Zemědělci v Plzeňském kraji se v těchto dnech bojí o výnos kukuřice. Jestli totiž budou vysoké teploty trvat, může to růst této plodiny, která je základem krmení pro dobytek, velmi ovlivnit. Uvedl to Petr Hlavinka, který má na starosti oblast prognózy výnosů a dopadů sucha v zemědělství v týmu projektu Intersucho.
To je systém pro sledování sucha, který se zaměřuje na meteorologické a zemědělské sucho, a to s ohledem na jejich častější výskyt a ekonomické dopady pro Českou republiku. Plzeňský kraj je totiž v posledních týdnech zasažen nejvíc z celé republiky. K nejvíce zasaženým patří společně s Karlovarským a Ústeckým krajem.
„Tyto kraje jsou na tom hůř než třeba Jihočeský nebo Středočeský,“ konstatoval Hlavinka. Na mapě Intersucha ze 17. července, která monitoruje intenzitu sucha v půdním profilu do jednoho metru hloubky, je nejpostiženějším místem v Plzeňském kraji oblast pod přehradou Hracholusky.
Farma má nižší výnosy zhruba o čtvrtinu
Jedná se o kruh, který začíná severně nad Stodem a téměř dosahuje přehrady Hracholusky. Na východě začíná zhruba v Plešnicích, na západě končí Stříbrem. „Pociťujeme to, pomoci může pouze déšť,“ posteskl si Vlastimil Vlk, ředitel Plešnické agrární společnosti hospodařící na 750 hektarech v suchem nejzasaženější oblasti.
Podle Intersucha je zde výjimečné sucho, což je na sedmibodové škále šestka, tedy druhá nejzasaženější oblast označená červeně. Farma zvýšené sucho pociťuje druhým rokem v té míře, že se její výnosy snížily zhruba o čtvrtinu.
„Agrotechnickými zásahy se sucho překonat nedá. Pociťujeme to poslední dva roky, do metru, možná do dvou metrů je teď půda vyschlá,“ vylíčil Vlk. Jeho předchůdce na pozici ředitele ho prý varoval, že hospodaří v oblasti takzvaného dešťového stínu.
„Jeho slova mohu potvrdit. Když přichází déšť, nad Přimdou se dešťová oblačnost rozdělí, prší všude okolo, ale u nás ne,“ konstatoval Vlk. Takových oblastí je podle vyjádření zemědělců v kraji víc. A co to může udělat s výnosy?
„U pšenice, kde je výnos šest až sedm tun na hektar, nám sucho letos sníží výnos o tunu a půl a u řepky s výnosem tři až čtyři tuny o zhruba tři čtvrtě tuny,“ popsal Vlk, který už má po žních. Ječmen to podle něj letos nezasáhlo, protože dozrál dřív a zřejmě dostal vodu, na rozdíl od pšenice a řepky, ještě včas.
Místo pšenice možná olivy...
„Každá rostlina potřebuje v určité růstové fázi vodu. Když tekutina nepřijde a nepřispěje k nalití semínek, je zle. Proto má letos pšenice a řepka semínka menší, zaschlá,“ popsal Vlk, který věří, že vše ovlivňuje i globální oteplování. Proto na farmě už dlouho přemýšlejí o změně přístupu k zemědělské činnosti. „Moc možností nemáme, odrůdy odolnější vůči suchu, to je málo. Když to řeknu s nadsázkou, klima se mění tak strašně rychle, že možná za deset let budeme dělat olivy,“ popsal Vlk.
Jednou z možností je podle něj zatravnění polí, pravidelné sečení či pastva a braní dotací. „Ty jsou vyšší, než když se snažíme produkovat potraviny či chovat zvířata,“ konstatoval.
Zatravnění podle něj však není správná cesta pro zemědělce, kteří chtějí produkovat potraviny. Jisté ovšem je, že s ukončováním činností má už farma zkušenost. Před lety se zde totiž chovala prasata i skot, ale patnáct až deset let nazpět chovy ukončili.
„Náklady převyšovaly výnosy. Teď se k tomu blížíme u obilovin a řepky. Náklady na všechno totiž výrazně stouply,“ posteskl si Vlk. Podobně jsou na tom i další zemědělci v Plzeňském kraji.
„Reportéři projektu Intersucho nám hlásí dopady na výnosy kolem 30 procent. Na vině není jen poslední doba, ale i jaro,“ uvedl Hlavinka. „Když srovnáme třeba Jihočeský a Plzeňský kraj, Plzeňsko je na tom v oblasti sucha a jeho dopadů hůř,“ srovnal Hlavinka.
Podle něj je třeba se adaptovat na to, že součástí klimatu budou na jedné straně sucha a na druhé straně přívalové deště. „Je tedy třeba zavádět opatření k zadržení vody v krajině, která se po přívalovém dešti objeví. Tím eliminujeme její negativní účinky a dokážeme ji využít,“ sdělil.
