Na první pohled dům zaujme moderním vzhledem, střídmými barvami i netradiční kompozicí s vnitroblokem. Oceňovaná stavba stojí v plzeňské čtvrti Vinice, kde se setkává původní panelové sídliště z konce 80. let minulého století s modernější vilovou zástavbou a městskými sociálními byty.
Celý soubor je laděný do bílé a šedé s barevně akcentovanými vchody.
Zadání investora bylo jasné: postavit moderní bytový dům s cenově dostupnými bytovými jednotkami. „Naším úkolem bylo vytvořit poslední blok sociálního urbanismu v této čtvrti, který do stávající zástavby citlivě zapadne. Přitom jsme měli k dispozici jen omezený rozpočet. Použít laciné, nebo dokonce méně kvalitní materiály pro nás ale nepřipadalo v úvahu, raději jsme vybírali spíše takové, které budou vysoce funkční s maximální životností,“ vysvětluje Ing. arch. Jiří Zábran z ateliéru PRO-STORY, jeden z autorů projektu.
Přitom původně zde tento komplex vůbec nemusel vzniknout, investor totiž koupil pozemek s již hotovým projektem, takže nejjednodušší bylo začít hned stavět. „Nakonec ale uznal, že bude výhodnější vypracovat nový návrh. Prakticky tak zahodil kompletní projekt,“ dodává architekt Zábran.
Stavba, která na tomto místě nakonec vznikla, sklidila úspěch nejen u novopečených majitelů bytů, ale i u odborné veřejnosti. Kromě ceny primátora ve Stavbě roku Plzeňského kraje uspěla i na České ceně za architekturu, kde získala kromě nominace v hlavní kategorii také Cenu společnosti VEKRA za dostupné bydlení s nadčasovou perspektivou.
Projekt, kde se metr čtvereční pohyboval mezi 45 až 50 tisíci, pak samozřejmě ocenili zejména ti, kteří chtěli bydlet za dostupné peníze.
Dostupné a přitom kvalitní bydlení
Původně zde byl naplánovaný blok ve tvaru „U“, jakých lze v této části Plzně nalézt bezpočet, s plně „podparkovanou“ plochou areálu. „Nový koncept jsme založili na vybudování dvoupodlažního podzemního parkoviště. Došlo tak k uvolnění vnitrobloku, kde jsme mohli ponechat prostor zeleni. Namísto původní kompozice jsme zvolili uspořádání ve tvaru L se samostatnou věží, která výškově navazuje na stávající panelové domy. Získali jsme tak výhodnější polohu pro byty,“ objasňuje architekt Zábran.
 |
Bytů je v celém objektu 155 s dispozicí od 1+kk až po 4+kk. „Jádrem obou staveb jsou především byty 2+kk, u kterých je výhoda poměrně nízké ceny a zároveň dobré užitné hodnoty. Investor si totiž všiml, že na tomto sídlišti je nedostatek bytů. Přitom zde dorůstá další generace, která tu má rodiny a chce zde zůstat. Proto jsme přistoupili k návrhu spíše malometrážních bytů. Dnes jsou prodané všechny,“ dodává architekt.
Zapomeňte na hýřivé barvy
K návrhu vizuálu nového objektu bylo potřeba přistupovat s respektem. „Nechtěli jsme, aby stavba hýřila barvami, jako je tomu na většině českých sídlišť, ale aby přitom měla silný architektonický výraz. Chtěli jsme dokázat, že i s omezeným rozpočtem lze vytvořit svébytnou, vizuálně výraznou budovu, která se stane přirozenou dominantou okolní zástavby, aniž by nějak konfliktně narušovala její celkový ráz,“ popisuje Jiří Zábran.
Barevné vchody napomáhají orientaci.
Celý soubor je tak laděný do bílé a šedé s barevně akcentovanými vchody. Komplex tak zaujme především pravidelně členěnou fasádou s lodžiemi částečně krytými vlnitými polykarbonátovými deskami a betonovými balkony.
„Naším cílem bylo vytvořit dům s čistými liniemi a estetikou, která zaujme na první pohled, ale přitom tu stále zůstával nízký rozpočet, který jsme museli dodržet. Proto jsme vsadili spíše na pravidelnost a netradiční členění fasády,“ objasňuje architekt Jiří Zábran.
A tak například desky, kterými jsou částečně kryté lodžie, jsou v podstatě běžná vlnitá krytina používaná pro zastřešení jednoduchých staveb, jako jsou třeba pergoly. Do jejího povrchu jsou vytlačené jamky diamantového tvaru, takže deska pak láme světlo a vytváří duhové odlesky.
Jde tedy o běžně dostupný transparentní plast, který je ale zároveň neprůhledný, takže na lodžii vytváří částečné soukromí, aniž by obyvatelům věže zakrýval výhled do okolí. Na nižší z obou staveb pak lze kromě těchto částečně krytých lodžií nalézt také balkony z prefabrikovaného betonu, které částečně brání v průhledu z ulice do níže položených bytů, a domu přitom dodávají jedinečný ráz.
