo.

Pilotní projekt byl podle něj přípravou na opatření, které začne platit od 1. ledna příštího roku. Obce od té doby musí zajistit občanům odběr biologicky rozložitelného odpadu.

Projekt zaštítila finančně i EU, protože poskytla peníze na nádoby a vozidlo na svoz bioodpadu. „Vše je určené na odpady ze zeleně jako je tráva, listí, větve, slupky od banánů, od brambor či okurek. Naopak do těchto kontejnerů nepatří živočišné odpady jako například maso,“ vysvětlil Strankmüller.

Připomněl, že v Černošíně už kompostárna funguje přes deset let, ale dosud se bioodpady získávaly jen dočasným umisťování velkoobjemových kontejnerů do obcí.

„Nyní je systém operativnější, nádoba na bioodpad se dá umístit tam, kam je potřeba, a odtud se odpad pravidelně sváží. Má objem 1100 litrů. Počítáme ale i s druhou fází projektu, kdy systém doplní také menší nádoby o objemu 240 litrů, které si budou moci objednat lidé z okolí,“ popsal jednatel.

Systém podle Strankmüllera dobře zafungoval, protože se zvýšilo množství bioodpadu.

„Přibyl totiž odpad i od lidí, kteří ho vozili do různých roklí a na jiné černé skládky, nyní ho dávají do popelnic. Výhodou je, že o bioodpad nepřijdeme, uděláme z něj kompost a ten poputuje zpět do přírody a pohnojí například veřejná prostranství,“ vysvětlil Strankmüller.

Na začátku října zkolaudovali novou kompostárnu o objemu 150 tun v Hlohové na Domažlicku. Investovali do ní více než jeden milion korun, z čehož většina peněz pocházela z dotací ze Státního fondu životního prostředí.

Součástí dotace bylo podle administrativní pracovnice místní radnice Heleny Křížkové i zakoupení traktoru. „A protože máme velké obecní plochy, tak se nám traktůrek s mulčovačem velmi hodil,“ uvedla Křížková.

Na místo, kde kompostárna stojí, vozili lidé biologický odpad i dříve. „Když to byly i větvičky, tak jsme to nahlásili hasičům a spálili, což byla škoda, teď se kompostem budou hnojit obecní plochy. Navíc lidé si s ním budou moci hnojit i skleníky,“ popsala Křížková.

Kompostárnu za zhruba pět milionů korun podpořenou dotací vybudovali nedávno i v Kladrubech.

„Plánovali jsme ji dlouho,“ uvedla starostka Svatava Štěrbová, podle níž málokteré město či obec likviduje bioodpad v souladu se zákonem. Také v Kladrubech se podle starostky budou hnojit zejména městské plochy. Stavbu kompostárny připravují i v Domažlicích a v Klatovech.