Sbírková a informační kampaň České alzheimerovské společnosti na pomoc lidem...

Sbírková a informační kampaň České alzheimerovské společnosti na pomoc lidem postiženým syndromem demence. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Pro lidi s Alzheimerem v Plzni chybí lůžka, nemocných bude přibývat

  • 0
V plzeňských domovech se zvláštním režimem, kde žijí zejména lidé s Alzheimerovou chorobou, chybí až 200 lůžek. Jednou z možností, jak současnou kapacitu 262 lůžek zvýšit, by mohlo být využití Fodermayerova pavilonu fakultní nemocnice v Plzni-Doudlevcích.

Podle vedoucí sociálního odboru magistrátu Aleny Hynkové bude potřeba míst v těchto speciálních zařízeních nadále vzrůstat. 

Nyní je v Plzni zhruba 19 procent osob starších 65 let, v roce 2011 to bylo přesně 31 246. Do roku 2030 vzroste číslo na víc než 40 tisíc.

„Můžeme odhadnout, jak vzroste počet nemocných s Alzheimerovou chorobou. V roce 2030 by jich mohlo být na 2 600 starších 80 let oproti 1 224 v roce 2011,“ konstatuje Hynková.

V současnosti pojmou plzeňské domovy se zvláštním režimem 262 klientů. V budoucnu by mohlo kapacitu navýšit například využití prostor ve Fodermayerově pavilonu fakultní nemocnice. Rozhodujícím kritériem však budou finance, vše je tedy zatím ve stadiu úvah.

Ne všichni nemocní Alzheimerem však mají o ubytování v domovech se zvláštním režimem zájem. Od prvních příznaků do posledního stadia uběhne většinou několik let.

Na začátku choroby může být to, že člověk nemůže najít cestu domů, ptá se svého okolí na stále stejné věci nebo je mylně přesvědčený, že danou věc už udělal.

Dny paměti informovaly o Alzheimerově nemoci

V takovém případě by měl vyhledat odborného lékaře. Čím včasnější je diagnostika a čím dříve je zahájena léčba, tím lépe. Nemoc se nedá vyléčit, její postup se dá ale výrazně zpomalit.

Alzheimerovu chorobu dokáže potvrdit magnetická rezonance či speciální testy. Součástí jednoho z nich je i deset otázek zaměřených na orientaci. Nemocní základní otázky na datum či na to, v jakém se nacházejí městě, zodpovědět nedovedou. Chybují alespoň v části.

V Domově svatého Aloise v Plzni to nezvládne ani jediný. Problém jim činí všechny otázky, jsou však už ve středně těžké až těžké fázi choroby.

„Máme tady třeba i klienty, u nichž byste na první pohled nepoznali, že jsou nemocní. Na otázku, jak se jim daří, odpovědí, že se mají dobře a že jsou spokojení,“ říká vedoucí domova Lenka Dejmková a dodává, že se pravda vyjeví například při otázce, co bylo k obědu. „Oběd? Ten jsme dneska neměli.“

Celý tento týden se konaly Dny paměti, které mají zvýšit osvětu o Alzheimerově chorobě. Více se o ní dočtěte například na internetových stránkách České alzheimerovské společnosti zde.