Barokní akce na památkách se konaly letos už potřetí. Daří se plnit hlavní cíl, který jste si stanovili? Spojují si lidé Plzeňský kraj s barokem častěji než dříve?
Stoprocentně ano. Nakročili jsme správně. Uvidíme, co přinesou roky příští, ve festivalu chceme ale určitě pokračovat. Chceme poutat pozornost k barokním umělcům a architektům.
David Brabec
Vnímáte, že by se změnil přístup veřejnosti k baroku a barokním památkám?
Lidé přestávají vnímat baroko jako období temna, vnímají je jako období oslavy duše a těla. Už není brané „po jiráskovsku“. Mění se také to, že se na památkách častěji pořádají různé akce i bez ohledu na to, zda právě festival běží či nikoliv. Daří se shánět peníze na opravy. Obecně se dá říct, že v lidech festival probudil touhu a snahu na barokních památkách dál pracovat a něco tam vytvářet.
Jaké byly ohlasy návštěvníků? Ukázalo se to i na návštěvnosti festivalu?
Ano, velmi mile nás překvapila. Předloňských 6 týdnů a loňských 9 týdnů baroka vytvořily základ a je vidět, že zájem o baroko v lidech přetrval i poté. Letos jsme sice pracovali s výrazně nižším rozpočtem, přesto se nám podařilo udržet program na vysoké úrovni.
My (Plzeň 2015) jsme organizovali čtyři velké barokní slavnosti a zahajovací koncert v Mariánské Týnici, zbytek zajišťovali lokální organizátoři. Všimli jsme si ale, že velký zájem byl o naše balíčky, které kromě programu na místě lákaly i na dopravu z Plzně a vždy nějaký bonus k tomu. Zaznělo také, že zakončení festivalu v Manětíně bylo důstojnou tečkou za celým barokním festivalem.
Která z akcí byla nejúspěšnější?
Podle počtu návštěvníků byla jednoznačně nejúspěšnější barokní slavnost v Hrádku. Ta byla velmi vydařená. Mimochodem je obdivuhodné, jak se tento zámek podařilo zachránit. Byl téměř ve stavu jej celý strhnout, oni jej dokázali zachránit a udělat z něj perlu Sušicka.
Kterou barokní památku byste vy osobně vyzdvihl?
V každém případě Santiniho stavby. Jeho otisk v západních Čechách je opravdu výrazný.
