„Nálezy pocházejí ze čtyř královských měst, kterými jsou Brno, Jihlava, České Budějovice a Plzeň,“ říká ředitel muzea a kurátor výstavy Jiří Orna.
K vidění jsou nejrůznější středověké hrnce, džbány nebo poháry. Plzeň patří, co se týče nálezů středověké keramiky, k poměrně dobře zmapovaným městům.
„To je způsobené tím, že v letech 1967 až 1994 probíhala sanace sklepů plzeňského podzemí. Narazilo se na řadu těles odpadních jímek. Získalo se z nich několik tun archeologického materiálu. Máme 1400 nádob z období konce 13. století do konce 15. století,“ podotýká Orna.
V Plzni bylo osmdesát jímek, z nichž každá vydala asi tunu materiálu. Toho je tak ke zpracování stále mnoho. Z nádob se nejvíce dochovalo hrnců.
Ve středověku se nejvíce jedla kaše
„Nejrozšířenějším pokrmem v té době byla kaše. Stalo se, že někdo jídlo nezamíchal a připálilo se. Nádoba nešla umýt, takže ji majitel jako nepoužitelnou vyhodil do jímky. A díky tomu má archeologie poznatky. V současné době stoupá význam přírodovědných analýz a chemických metod. Jedna z nich se zabývá právě tematikou příškvarků. Umožňují nám zjistit, čím se v té době lidé stravovali. To, co pro domácnost bylo neštěstí – připálilo se jim jídlo a ještě přišli o hrnec – tak pro archeologii je požehnání,“ konstatuje.
Odborníci se podle něho pokoušeli najít nějaké objemové pravidelnosti ve středověkých nádobách. „Zjistili jsme, že tehdejší řemeslníci je dělali spíše od oka. Míra pro ně nebyla tak důležitá. Jediným případem, kde se nějaká přesná prokázala, byly poháry. Nejčastější byl žejdlík, což je půllitr. Platilo to i o plzeňských pohárech,“ doplňuje.
Expozice ukazuje také repliku historické hrnčířské pece, kde se keramika pálila. „Jediný nález v Plzni máme z Lochotínské ulice. To příliš neodpovídá písemným pramenům, které kladou dílny hrnčířů na Jižní předměstí před Litickou branou,“ vysvětluje.
Podoba nádob z různých měst se prý příliš nelišila. „Byly tam jen nějaké menší výrobní rozdíly. Při výrobě keramiky v Českých Budějovicích se například používal grafit. Ve středověku údajně v Praze panovala poučka, že kdo měl černou hubu, přijel z Budějovic,“ říká s úsměvem Orna.
Výstava s názvem Trojí život středověké keramiky je veřejnosti přístupná až do 25. září.
