Pokud nezačneme jednat, budeme mít v Česku polopoušť, varuje biolog

  9:07
Biolog Oldřich Syrovátka by chtěl, aby se voda jako veřejný zájem dostala do české ústavy, protože s přicházejícím suchem stále více získává na důležitosti. „Vodu v krajině máme a víme, jak ji zadržet. Musíme se vrátit k hospodaření našich předků,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES učitel vysoké školy ekonomické.

Česká pole nazývá zemědělskou pouští. A to i ta v Plzeňském kraji, kde se podílí na revitalizaci krajiny Přešticka. V regionu pracuje většinou na vlastní náklady, protože tu má přátele a chce jim pomoci.

Řeč je o učiteli z jindřichohradecké Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze Oldřichu Syrovátkovi. Voda je stále důležitější, přitom si jí v Česku podle něj nevážíme.

Žijete dosti daleko. Jak vznikl váš vztah k Plzeňsku?
Na začátku 90. let jsem chtěl s kolegy experimentálně revitalizovat desetihektarové prameniště v České Kanadě. Žádal jsem na tento projekt o granty, ale nikdo mi je nechtěl dát. Nemohl jsem doložit, že revitalizovat umíme, protože to nikdo nikdy nedělal. Po zveřejnění projektu v médiích jsem dostal na projekt deset tisíc korun od jedné babičky, paní Matějkové z Plzně. Nakonec jsme díky výsledkům peníze na výzkum sehnali. Tehdejší pomoc se teď snažím Plzni oplatit.

Co jsou prameniště, která obnovujete?
Prameniště je tam, kde ze země vytéká voda, kde jsou soustředěné prameny. Hlavně je to na úbočích a úpatích kopců, většinou tam vyvěrá několik potůčků, které se následně sbíhají do jednoho.

Jsme u vesnice Oplot, díváme se vpravo od silnice na Skočice, kde je, jak vy říkáte, zemědělská poušť. Proč tu není živá půda, ale jen špinavý písek?
Tady kdysi stoprocentně tekl potůček. Toto pole na úbočí kopce je odvodněné drenážními trubkami. Pole o velikosti zhruba třiceti čtyřicet hektarů je adeptem na revitalizaci prameniště.

Vraťme se ale k prameništi v České Kanadě. Povedla se obnova?
Povedla. Výsledkem je, že v létě jsme v místě dokázali napustit rybník, který tam dříve byl. A to bylo léto a sucho. Nikdo nevěřil, že to dokážeme.

Jaký jste zvolili postup?
Na téměř každém poli v Česku je vybudovaný systém trubek, které z něj odvádějí vodu do struh a dále do řek. Je tam vždycky jeden hlavní drén, který tvoří trubka o průměru 30, 40 i více centimetrů, do něj se sbíhají takzvaná péra, sběrné drény, které jsou umístěny často hodně hustě. Vzniklo to v 70. a 80. letech minulého století. Abychom všechny odvodňovací trubky přerušili, udělali jsme po celém poli po vrstevnicích rypadlem hluboké řezy široké asi půl metru. Pak se tam zemina zase zpátky napěchovala. Je tam nyní louka, spousta motýlů, ptáků, květin, panuje tam úžasná biologická rozmanitost, odstartovala se obnova půdy. Je to i díky tomu, že se tam už nepoužívá chemie. Takto by se dala revitalizovat i další prameniště v Česku.

Například?
Příkladem jsou Krušné hory, kvůli kterým brečí lidé na krajském úřadu, pláče i vláda. Stěžují si, že tam měli v zimě tři metry sněhu, a že když sníh odtaje, voda na místě nezůstane. Navrhují, aby se tam postavily přehrady s cílem vodu zadržet. Začal jsem se oblastí zabývat, zašťoural jsem v různých veřejně dostupných dokumentech a zjistil jsem, že téměř celé bezlesí je v Krušných horách odvodněné podzemní drenáží. A navíc, že i lesy jsou tam odvodněné strouhami. Premiér Andrej Babiš byl v době lamentací v Izraeli a zdůvodňoval to i tím, že se byl poučit, jak zavodňovat polopoušť. Přitom my tu vodu máme a víme, jak ji v krajině zadržet. Pokud nezačneme jednat, opravdu dopadneme jako v Izraeli, kde mají na velké části území polopouště.

Co říkáte návrhu postavit v Krušných horách přehrady?
Problém je, že když se někde v údolí postaví přehrada, údolí se zničí. V přehradě sice bude voda, ale nebude v povodí, to znamená ve studnách lidí. Opravdu je jediná cesta, a to vrátit se k hospodaření našich předků, kteří si vody vážili a pole neodvodňovali obřími drény.

Vaše návrhy jsou založené na obnově plodnosti půdy. Proč je půda tak důležitá?
Na obrovských územích v Česku je mrtvá půda. V Českých Budějovicích je Výzkumný ústav půdní biologie AV ČR. Je to obrovská budova, kde vědci zkoumají, co vše v půdě žije. Půda je veledůležitý ekosystém. Uvádí se, že hektar louky uživí tři krávy, ale ve zdravé půdě bychom měli najít biomasu, která by odpovídala třiceti kravám. Museli bychom ale všechna ta zvířátka a další biomasu v půdě, jako jsou želvušky, roztoči, chvostoskoci, larvy hmyzu, bakterie či houby, vyextrahovat. Bohužel to vše už v půdě není, je to z velké části vybité chemií, jako jsou umělá hnojiva a postřiky. Chybí organická složka a půda nezadrží tolik vody jako dřív. Pokud se voda vsákne, propadne tím pískem do podloží a odtéká. Organická složka, která v normální půdě převládá, totiž funguje jako houba. Vědci se nyní diví, že z krajiny mizí hmyz – opylovači a potrava pro ptáky. Nic divného, když většina druhů toho hmyzu se vyvíjí v půdě, která je nyní mrtvá.

