Objev nové civilizace? Možná ano, hlásí z Iráku plzeňští archeologové

  • 16
Vyschlé území nedaleko města Mahmur Al-Kadima na severu Iráku, kde teď slaví úspěchy archeologové z plzeňské univerzity, zřejmě obývala od 3. do 13. století vyspělá civilizace. Možná, že dosud neprobádaná, připustil vedoucí týmu Karel Nováček.

Při průzkumech v iráckém Kurdistánu nalezli archeologové pozůstatky velkého města z předislámského a raně islámského období v lokalitě, o které se žádný výzkum dosud nezmiňoval (více o objevu čtěte také zde).

Pane Nováčku, troufl byste si říct, že jste objevili novou, dosud neznámou civilizaci?
Svým způsobem ano. Oblast, kde se dnes pohybujeme, tedy oblast středního Tigridu, je dnes úplně suchá. Jde o místo bez života. I v minulosti šlo o suché místo, kde bylo možné přežít pouze díky dokonalému systému zavlažovacích kanálů. K výstavbě zavlažovacího systému docházelo ve dvou zásadních etapách, kdy lidé využívali oblast severovýchodní Mezopotámie k intenzivní zemědělské činnosti. První období můžeme datovat do 8. století před naším letopočtem, kdy lokalitu ovládali Asyřané, a druhé do 3. až 13. století našeho letopočtu, kdy se v této části zabydloval Islám. Od 13. století jde doslova o mrtvé území.

Jak jste na tuto lokalitu přišli? Byla to náhoda, nebo jste šli do okolí Arbílu najisto?
Lokalitu jsme začali zkoumat ve chvíli, kdy americká vláda odtajnila satelitní snímky špionážního systému Corona. Ty zachycují území Iráku před tím, než země prošla rozsáhlými změnami způsobenými průmyslovou výrobou a urbanizací. Fotografie naznačují několik nadějných archeologických lokalit. Přesné místo zájmu jsme si vytipovali a čekali jsme, že se jedná o naleziště velikého významu.

Takže archeologům s odstupem pomohla špionáž z éry studené války?
Je to tak. Právě díky těmto snímkům se mohou odborníci s odstupem času dostat k zásadním informacím. Pokud je samozřejmě vlády zveřejní. Tyhle snímky zveřejnila americká administrativa zhruba před deseti lety.

V oblasti, kde se nacházíte, údajně prováděl výzkum také Max Mallowan, manžel Agathy Christie. Navazujete na jeho vykopávky? 
Sir Max Mallowan zhruba před šedesáti lety nezkoumal přímo lokalitu, kterou zkoumáme my. Ale v oblasti irácké části Kurdistánu, která je absolutně neprozkoumaná, své výzkumy opravdu prováděl. On se ale soustředil na období starověké Asýrie. My se zajímáme o éru mladší, o přelom starověku a středověku. Možná proto naše lokalita unikla jeho pozornosti.

Museli jste jít při výzkumu hodně do hloubky, nebo se jedná o povrchové nálezy?
My jsme žádné hloubkové vykopávky zatím neprováděli. Šlo pouze o povrchový průzkum. Dalo by se říct, že jsme se s místem jen seznamovali. Podle satelitních snímků jsme si lokalitu prošli, provedli jsme základní sběr informací, místo jsme lokalizovali přes GPS a připravujeme se na další fázi výzkumu. Navíc nejde jen o jediné nalezené město. V oblasti se nachází mnohem více nalezišť, která budou stejně tak významná.

Našli jste nějaké písemné nálezy? Například vytesané do zdí nebo na keramice?
Bohužel ne. To se nám zatím nepodařilo objevit. Uvidíme při dalších průzkumech. 

Z Iráku chodí denně informace o bombových útocích, situace v zemi je nepřehledná. Setkali jste se při výzkumu s bezpečnostními problémy?
Oblast Arbílu je považovaná za klidnou a bezpečnou. S žádnými problémy jsme se dosud nesetkali. Asi nejtěžší je dostat potřebná povolení k archeologickému výzkumu. Je třeba intenzivně komunikovat s místními úřady. Pokud máte všechna povolení v pořádku, můžete nerušeně pracovat.

Chovají se k vám místní obyvatelé přátelsky?
Chovají se velmi korektně. Místní památkáři se dokonce těší, že budeme ve výzkumech pokračovat a jsou připraveni na další spolupráci. 

Asi nebudete schopni vzít do České republiky alespoň drobné nálezy, které jste v Iráku objevili?
To bohužel není možné. Žádné artefakty nemůžeme s Iráku vyvézt. Jediné, s čím budeme moci zájemce po návratu seznámit, bude fotodokumentace, kterou jsme tu pořídili. Nálezy zůstanou tady, v Arbílu.