Podle organizátorů nebyla sobotní akce protestem. O osudu letiště však podle nich ještě není rozhodnuto a každý hlas může pomoci záměr o jeho uzavření zhatit.
„Akce má hlavně oslovit širokou veřejnost, která stojí fronty do muzea historie letiště a létání na západě Čech, které začalo v Plzni už po první světové válce. Aby si uvědomili, jak by to bylo smutné, pokud by kraj a město přišly o zpevněné letiště,“ řekl za organizátory Štefan Koprda, šéf spolku EAGA, Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví.
Díky pěknému počasí i atraktivitě letounů jsou pojížděcí dráhy plné automobilů, které v sobotu mohly do areálu vjíždět přes Líně i přes Novou Ves. Přijely hodně rodin s dětmi. „Fronta aut mířících sem je až od Sulkova za Plzní, což je zhruba čtyři kilometry. To tu ještě nikdy nebylo,“ řekl Luděk Kraus, spoluorganizátor a majitel místního Aviatického klubu. Počet návštěvníků odhadl téměř na 15 tisíc.
Návštěvníci sobotní akce si mohli prohlédnout soudobé vrtulové letouny a dokonce proudový bitevník L-39. Před hangárem byla umístěna stíhačka MiG-21 a uvnitř letecké muzeum s českými i zahraničními historickými letouny.
Je to příležitost, přesvědčoval už dříve Kupka
Vláda o gigafactory velmi stojí. Volkswagen se má do konce března vyjádřit, zda zvolí Líně nebo Polsko, Slovensko či Maďarsko. Stavět by chtěl začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027.
Poprvé na letiště přijel, na pozvání organizátorů, ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Rozmlouval s občany a vysvětloval jim, že stavba gigafactory je velkou příležitostí pro ČR, která ji považuje za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu.
„Tohle je úkol, který vláda musí řešit, a bylo by nezodpovědné, kdybychom to hodili na hlavu. Když navíc vidíme, jak se k tomu staví Polsko a jiné státy, které o to usilují a jsou schopny pro to obětovat leccos, protože to samozřejmě znamená obrovskou příležitost do budoucna. Bude určovat, jestli půjdeme s naším průmyslem a ekonomikou dopředu,“ řekl Kupka.
Kraus ministrovi řekl, že na této akci je vidět, že za letištěm veřejnost stojí a zajímá ho. Kupka dodal, že smyslem jeho cesty je také hledání náhrady za Líně. „To je určitě nezbytná podmínka,“ dodal.
Podle šéfa leteckého muzea Classic Trainers Jiřího Horáka není nemožné desítky letadel z Líní přemístit jinam. „Je to jenom o vůli a penězích. Pokud to vláda myslí upřímně, tak by se to mohlo povést,“ řekl.
Problémem však bude vybudovat dostatečně dlouhou zpevněnou přistávací a vzletovou dráhu, minimálně 1300 metrů dlouhou. Uvedl, že muzeum, které je v ČR výjimečné svými funkčními historickými letouny, je věnované západočeskému létání a dává smysl, že je v Plzni. Spolu s Krausem pochválili výrazně zlepšenou komunikaci ze strany vlády a ministerstev. „Začíná to být konstruktivní,“ dodal Horák.
Muzeum, které plní vzdělávací funkci, navštíví přes 5 tisíc lidí včetně škol ročně. Kupka uvedl, že ministerstva průmyslu a dopravy jednají o třech až čtyřech alternativách za Líně, které se teď prověřují, a měly by být co nejblíže.
„Takové letiště s 2400 metrů dlouhou a 60 metrů širokou přistávací a vzletovou dráhou už nikde nepostavíte. Problém bude i s poloviční dráhou, protože všude budou lidé křičet, že jim tam budou létat letadla. Na našem území už plochu s těmito parametry nikdo nikde nepostaví,“ řekl bývalý meteorolog letiště Václav Dvořák.
Neveřejné vnitrostátní a mezinárodní letiště Líně nevyužívají podle něj jen piloti a letecké kluby, ale také letecká záchranná služba, vojáci a integrovaný záchranný systém.
