Letos nadační fond uspořádal internetovou anketu, ve které lidé odpovídali na otázku, zda by si přáli, aby na náměstí Republiky byly stromy natrvalo. Z téměř 12 000 hlasujících jich bylo pro přibližně 97 procent.
Hlasy, že na centrálním náměstí by měla být zeleň, se ozývají už roky. Souvisejí i s tím, že v létě bývá plocha náměstí nepříjemně rozpálená.
Primátor Plzně Pavel Šindelář z ODS) se domnívá, že by se zastupitelé, kteří vzejdou ze zářijových komunálních voleb, měli otázkou zeleně na náměstí Republiky zabývat. Pokud by město chtělo vyhovět výsledkům ankety, znamenalo by to podle primátora rekonstrukci náměstí.
„Trvalé řešení by rekonstrukci vyžadovalo. Proto nyní anketu bereme jako podnět k otevření tohoto tématu a k diskuzi, zda ano, či ne. Chceme se bavit o tom, zda na gotické náměstí stromy patří. Já jsem jednoznačně pro,“ dodal primátor.
Už současné vedení mělo v plánu problematiku zeleně na náměstí řešit, ale nedošlo na to. Aktivity nadačního fondu Plzeň sobě mají kritiky, kterým se dosavadní instalování stromů ve velkých květináčích nezamlouvá. Například architekt Marek Marovič má výhrady k tomu, že se to podle jeho názoru děje amatérským způsobem bez konzultace s památkáři nebo architekty.
S případným záměrem umístit na náměstí stromy natrvalo nesouhlasí. Domnívá se, že by se tak narušil dosavadní ráz prostoru, který je svým významem i architekturou jedinečný.
„Strom s malou korunou by tam působil jako polovičaté řešení a strom s velkou korunou by zakrýval architekturu. Strom, který má korunu jako stromy v sadovém okruhu, by už představoval velkou hmotu. Je otázkou, jestli je žádoucí, aby rozrušil vztahy v tom prostoru. Hodnota náměstí, i když je občas prázdné, je velká i z výtvarného - uměleckého hlediska,“ uvedl.
Náměstí má velkou uměleckou hodnotu
Trvalé umístění stromů by považoval za nešťastné řešení. Marek Marovič se domnívá, že o zeleni na plzeňském náměstí Republiky by měla proběhnout důkladná debata, kde by se téma probralo ze všech stran.
Renomovaný plzeňský architekt Jiří Zábran si strom zasazený na náměstí představit dokáže. „Veřejný prostor se snažím vnímat ze současného pohledu. Měli bychom jej hodnotit nejen z hlediska památkové péče, ale celospolečensky. Než tam mít ty květináče se stromy, měli bychom se snažit najít vhodnější řešení. A je pravda, že náměstí trpí tím, že tam strom není,“ řekl Zábran.
Připomíná, že s oteplováním klimatu roste ve městech význam stromů, které mají schopnost okolí ochlazovat. Architekt je přesvědčený, že je zapotřebí o podobě centra víc mluvit. „Vedle náměstí máme v sadech Pětatřicátníků obrovské billboardy přes baráky, tak by mi připadalo nevyvážené, kdyby měl na náměstí vadit strom,“ konstatoval.
Odpůrcům stromů na náměstí ale rozumí. Uznává, že náměstí má výjimečný ráz a jde o svébytný prostor. „Na druhou stranu je to trošku neobyvatelné, i když tam máme hezkou kulisu. To si trochu protiřečí, protože město má být pro lidi,“ uvažuje.
Je nutné o podobě centra víc mluvit
I Zábran doporučuje o tématu zeleně na náměstí diskutovat a nechat zpracovat vizualizaci různých návrhů. „Zatím se kloním k tomu, aby tam minimálně nějaký solitérní strom byl,“ konstatoval.
Primátor si myslí, že by bylo vhodné řešit otázku budoucí podoby náměstí urbanisticko-architektonickou soutěží. „Nejdřív by si měli zástupci města říct, co chtějí. Byla by například chyba zrušit tu velkou plochu pro tržiště. Bylo by zapotřebí dát dohromady zadání a pak soutěž vyhlásit,“ sdělil Šindelář.
Pokud by se na náměstí měl natrvalo zasadit strom, musel by podle jeho názoru být dostatečně vzrostlý. „Nemohl by to být nějaký proutek, který bude dvacet let růst, než bude mít větší korunu,“ uvedl. Podle primátora by bylo vhodné, aby debatu o zeleni na náměstí Republiky iniciovali a řídili zástupci Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.