Do roku 1525 měl kostel sv. Bartoloměje dvě velké věže. Ve zmíněném roce přišel

Do roku 1525 měl kostel sv. Bartoloměje dvě velké věže. Ve zmíněném roce přišel chrám o stanovou střechu při ničivém požáru. | foto: Vizualizace arch. Jan Soukup

Dvě věže katedrály měly platit sestry. Jedna ale zemřela, říká pověst

  • 12
Knihu o plzeňské katedrále svatého Bartoloměje chystá její velký znalec architekt Jan Soukup. O dominantě středu města se teď přitom mezi lidmi diskutuje víc než kdy jindy, byla totiž vyhlášena architektonická soutěž na stavbu druhé věže, kterou kostel původně měl. Podle Soukupa ale vypadala jinak, než si mnozí představují.

To, že katedrálu zdobily před stovkami let dvě velké věže, je pro mnoho lidí překvapujícím zjištěním. Věž navíc nevypadala jako ta druhá, dochovaná, v průčelí kostela. Architekt vysvětluje, že se jednalo o věž stanové střechy. Čněla do výše přibližně sto metrů. Ta nynější byla v té době nižší o zhruba dvacet metrů.

"Současná věž v husitských dobách ještě nebyla postavena, k tomu došlo až ve druhé polovině patnáctého století. Dvě věže se tam z hlediska historie nacházely velice krátkou dobu," upozorňuje Soukup, který se o kostel svatého Bartoloměje zajímá od svého dětství.

Už v roce 1525 totiž kostel o stanovou střechu přišel při požáru. "Poté stávající věž zvýšili, přidali 'pavláčku' s nástavbou, kde byl byt pověžného. Zároveň zeštíhlili i špičku věže," přibližuje Soukup a dodává, že další velký požár zasáhl kostel v roce 1835. Tehdy už věž nezvyšovali, změnili ale její podobu.

Byla do značné míry zjednodušena. O obnovu stanové věže po prvním požáru už nikdo neusiloval. Podle Soukupa to bylo i kvůli tomu, že tento typ střechy, užívaný pouze v Čechách, byl poněkud problematický. Do střechy se opíral vítr a věž se povážlivě kývala, což nesvědčilo krytině.

Podobný osud potkal i drtivou většinu dalších stanových střech. Z původních padesáti, které v 15. a 16. století v Česku stály, se dodnes zachovaly pouze čtyři: v České Lípě, v Litoměřicích na kostele svatého Štěpána, v Olomouci a v Lounech.

Chrám sv. Bartoloměje v Plzni tak, jak vypadá dnes.

K představě dvou identických věží přispívá i stará pověst o dvou sestrách, bohatých měšťankách, z nichž každá slíbila zaplatit stavbu jedné věže. Podle pověsti ale jedna ze sester během stavby zemřela a peníze, určené původně na stavbu, si rozebrali příbuzní.

Podle Soukupa ale dvouvěžová průčelí během čtrnáctého století vyšla z módy, a to je ten pravý důvod, proč se nestavěla. "Jakmile něco vyšlo z módy, už se to zkrátka nedělalo. Druhá věž se nepostavila ani u nás," konstatuje Soukup s tím, že stejné to bylo s kostelem sv. Jakuba v Kutné Hoře či kostelem v Nymburce.

Nedostavění druhé věže se ale týkalo i katedrál ve Francii či Německu. "Když už se druhá věž stavěla, byla třeba jinak vysoká. Cílem bylo dosáhnout rozmanitosti," vysvětluje Soukup.

Kostel svatého Bartoloměje, který se se vznikem plzeňské diecéze v roce 1993 stal katedrálou, má podle plzeňského architekta několik zajímavostí. První zmínky o sloužení mší pochází už z roku 1307. "Přitom presbytář, který bývá tím prvním, co se v kostelech staví, pochází podle našich odhadů až z roku 1330 až 1340," upozorňuje na nesrovnalost Soukup. Jedním z možných vysvětlení je existence staršího, menšího presbytáře.

Ve středověku kostel na náměstí nepatřil, lhalo se tam a šidilo

Plzeňská dominanta je zajímavá ještě z jednoho důvodu. Na rozdíl od jiných kostelů, postavených ve středověku, totiž stojí uprostřed náměstí. "To bylo tenkrát vyloučené. Náměstí bylo tržištěm, hlučným místem a také bylo vnímáno jako místo, kde se šidí a lže. U farního kostela musel být hřbitov a mrtví měli mít klid," přibližuje Soukup. To, že kostel opravdu na náměstí stojí, si vysvětluje tím, že Plzeň měla dva kláštery, v jižní a severní části města, a na farní kostel tedy už jinde nezbylo místo.

Soukup má k plzeňské katedrále osobní vztah. Narodil se nedaleko a už jako malý tu "číhal" na turisty, aby je mohl kostelem provést. Napadá jej nějaké vylepšení, které by kostelu svatého Bartoloměje prospělo?

"Myslím, že by si zasloužil pořádné zvony. Původně jich tu bylo pět, největší vážil osm tun. Když se rozezněly všechny najednou, bylo to slyšet na kilometry," připomíná Soukup a dodává, že potřeba by bylo i nové osvětlení.

Bartolomějská katedrála by možná opět mohla mít i již zmiňovanou druhou věž. S nápadem ji obnovit přišli nedávno lidé kolem architekta Jiřího Boudníka a minulý týden byla vypsána architektonická soutěž na její podobu. Architekt Soukup ovšem není příznivcem tohoto nápadu.

A co o něm míní čtenáři iDNES.cz? Svůj názor vyjádřili v anketě. Celkem v ní hlasovalo 1267 čtenářů, 468 z nich bylo pro stavbu druhé věže, 799 lidí mělo opačný názor (více o záměru stavět druhou věž katedrály čtěte zde).