Azylové zařízení MáTa překonalo krizi, teď vznikne herna a dílna

Velkou krizi překonali loni zaměstnanci plzeňského azylového domu MáTa, který slouží lidem bez střechy nad hlavou. Poté, co se zařízení vzdal původní zřizovatel Fond ohrožených dětí, když měl sám existenční problémy, MáTa bojovala o přežití.

Azylový dům MáTa v Plzni. (25. února 2016) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Azylový dům MáTa (Máma a Táta) potřeboval nutně peníze. Situaci navíc zkomplikoval nedostatek zaměstnanců.

Vedoucí MáTy Simona Jeremiášová dnes připouští, že to bylo těžké období. „Ale když jsem se na tohle dala, tak to prostě musím zvládnout,“ říká.

Lidé z MáTy museli loni po rozchodu s Fondem ohrožených dětí nejprve založit takzvaný zapsaný spolek, aby pro provoz azylového domu vytvořili novou samostatnou instituci.

Zástupci města slíbili, že je radnice nadále nechá působit v městské budově v Lochotínské ulici. Bylo ovšem nutné zabezpečit financování.

„Dobře to dopadlo, hlavně Plzeňský kraj se k nám postavil velmi vstřícně. Bylo tedy možné, abychom převzali dotace původně určené pro Fond ohrožených dětí. Od července jsme pak požádali o finance na individuální projekt. S penězi jsme tedy problém nakonec kupodivu neměli,“ vysvětluje vedoucí.

Jako výrazně větší komplikace se však ukázalo zabezpečení personální situace. Byl to paradox. MáTa pro rodinu měla peníze, ale chyběli jí zaměstnanci.

V azylovém domě smí být 16 dospělých a 24 dětí

Spolek totiž po Fondu ohrožených dětí převzal kompletní terénní i ambulantní služby zaměřené na pomoc ohroženým rodinám v regionu. Dřív ale byl provoz terénní služby, která pracuje s ohroženými rodinami, omezený na minimum.

Bylo třeba sehnat pro ně dva zaměstnance a z azylového domu navíc jedna sociální pracovnice odešla. „Takže jsme rázem hledali tři lidi. Tři měsíce jsme měli problém je najít,“ vzpomíná Jeremiášová.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Dnes spolek MáTa pro rodinu zaměstnává celkem jedenáct lidí a Simonu Jeremiášovou, která je nyní na mateřské dovolené a pracuje z domova. A kolik je klientů?

„Podle pravidel kraje v azylovém domě smí být šestnáct dospělých a dvacet čtyři dětí. Snažíme se to dodržovat, abychom byli plní. Terénní služba se stará o třiadvacet dospělých a jejich děti,“ vypočítává vedoucí.

Po loňském krizovém období se nyní bude azylový dům vylepšovat. Protože se spolku podařilo získat od České pošty sponzorský dar 50 tisíc korun, budou nově využity sklepní prostory. Z jedné místnosti vznikla sportovní herna a v další je naplánovaná výtvarná dílna.