Dolany na Plzeňsku mají něco málo přes dvě stě obyvatel. Od loňska se tu ale během letních měsíců každý pátek promítá pod širým nebem. S nápadem přišel Václav Jež, který léta promítal v plzeňském kině Eden. Teď povozuje hospůdku v Dolanech a aby přitáhl více hostů, napadlo jej právě přidat i letní kino.
Historie letního kina v Dolanech sahá do roku 1971, fungovalo do začátku devadesátých let. A jak to vypadá, tradice by mohla být obnovena. „Chci s tím pokračovat, dokud budu moct,“ slibuje Jež.
Spokojený by byl, kdyby na projekce přicházelo nějakých 65 lidí. To by při vstupném 60 korun stačilo na zaplacení půjčovného filmů.
Míst, kde mohou lidé zhlédnout filmové projekce pod hvězdami, přibývá. Jen v Plzni se promítá na bezmála deseti místech. A v kraji jsou mnohá další. Jen namátkou jmenujme Dobřany, Hrádek u Rokycan či Domažlice.
Promítá se také v Makově na Domažlicku, kde začalo letní kino fungovat už v roce 1959. V polovině devadesátých let bylo kvůli nízkému zájmu zavřeno, ale od roku 1999 promítá znovu.
„Průměrná návštěvnost bývá kolem třiceti lidí, samozřejmě hodně záleží na tom, co se hraje,“ říká Miloslav Kreuzer, starosta obce Předslav, pod niž Makov spadá a která letní kino provozuje.
Zhlédnout filmy přicházejí i lidé z okolí, podle Kreuzera se počet návštěvníků víceméně ustálil. „Určitě nemáme v plánu kino rušit. Je v tom i trochu nostalgie, k obci patří a jsou lidé, kteří do něj chodí rádi,“ vysvětluje Kreuzer. Provoz se podle něj daří dotovat z pronájmů areálu na hudební produkce. Vstupné náklady nepokryje.
V Plzni mají největší návštěvnost Filmové noci v lochotínském amfiteátru. Od začátku července, kdy se promítat začalo, už přišlo víc než pět tisíc diváků.
„Já jsem přesvědčen, že je to tím, že v Plzni chybí artové kino. My jsme při venkovních projekcích začali nabízet filmy, které nemají lidé šanci v plzeňských multikinech zhlédnout,“ vysvětluje strategii Radek Uhlíř a připomíná, že v amfiteátru se zdaleka nepromítají pouze nové filmy.
Letos už mohli diváci zhlédnout Pelíšky, Samotáře nebo Jedna ruka netleská. „A přichází na ně 200, 300 lidí,“ netají spokojenost Uhlíř.
Kobry a užovky přitáhly na pět stovek lidí
Letošním rekordmanem je zatím český snímek Kobry a užovky. „Měli jsme 500 diváků. Byli nadšení. To kino dýchalo, smálo se. Úžasná atmosféra,“ líčí Uhlíř.
Potenciál pro nárůst však vidí stále. A potvrdilo se to podle něj například i otevřením autokina na místě, kde stával Dům kultury. „Lidé nás bombardují dotazy, proč jsme skončili tak brzy,“ říká Radek Uhlíř, podle něhož do letních kin míří lidé zpravidla kvůli zážitkům.
Velkou roli hraje také místo projekce. S velkým ohlasem se setkalo promítání v Plzeňském Prazdroji. „Návštěvnost předčila od samého počátku naše očekávání. Vstup je zdarma a na promítání průměrně dorazí kolem 500 návštěvníků,“ konstatuje mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová.
Letos poprvé je možné navštívit i venkovní projekce v bývalém depu dopravních podniků u zimního stadionu, promítá tu Biograf Láska.
