„Jsme v období, kdy se teploty střídají. Přes den je kolem tří stupňů, v noci teploty padají těsně pod nulu. Třemošenská estakáda je typickým místem, které se v této době stává rizikovým. Nad ránem může konstrukce promrznout a může se na ní začít tvořit námraza. Ta někdy jen na desítkách metrů dramaticky zhorší jízdní vlastnosti vozovky. Řidič, který sem jede po běžné komunikaci, přijede najednou na úsek, který je namrzlý a může ho to překvapit,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Silničáři mají lokality vytipované, díky tomu vznikla mapa rizikových míst. Informace předává ŘSD správcům silnic, kteří smluvně zajišťují zimní údržbu, a dispečeři nebezpečným úsekům věnují vyšší pozornost.
„Na konkrétní úseky v tomto období vysíláme sypače se zásobníky na sůl i s nádržemi na solanku,“ řekl Rýdl.
Před velkými mosty jsou světelné tabule s proměnným značením s teplotou vozovky a ovzduší. „Pokud hrozí námraza, na tabuli se automaticky nebo na pokyn dispečera objeví ikona smyku nebo vločky s délkou úseku,“ uvedl Michal Syřínek z plzeňského ŘSD.
Tato zařízení jsou v Plzeňském kraji na třech největších mostech - v Třemošné za Plzní, ve směru na Klatovy nad Český údolím a na Tachovsku u Kočova na silnici I/21.
„Každý dispečer zimní údržby má údaje z meteostanic. Vidí teplotu vzduchu a vozovky a díky senzorům ve vozovce také stupeň nasolení a podle toho plánuje výjezdy. Aplikace zároveň predikuje, kdy by mohlo být kluzko a namrznuto,“ řekl Syřínek.
Podle něj ale systém není samospásný, protože třeba v Plzeňském kraji je 415 kilometrů silnic první třídy, které obsluhuje jen 20 meteostanic v problémových lokalitách.
Síť se postupně zahušťuje o jednu až dvě stanice ročně. Důležité je, aby řidiči na rizikových místech jezdili opatrně a dbali zvýšené pozornosti.
