„Budeme rádi, když nám zavolají a řeknou třeba, že šli čtvrt hodiny z této vesnice a tam začali bloudit. To nám stačí,“ uvedl dlouholetý vedoucí značkařů Klubu českých turistů v Plzeňském kraji a dnes poradce Jan Frank.
Dodal, že klub má značkaře po celém kraji a ten, který to má nejblíže, značení opraví. „Někdo si myslí, že značíme kvůli sobě, ale my známe trasy zpaměti. Jde nám o veřejnost, aby se mohla někam podívat a nezabloudila,“ dodal Frank.
V Plzeňském kraji se přerušování turistických značených cest týká nejvíce všech lesů v okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever. „Sever Plzeňska je na tom hůř, protože je tam lesů mnohem víc než na jihu. Když zde do lesa vstoupíme, všude je nějaká starost. Jedná se převážně o smrkové lesy,“ uvedl Frank.
Kde to jde, tam stromy odříznou nad značkou
Jak upozornil předseda Klubu českých turistů v Plzeňském kraji Josef Sýkora, oznámení o pokácení stromů se značkami klub dostává často i od lesáků. „Víme, že Češi jsou nadšení turisté, proto s Klubem českých turistů spolupracujeme už od začátku kůrovcové kalamity,“ uvedla Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky, které vlastní většinu českých lesů.
V místech, kde to jde, lesáci stromy odříznou nad značkou. „Kde to nejde, upozorňujeme turisty na nutnost úpravy,“ konstatovala Jouklová. Torza stromů se značkami jsou podle Sýkory k vidění třeba na Šumavě v okolí Špičáku.
„Tam se také dost kácelo a těžilo a stromy s našimi značkami tam lesáci nechali. Uříznou strom 1,5 metru nad terénem a značka tam zůstane,“ poznamenal Sýkora.
Frank uvedl, že když se na trase ztratí jedna značka, není to problém, ale když se ztratí čtyři za sebou nebo zmizí křižovatka, lidé už mohou bloudit. „Vynucené opravy tras hned oznamujeme webu mapy.cz, maximálně do týdne to v mapách opraví. Jsou skvělí,“ pochvaluje si Frank, podle kterého pak trasa nesedí s tou v papírové mapě.
Podle Sýkory to ale neznamená, že by papírové mapy ztratily oblibu. „Spousta lidí napříč věkovými kategoriemi chodí podle navigace, ale v kapse pořád ještě mají papírovou mapu, kterou si můžou někde v hospodě rozložit a vytyčit si plán další cesty, což s navigací nejde,“ míní Sýkora.
Klub nechce, aby turisté chodili po silnici
Nové trasy už ale Klub českých turistů neplánuje, protože jak Frank, tak Sýkora jsou přesvědčení o tom, že všechna krásná místa už turistické značení obsáhlo.
Před klubem je ale velký úkol – zkvalitňovat cesty, což je proces, který zahájil před šesti lety. Na mušce mají trasy, kde třeba před třiceti lety projela po silnici dvě auta za den a dnes je to silnice, kde je provoz obrovský. „Děláme vlastně obchvaty silnic, protože chceme, aby po silnici lidé chodili jen ve výjimečných případech,“ popsal Sýkora.
Proces zkvalitňování cest podle něj hotový jen tak nebude, ale je snaha každý rok nějakou část trasy ze silnice do lesa nebo na pěšinku mezi poli přeložit. To se podle Franka nedávno stalo třeba u turistické trasy mezi Chotěšovem a Hradcem. V některých místech to prý ale zařídit nejde kvůli odporu vlastníků soukromých pozemků.
„Někde jsme se s majiteli soukromých pozemků domluvili, někde zase ne. Pokud tedy někde vede cesta po frekventované silnici, není to dost často naše vina, ale je to proto, že soukromníci nechtějí, aby kolem jejich domu či pozemku putovali turisté,“ popsal Frank. Jsou ale i takoví majitelé, kteří po turistických značkách vedle domu touží. „Někdo si otevře hospodu a žádá nás, abychom mu tam vedli turistickou trasu,“ nastínil Frank.
