V klatovských kasárnách sídlí jedny z největších opraven vojenské pozemní techniky od aut a autobusů až po obrněné transportéry a tanky. V dílnách opravují mnohatunová obrněná monstra i ženy.
„Mužům se vyrovnají bez problémů, jen je někdy musíme trochu brzdit. Například nemohou nosit tak těžké věci,“ říká s úsměvem velitel 142. praporu oprav Pavel Vyorálek.
Právě žena podílející se na opravě tanku T72 zaujala i ministra obrany Martina Stropnického, který nedávno klatovský útvar navštívil
„Potřebujeme další zručné mechaniky, v současné době nabíráme. Ale ti scházejí i v civilu. Snad někdo nový přijde, i když je mi jasné, že armáda pořád není u mechaniků při hledání uplatnění na prvním místě jejich žebříčku,“ připouští Vyorálek.
Z tisícovky vojáků zbyla čtvrtina
První vojenské jezdectvo ve městě bylo od roku 1762. Rozsáhlý areál, v němž vojenští opraváři nyní sídlí, je jen kousek od historického středu města. V letech 1892 až 1894 právě v něm vyrostla jezdecká kasárna pro 1000 mužů a 700 koní. To vysvětluje, proč se nyní jmenují dragounská. V současné době v nich slouží přes 250 profesionálních vojáků.
Přitom před patnácti lety, v souvislosti s profesionalizací armády a opouštěním tehdy už nepotřebných areálů, neměly ani Klatovy jistotu, že tam armádní opraváři zůstanou.
„V té době jsem to tady už znal, protože jsme sem vozili opravovat techniku. Rekonstrukce v areálu pokračují řadu let, je to na něm vidět,“ dodává velitel Pavel Vyorálek, který v Klatovech slouží deset let.
Na střední a velké opravy sváží těžké tahače armádní techniku do Klatov z celé republiky, s menšími opravami si technici poradí i přímo v terénu. „Vybavení máme na poměrně dobré úrovni, ale některou mobilní techniku bychom už potřebovali omladit,“ říká velitel praporu.
V hlavní opravárenské hale v pondělí technici pracovali hned na několika vojenských tatrách, obrněných bojových vozidlech pěchoty a tancích.
Venku před halou stály seřazené tatry různého stáří. Některé natřené maskovacími barvami, další matné hnědozelené. Všechny slouží jako pojízdné dílny klatovským specialistům, s některými byli více než rok ve Vrběticích, kde spolu s hasiči a policisty likvidovali následky výbuchu muničních skladů.
„Tohle vozidlo je upravená zámečnická dílna určená pro opravy tanků T72 a bojových vozidel pěchoty, tohle je i pro opravy samohybných houfnic. Tady je pojízdná dílna uzpůsobená pro veškeré sváření i pálení. Zvládají plechy od tloušťky jedné desetiny milimetru až po pancíř o síle pěti centimetrů,“ vysvětloval u každého ze zaparkovaných speciálů velitel Pavel Vyorálek.
Poslední stála v řadě pořád používaná, ale po téměř padesáti letech služby už historická Praga V3S. Tento konkrétní kus vyrobený koncem 60. let minulého století prošel podle technického průkazu v roce 1982 modernizací.
Většinu vybavení potřebného pro opravy v terénu si vozí klatovští dragouni ve speciálních nákladních autech a kontejnerech.
„Dokážeme si postavit kompletní zázemí v terénu a tam pracovat. Veřejnost nás asi nejčastěji vidí při hojně navštěvovaném Dni pozemního vojska, který se odehrává každý rok na Bahnech,“ vysvětluje Vyorálek. Zdejší vojáci disponují i vyprošťovací technikou a pravidelně se účastní i mezinárodních armádních cvičení.
Ministr obrany Martin Stropnický vojáky v Klatovech ubezpečil, že jejich služby bude armáda potřebovat i nadále.
„Jsme na nejzápadnější výspě, co se týká Armády České republiky. Je to opravárenské centrum celé armády a jasně perspektivní útvar, který bude fungovat dál. Spíše se bude rozšiřovat. Posádce musíme pomoci v tom, aby měla pořádná menší auta, když technici jedou pracovat 300 kilometrů od Klatov. U menších oprav je levnější, když technik jede na místo. U větších, které trvají i několik týdnů, se technika vozí do Klatov. Je potřeba, aby vojáci měli za ty dosluhující kvalitní a novější tahače. Určitě k obměně dojde, ale datum říct neumím,“ prohlásil ministr Stropnický.
Podle velitele 142. praporu oprav Pavla Vyorálka byl za posledních deset let Martin Stropnický prvním ministrem obrany, který přijel k opravářům do Dragounských kasáren.