Centrem celého objektu je pak volný vnitroblok s osázenou zelení.
Okna podtrhují vzhled
Dalším výrazným fasádním prvkem jsou netradičně dělená okna značky VEKRA, která podtrhují celkový minimalistický ráz stavby, ať už jde o úzké, svislé výklopné profily nebo výplně s vertikálním dělením. Ty lze přitom na českých stavbách vidět skutečně jen zřídka.
„Součástí návrhu bylo členění a barevnost oken, výběr konkrétního výrobku pak byl plně v režii developera a odpovědné stavební firmy. Okna jsou pro stavbu zcela zásadní, a to nejen z pohledu vizuálu, ale především pak pro výsledné tepelně izolační vlastnosti domu, proto poslední slovo při hledání dodavatele přenechávám jim,“ vysvětluje architekt Jiří Zábran.
Minimalistický ráz stavby podtrhují úzké, svislé výklopné profily.
Investor se nakonec rozhodl stavbu osadit plastovými okny VEKRA Komfort EVO v antracitové barvě zvenčí a klasické bílé zevnitř. Tyto profily, doplněné navíc ještě o izolační podkladové hranoly, nabízejí velmi dobrý poměr ceny a výkonu. Dům si tak zachoval výborné tepelně izolační vlastnosti i svůj osobitý vzhled.
Součástí dodávky byla tři velkoformátová okna s plochou přesahující 6 m2, která prosvětlují prostory garáží. Kvůli značným rozměrům těchto oken doporučil výrobce využít namísto plastu hliník, který je pro velké prosklené plochy ideální. Při jejich návrhu totiž bylo nutné vyhovět přísným statickým požadavkům.
„Pro jejich montáž jsme navíc museli povolat manipulační techniku, která těžká skla dostala přímo do rámu ve stavebním otvoru. S investorem i projektanty jsme vždy naštěstí našli schůdné řešení, a to jak v oblasti optimalizace zakázky, tak samozřejmě i rozměrů, členění prvků a podobně, aby bylo vše v přípustných mezích norem a především realizovatelné,“ říká Pavel Kryl, projektový manažer značky VEKRA.
„Vsadit na tuto značku se nakonec ukázalo jako dobrá volba. Do dnešního dne, více než rok po dokončení, nebyla ze strany klientů žádná reklamace, pouze několik běžných servisních seřízení oken,“ dodává Ing. arch. Patrik Novák, spoluautor projektu.
Kromě ceny primátora ve Stavbě roku Plzeňského kraje uspěl projekt i na České ceně za architekturu, kde získal kromě nominace v hlavní kategorii také Cenu společnosti VEKRA za dostupné bydlení s nadčasovou perspektivou.
Zeleň nesmí chybět
Centrem celého objektu je pak volný vnitroblok s osázenou zelení. „Při projekci vnitrobloku jsme ponechali volnou ruku absolventu UUD v Plzni Petru Vávrovi, který navrhl jeho výtvarné řešení. Původně zde byla plánovaná komunitní zahrádka se studní, ale nakonec na tomto místě vznikla retenční nádrž pro záchyt dešťové vody. Ta pak díky tomu pomalu odtéká do kanalizace, takže nádrž plní v podstatě úlohu protipovodňového opatření,“ říká architekt Zábran.
Celé prostranství je osázené stromy, takže zde do budoucna vznikne klidný kout pro relaxaci a odpočinek. „Podle prvotního návrhu zde mělo být čtvercové dláždění v kombinaci velkých a malých formátů, ale to se nakonec ukázalo jako poměrně komplikované a hlavně to bylo v rozporu s potřebou udržet nízký rozpočet,“ vysvětluje architekt.
Celý vnitroblok je navíc řešen poměrně atypicky, s nepravidelně položenou dlažbou, samozřejmostí jsou pak pojezdové rampy pro vozíčkáře. Výsledkem je střízlivý a sofistikovaný architektonický komplex, který do okolní zástavby citlivě zapadá a svým obyvatelům poskytuje plně komfortní bydlení. Plzeňské Vinice tak získaly novou dominantu, která své okolí okouzluje svým střídmým minimalismem i odlesky diamantů.
Vizualizace projektu
Ateliér PRO-STORYProjekt: dům Na Sylvánu Autor projektu: Jiří Zábran Spoluautoři: Patrik Novák, Josef Houška, Petr Vávra Ateliér PRO-STORY založili Josef Houška (1971) a Jiří Zábran (1979) v roce 2014. Zatímco Josef je zodpovědný za projektovou přípravu a inženýrskou činnost, Jiří se může plně soustředit na vedení architektonického ateliéru, který je v současnosti ve staré Piettově papírně. Součástí ateliéru jsou Tereza Nová, Jakub Sýkora, Markéta Šlajsová a Petr Čmolík. |
