Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autismus se někdy odhalí až v dospělosti, říká speciální pedagožka

  8:23aktualizováno  8:23
Autismus bývá obvykle diagnostikován u dětí, ale může se tak stát i v dospělosti. „Vybavuji si i tatínka, který vychovává dítě s autismem a sám u sebe pozoruje podobné rysy, ačkoliv u něj diagnóza nikdy stanovena nebyla,“ říká v rozhovoru pro MF DNES speciální pedagožka Alena Siváková.

Zleva Alena Siváková a Irena Vítovcová ze sdružení ProCit, které nabízí pomoc rodičům dětí s autismem. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Až dva lidé ze sta trpí poruchou autistického spektra. „Škála diagnóz je velmi široká, každé dítě je úplně jiné a projevy autismu se od sebe mohou výrazně odlišovat. Mnoho dětí s autismem navštěvuje běžnou základní, střední, ale i vysokou školu, na druhém pólu jsou pak děti s těžší formou postižení, kterou doprovází i mentální retardace. Ty jsou odkázány na pomoc druhých,“ vysvětluje Alena Siváková, speciální pedagožka plzeňského sdružení ProCit.

To nedávno získalo ocenění Aplaus 2017, které Národní ústav pro autismus - Nautis uděluje těm, kteří se angažují v osvětě porozumění autismu a pomáhají lidem s autismem.

Jak mohou rodiče autismus odhalit? Na jaké projevy by si u svých dětí měli dát pozor?
Ukazatelů může být více, nejdůležitější ale je všímat si sociálního chování a komunikace u dětí už od raného věku. Dobré je sledovat, zda dítě například nedává přednost předmětům před lidmi, zda navazuje oční kontakt i jestli si rádo hraje s ostatními. Hry dětí s autismem bývají často osamělé a hodně stereotypní, sociální hry „na něco“, třeba na prodavače, jim dělají obtíže. Mívají problémy s představivostí, ale často také se spánkem, jídlem, špatně reagují na jakoukoliv změnu. Bývají také přecitlivělé na smyslové podněty, může jim vadit například větší hluk i výraznější osvětlení.

V jakém věku bývá zpravidla nemoc diagnostikována?
U dětí s nízkofunkčním autismem se diagnóza nezřídka stanovuje už mezi druhým a třetím rokem. U dětí s lehčí formou poruchy může dojít k diagnostice až mnohem později, kdy se rysy autismu mohou výrazněji projevit v sociálně složitějším prostředí mateřské a základní školy.

Může se stát, že se nemoc odhalí až v dospělosti?
Může, i v souvislosti s tím, jak se zpřesňuje diagnostika. Vybavuji si i tatínka, který vychovává dítě s autismem a sám u sebe pozoruje podobné rysy, ačkoliv u něj diagnóza nikdy stanovena nebyla.

A jak tedy onemocnění u dospělého rozpoznat?
Stejně jako u dětí. Tito lidé mají potíže v sociálních kontaktech, v běžných situacích mohou reagovat jinak, než bychom čekali, často jsou přecitlivělí na smyslové podněty. Někteří mají rádi svůj řád, obtížně se přizpůsobují změnám. Je ale pravda, že v dospělosti se vlivem zkušenosti mnoho lidí s autismem dokáže v sociálním prostředí lépe orientovat a diagnóza je obtížněji stanovitelná, a pro někoho i nadbytečná.

Občanské sdružení ProCit

Před sedmi lety jej založili rodiče dětí s poruchami autistického spektra, dnes je profesionální organizací, která se stará o více než padesát rodin. Sdružení nabízí pomocnou ruku všem, kteří ji potřebují. Poskytuje odbornou péči i prostor pro vzájemné setkávání a výměnu názorů a zkušeností. V rámci sociálněaktivizační služby nabízí ProCit rodinám s dětmi s autismem odborné poradenství a širokou škálu dalších aktivit, mezi nimi například nácviky sociálních dovedností, kurzy plavání a cvičení, logopedie. V létě nabízí příměstský tábor, letos poprvé také pobytový. Více na www.autismusprocit.cz.

Vnímáte, že se díky osvětě mění vztah veřejnosti k lidem s poruchami autistického spektra?
Hodně lidí si pod pojmem autismus stále ještě představí nejtěžší formu postižení. Většina lidí s autismem se ale nachází na škále středně či vysocefunkčního autismu, porucha u nich na první pohled není patrná. Okolí si pak těžko uvědomí, že zvláštní projevy v chování dítěte nemusí být způsobené výchovou, ale že se jedná o projev poruchy autistického spektra. V takových případech rodinu nehodnotí úplně pozitivně. Přitom péče o lidi s viditelným postižením má u nás poměrně dlouhou tradici a ostatní k nim podle toho přistupují. Vzhledem k tomu, že u dětí s autismem často nebývá porucha očividná, okolí od nich očekává, že se budou chovat jako ostatní děti. Autismus může být ale schovaný hluboko pod povrchem a je trvalou součástí osobnosti dítěte.

Vybavíte si nějakou konkrétní negativní zkušenost rodiny s autistickým dítětem?
Někdy si rodiče dítěte, u něhož je porucha patrná na první pohled, všímají, že se stávají středem pozornosti. Pohledy okolních lidí jsou jim nepříjemné. Pro rodiče dětí s lehčí formou poruchy je zase třeba náročné vysvětlovat, že například za záchvat v obchodním centru nemůže nevychovanost dítěte, ale přemíra smyslových podnětů, které jsou pro dítě náročné. Pro člověka, který nepřišel do styku s dítětem s autismem, je pak jeho chování těžko pochopitelné.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Registr vozidel (ilustrační foto)
Plzeňský registr vozidel je zavalený žádostmi, přibudou další úředníci

Registr vozidel plzeňského magistrátu je zavalený žádostmi o přihlášení automobilů nebo změnu vlastníka. Nápor začal v okamžiku, kdy zákon umožnil přehlašování...  celý článek

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Veronika Hindle vytváří kostýmy pro muzikálové inscenace Divadla J. K. Tyla v...
Kouzelné věci mohou děti ovlivnit na celý život, říká návrhářka kostýmů

Výtvarnice Veronika Hindle navrhuje kostýmy pro divadelní představení už deset let. Ostravská rodačka, která žije v Americe, poprvé pracovala na dvou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.