Novinka se zavádí poté, co letos vyvolalo negativní reakce veřejnosti kácení pod elektrickým vedením na okraji čtvrti Bory. Šlo o jednu z tradičních akcí, které se na místě odehrávaly kvůli bezpečnostním předpisům pro energetiky. V rozsáhlých pásech proto padla veškerá vyšší zeleň a vznikaly holoseče.
To přimělo místostarostu centrálního obvodu Plzně Stanislava Šece z KDU-ČSL k předložení návrhu, aby město hledalo řešení a prověřilo praxi ohledně možnosti na dotčených územích vysázet stromy nebo keře, které by výškou nepřesahovaly čtyři metry. Návrh uspěl.
Zástupci Správy veřejného statku města Plzně, která má na starost městskou zeleň, připravili projekt a získali potřebný souhlas energetiků. Na úpravě území nedaleko hranice Borského parku se už pracuje. A nová praxe se má postupně rozšířit na další oblasti.
Náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS řekl, že se po vyjádření energetiků ukázalo, že správa statku může území pod vedením upravit. A připustil, že se podobně může postupovat i jinde. „Netvrdím, že všude. Ale chápu, že v dotčených lokalitách kácení vzrostlých dřevin lidi trápí,“ uvedl.
Hana Hrdličková ze správy statku sdělila, že projekt byl zpracovaný v létě a získal kladná stanoviska energetiků. „Na pozemcích města v prostoru lesoparku některé práce začínají,“ konstatovala.
Černý rybíz, arónie, muchovník, bezinky, lísky
Budou podle ní vysázeny vyšší a nižší keře. Vybrané byly i s ohledem na to, aby jejich plody byly potravou pro ptáky. „Vzniknou větší keřové ostrovy a mezi nimi nebude intenzivně udržovaný trávník, ale luční porosty,“ konstatovala.
Arboristka správy veřejného statku Libuše Kindlová vybrala k výsadbě zčásti takzvané jedlé keře. Podle jejích slov budou pod vedením dřeviny růst maximálně do výšky tří metrů.
„Jsou tam třeba černé rybízy, růže s velkými plody, arónie nebo muchovníky. Na kraji lesa za ochranným pásmem jsme si dovolili vyšší keře jako bezinky, blumy, případně lísky, které budou navazovat na stávající vzrostlé stromy,“ vysvětlila arboristka.
Plocha je už vyčištěná a připravená pro výsadbu. Bylo nutné vykopat pařezy a provést úpravy půdní frézou. Nový luční porost může k uchycení potřebovat až dva roky. Nová výsadba se bude týkat rovinatého pozemku za areálem školy.
Ve svahu směrem k ulici Heyrovského stávající kořeny zůstanou, aby tam nedocházelo k erozi, a zaměstnanci budou nový porost udržovat do výšky tří metrů.
Princip úprav na Borech je možné použít i v jiných lokalitách. Libuše Kindlová ale upozorňuje, že jde o nákladnou záležitost, která je proto těžko použitelná v krajině mimo zastavěnou část města.
Stanislav Šec má radost, že myšlenka, se kterou přišel, nezapadla. „Trochu jsem se obával, že z toho nic nebude, jsem šťastný, že to takhle dopadlo. Je to skvělé,“ prohlásil.
