Trasy dosud vlastními silami prošlapávali místní lyžaři, kteří zde běžkaří desetiletí.
Vedení radnice ve Strašicích hodlá letos rolbou protáhnout zhruba třicetikilometrovou trasu. Musí ji ale ještě projednat s Vojenskými lesy a statky, které zde hospodaří, ale i se Správou CHKO Brdy. Ta začala působit na začátku letošního roku, kdy byla rezervace zřízena.
„Loni byl sníh jen 14 dní. Jeden soukromý podnikatel, který vlastní rolbu, ve spolupráci s radnicí tehdy protáhl stopy v lokalitě mezi Strašicemi a obcí Těně a setkalo se to se značným zájmem. Přijížděli sem lidé z širokého okolí, zaznamenali to i provozovatelé restaurací. I letos bychom tedy chtěli povzbudit zimní turistickou sezonu,“ vysvětlil starosta Strašic Jiří Hahner.
Podle něj by trasa měla vést na atraktivní lokality, nabízejí se tedy nejznámější Padrťské rybníky. „Jednání o povolení trasy budou teprve následovat,“ dodal starosta.
Základní podmínkou je, aby byl v Brdech sníh. Loni se totiž mohlo lyžovat jen dva týdny a dva roky předtím byla sezona také slabá.
„Pokud budou sněhové podmínky, jsme předběžně domluveni s vojenskými lesy, že bychom zkusili trasu rolbou projet. S jejím majitelem už je radnice domluvená. Kudy trasa povede, budeme domlouvat v průběhu listopadu,“ popsal Hahner. Vojenské lesy a statky jsou podle jeho mínění k nápadu vstřícné. Správu CHKO hodlá vedení Strašic teprve oslovit.
Spálené Poříčí dokonce uvažuje o nákupu vlastní rolby. „Zatím jsme o tom ale ve vedení města nerozhodovali. Problém je v tom, že trasy v CHKO nejsou oficiálně definovány,“ uvedl místostarosta Spáleného Poříčí Jindřich Jindřich.
Neoficiální trasa vede nejhezčími místy
Poznamenal, že když je sníh, tak například kolem obcí Míšov, Teslíny či Chynín bývá hodně aut. „Je to o několik set metrů výš než u nás, a pokud je normální zima, bývá tam sněhu dost a jsou tam příznivé podmínky pro lyžování. Stopy si lidé prošlapávají vlastními silami,“ popsal Jindřich.
Spoluautorem jedné neoficiální trasy, takzvané Středobrdské magistrály, je Martin Douša. Tvrdí, že trasa se dá krásou okolní přírody srovnat s hřebenovkou na Šumavě nebo v Krkonoších. Středobrdská magistrála, kterou udržuje během zimy několik místních nadšenců, začíná v Zaječově a končí u Příbrami.
Základní varianta je dlouhá 23 kilometrů. Vede přes Orlov, Obecnické sedlo, vrchol Velkého Toku, bývalou hájovnu Carvánka či vodní nádrž Palmovka. „Když je sníh, projíždíme trasu neustále, ale na prošlapávání je nás hrozně málo, nejčastěji jen tři lidé,“ vylíčil Douša.
Informace o trase zájemci najdou na webu Brdská stopa. Douša vysvětlil, že trasu vytvořili lidé, kteří v Brdech žijí. „Je vedená nejhezčími místy,“ říká.
Kdyby se trasy ujala nějaká obec, označila ji, pravidelně protahovala rolbou a projednala ji s vojenskými lesy a Správou CHKO Brdy, její tvůrci by nic nenamítali.
V současnosti je podle Douši nevýhodou skutečnost, že někteří brdští lesáci nevidí lyžaře rádi a s chutí části trasy posypávají, a jízdu tak lyžařům kazí.
Šéf Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer uvedl, že pokud bude chtít někdo vytvořit oficiální běžkařskou trasu, měl by k tomu mít souhlas orgánů ochrany přírody.
„Pokud lyžaři sami protáhnou cestu tak, že tam postupně projede sto lidí, jak se v Brdech ve většině případů děje, tak tam žádné omezení orgánů ochrany přírody neplatí,“ vysvětlil Fišer.
Připomněl, že pro lyžaře platí stejná armádní omezení jako pro pěší. Tam, kde území není vyčištěné od munice, by běžkaři jezdit neměli.
