Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baroko už lidé nevnímají jako dobu temna, ukázal letošní festival

  8:49aktualizováno  8:49
Letošní barokní festival na konci srpna skončil slavností v Manětíně. Oproti loňsku byl rozpočet festivalu zahrnujícího 35 akcí ani ne desetinový, navštívilo jej ale na 4300 hostů, tedy zhruba 40 procent loňské návštěvnosti. „Považujeme to za úspěch,“ pochvaluje si produkční festivalu David Brabec.

Scénické hudební představení o starostech a radostech s láskou v baroku Usurpator tiranno souboru Musica cum gaudio | foto: Archiv barokního festivalu

Barokní akce na památkách se konaly letos už potřetí. Daří se plnit hlavní cíl, který jste si stanovili? Spojují si lidé Plzeňský kraj s barokem častěji než dříve?
Stoprocentně ano. Nakročili jsme správně. Uvidíme, co přinesou roky příští, ve festivalu chceme ale určitě pokračovat. Chceme poutat pozornost k barokním umělcům a architektům.

David Brabec

David Brabec

Vnímáte, že by se změnil přístup veřejnosti k baroku a barokním památkám?
Lidé přestávají vnímat baroko jako období temna, vnímají je jako období oslavy duše a těla. Už není brané „po jiráskovsku“. Mění se také to, že se na památkách častěji pořádají různé akce i bez ohledu na to, zda právě festival běží či nikoliv. Daří se shánět peníze na opravy. Obecně se dá říct, že v lidech festival probudil touhu a snahu na barokních památkách dál pracovat a něco tam vytvářet.

Jaké byly ohlasy návštěvníků? Ukázalo se to i na návštěvnosti festivalu?
Ano, velmi mile nás překvapila. Předloňských 6 týdnů a loňských 9 týdnů baroka vytvořily základ a je vidět, že zájem o baroko v lidech přetrval i poté. Letos jsme sice pracovali s výrazně nižším rozpočtem, přesto se nám podařilo udržet program na vysoké úrovni.

My (Plzeň 2015) jsme organizovali čtyři velké barokní slavnosti a zahajovací koncert v Mariánské Týnici, zbytek zajišťovali lokální organizátoři. Všimli jsme si ale, že velký zájem byl o naše balíčky, které kromě programu na místě lákaly i na dopravu z Plzně a vždy nějaký bonus k tomu. Zaznělo také, že zakončení festivalu v Manětíně bylo důstojnou tečkou za celým barokním festivalem.

Která z akcí byla nejúspěšnější?
Podle počtu návštěvníků byla jednoznačně nejúspěšnější barokní slavnost v Hrádku. Ta byla velmi vydařená. Mimochodem je obdivuhodné, jak se tento zámek podařilo zachránit. Byl téměř ve stavu jej celý strhnout, oni jej dokázali zachránit a udělat z něj perlu Sušicka.

Kterou barokní památku byste vy osobně vyzdvihl?
V každém případě Santiniho stavby. Jeho otisk v západních Čechách je opravdu výrazný.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Veronika Petrová přijela kvůli volbám až ze Švýcarska. (20. 10. 2017)
Je to povinnost, říká žena, která kvůli volbám jela z Curychu do Plzně

V pět ráno přijela do Plzně a o půlnoci se vrací zpět do Curychu. Stovky kilometrů cestovala šestadvacetiletá Veronika Petrová jen proto, aby mohla jít k...  celý článek

Slepice, která se zatoulala do areálu Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně.
V areálu nemocnice se toulala slepice, s odchytem pomáhali i pacienti

Slepici, která se několik dní potulovala v areálu Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně, musel lapit Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů. Slípce se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Tah na Železnou Rudu blokovala vážná nehoda. Jeden mrtvý, šest zraněných

Těžká nehoda dvou aut blokuje dopravu na šumavském hlavním tahu do Železné Rudy. Pod nejvyšším bodem silnice u odbočky na Zhůří se čelně srazila dvě osobní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.