Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Karel Pešek, MAFRA

Lidé z plzeňských ubytoven mohou kvůli omezení dávek skončit na ulici

  • 40
V Plzni žije několik stovek lidí ohrožených tím, že se ocitnou bez střechy nad hlavou. Ukázala to studie zaměřená na takzvané latentní bezdomovectví. Tito lidé bydlí v ubytovnách, mají minimální příjmy, většina z nich není schopna nic naspořit. A novela zákona teď omezí vyplácení doplatku na bydlení.

„Jejich dosavadní život totiž může fatálním způsobem změnit dopad zákona o pomoci v hmotné nouzi,“ varuje Jan Váně, vedoucí katedry sociologie Filozofické fakulty ZČU, který je šéfem týmu, jež pro město studii zpracoval.

Podle Váněho je tento fenomén pro Plzeň závažnějším problémem než zhruba čtyři stovky bezdomovců, kteří se pohybují po městě.

Změna zákona platí od 1. ledna 2015, upravuje nejčastěji zneužívanou sociální dávku - doplatek na bydlení. „Reálně tak hrozí, že s poklesem příjmů provozovatelů některých ubytoven dojde k jejich uzavření, a tím naroste skupina osob, které nebudou mít kam jít a skončí na ulici, a na to žádné z měst není připraveno,“ připouští Karolína Vodičková, analytička sociálního odboru a koordinátorka studie.

Analýza zjistila, že doplatky na bydlení v Plzni směřují do 78 ubytoven, polovinu z nich se podařilo výzkumníkům na začátku loňského prosince navštívit. Celkem získali data od 718 lidí.

Alarmující je, že tito lidé z převážné většiny nepocházejí z Plzně, těch je pouze 37 procent. „Dalších 22 procent pochází z různých částí republiky a 41 procent tvoří cizinci, nejčastěji ze Slovenska, dále z Ukrajiny, Rumunska, Polska nebo Maďarska,“ jmenuje Váně, podle něhož tři čtvrtiny lidí přišly do města za prací a dalších 12 procent za příbuznými. „Například ze Slovenska přišla celá jedna vesnice,“ konstatuje Váně.

Co je však nejdůležitější, je jejich finanční situace a vyhlídky na změnu. Téměř pro polovinu oslovených totiž představují klíčový zdroj financí různé sociální dávky.

Oslovené domácnosti mají nejčastější měsíční příjem šest až osm tisíc korun, nicméně jsou i takové, které musí vystačit s částkou menší než dva tisíce. Těch je 27. A hrozivé je, že 76 procent není schopno z prostředků cokoliv naspořit. „Pokud se zvýší nájem nebo přijdou o práci, nemají šanci,“ varuje Jan Váně.

Polovina respondentů si nemůže pronajmout byt

Celých 85 procent se domnívá, že by v případě potřeby zvládli platit nájem, fakta však naznačují něco jiného. „Spodní hranice nájemného a plateb za energie v malém bytě se pohybuje kolem šesti tisíc korun, 55 procent respondentů nemá šanci se přesunout z ubytovny a pronajmout si byt,“ konstatuje Váně.

Dodává, že v případě nájemného při horní hranici sazby by si tuto změnu nemohlo dovolit 91 procent oslovených. A to ještě nemluvíme o kauci.

Náměstkyně primátora Eva Herinková je přesvědčena, že je nejvyšší čas se otázkou latentního bezdomovectví zabývat plošně.

Podle Aleny Hynkové, vedoucí odboru sociálních služeb plzeňského magistrátu, však najít účinné řešení nebude nic jednoduchého „Pokud by existovalo efektivní, rychlé a trvalé řešení, Plzeň by ho realizovala,“ říká Hynková.

Město podle ní postupuje podle akčního plánu zaměřeného na bezdomovectví. Plzeň například financuje ordinaci praktického lékaře pro lidi bez střechy nad hlavou. Chce ji doplnit i o další specialisty, spuštěn byl terénní program i Job Centrum. „Stejným způsobem hodláme nastavit další akční plán, který by reflektoval výstupy této (nové) studie. Jako koncept jej předložíme na konci května,“ říká Hynková.