A proč jste přijel z Jindřichova Hradce na Přešticko?
Moji přátelé se před lety odstěhovali do Plzně a já jsem za nimi jezdil. Psal se rok 2011 nebo 2012 a já jsem si všiml, že v Plzni, kde žije na 200 tisíc lidí, pijete vodu, v níž je desetkrát více pesticidů, než povoluje norma. Aby se voda mohla pít, existovala výjimka. Já jsem se strašně naštval, hlavně kvůli malým dětem, chtěl jsem to řešit třeba i obnovou místních pramenišť, ale zjistil jsem, že žádný orgán státní správy ani samospráva o moje návrhy nemá zájem. Říkal jsem si – žije tu tolik lidí, je tu největší výskyt rakoviny v republice a nikoho to nezajímá. Hodně lidí problém zlehčovalo. Výjimku z normy prodloužili do roku 2014, pak ještě do roku 2015, od té doby máte v Plzni novou čističku a pesticidy v normě. To ale neznamená, že ve vodě nejsou.

Připravujete v Plzeňském kraji konkrétní projekty?
Od roku 2013 jsem v kraji hledal pro své návrhy spojence. V Přešticích jsem našel spřízněnou duši, tajemnici Evu Česákovou, která mě spojila s odborníkem Stanislavem Duchkem, s kterým od té doby spolupracuji. Na své náklady jsme vypracovali projekt pro obce Kucíny a Dolce. Základem jsou zásahy, díky kterým by neutíkala voda z krajiny a omezila se její kontaminace. Zatím ale nemáme projekt schválený, nemáme kulaté razítko. S kolegou Duchkem bychom nyní chtěli pracovat na pozemkových úpravách obcí Oplot a Žerovice. Součástí bude i osada Zastávka, místní část Přeštic, kam z velkého povodí voda teče strouhami do rybníku a dál trubkou asi o průměru půl metru. Ta trubka ale nápor vody nezvládá a při povodni se jim rozleje do domů. Kdyby voda zůstala v krajině, lidem by se ulevilo. Pro zachycení povodňové vody by stačily obnovené potůčky a nějaké tůně, mokřady. Nad Zastávkou navrhujeme poldr s tůněmi a olšinou, tedy plochu, do které by se voda mohla rozlít.

Sucho bylo tématem pořadu Rozstřel s rektorem České zemědělské univerzity:

  • Nejčtenější

V 92 letech zemřela Anna Váchalová, jako dítěti jí matka uřízla obě ruce

26. března 2024  17:21

I přes hendikep, kdy jí matka ještě jako malé holčičce uřízla obě ruce v zápěstí, se Anna Váchalová...

Tři učitelky ze školky na Plzeňsku okusily HHC. Po práci skončily v nemocnici

23. března 2024  11:50

Policisté se od pátečního večera zabývají intoxikací tří učitelek mateřské školy v Holýšově na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedm let za mřížemi, navrhuje žalobce Berbrovi. Vyšší trest pro Rogoze?

26. března 2024  11:53,  aktualizováno  12:25

Státní zástupce Jan Scholle navrhuje pro Romana Berbra, hlavního obžalovaného v kauze údajné...

Na přechodu v Plzni srazil autobus staršího muže, ten na místě zemřel

25. března 2024  8:42

Tragická nehoda se stala v pondělí ráno na Karlovarské třídě poblíž zastávky U Družby v Plzni....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Škola podala trestní oznámení na učitelku, nechala si peníze vybrané na výlety

21. března 2024  9:28

Trestní oznámení na učitelku podala v uplynulých dnech Střední průmyslová škola dopravní v Plzni....

Odborníci z plzeňské univerzity vyrobili past na obávanou sršeň asijskou

28. března 2024

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) společně s partnery vyrobila první testovací sérii pastí pro...

Plzeň chce postavit rampu pro vozíčkáře a seniory do vod Kamenného rybníka

28. března 2024  8:58

Rampu pro snazší vstup do vody se chystá zřídit Správa veřejného statku Plzně na břehu Kamenného...

PlaneStation musí opustit letiště Líně, potvrdil soud. Firma se chce bránit

27. března 2024  11:46,  aktualizováno  12:58

Odvolací soud ve středu projednal spor armády a společnosti PlaneStation kvůli pronájmu letiště v...

Při havárii skončilo jedno z aut na střeše, policisté o Velikonocích obsadí silnice

27. března 2024  10:50

Ve středu kolem sedmé hodiny ráno se na hlavním tahu z Plzně do Německa srazila u Holýšova dvě...

Advantage Consulting, s.r.o.
ÚDRŽBÁŘ-MODERNÍ PROSTŘEDÍ (40-55.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 40 000 - 55 000 Kč

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...