Podle čeho by měl člověk vybírat? Co by měl obsahovat účinný balzám na rty?
Vybíráme vždy podle osobních preferencí. Já mám ráda, když balzám obsahuje rostlinná másla, výživnější oleje a také vosky. Vosky právě dělají žádoucí pomyslnou bariéru. Osobně se v balzámech nezříkám ani syntetiky, např. nějakého specializovaného silikonu. Lépe pak drží rtěnka.
Lenka Průšová, vývojářka kosmetiky
Jakých látek v mazání na pusu by se ale měl zákazník raději vyvarovat?
Pouze těch, o nichž prokazatelně víme, že nám z hlediska dermatologie nedělají dobře – máme na ně alergii. U balzámů na rty, které v 95 procentech případů bývají bezvodé, to nebývají konzervace, ale obvykle součásti parfemací či aromat. Alergii však můžeme mít na jakoukoliv látku, klidně i na přírodní olej. Statisticky však bývají nejméně alergenní složky syntetické, jako jsou parafíny, vazelína, silikony atd. Často se proto přidávají do výrobků určených pro citlivou kůži.
Za kritické látky se často označují minerální oleje a syntetické uhlovodíky. Jsou opravdu nebezpečné? A kvůli čemu se do balzámů přidávají?
Já bych spíš řekla, že se minerální oleje a syntetika označují za kritické mylně. Z hlediska bezpečnosti jsou naprosto v pořádku. Přidávají se jako zvláčňující látky (emolienty), také zabraňují odparu vody z pokožky. Kosmetická vazelína se v podstatě nevstřebá, zůstane na povrchu. Tvoří již zmíněnou bariéru na rtech.
I když bych si samotnou vazelínu na pusu nikdy nedala, protože by mi to připadalo příliš mastné, balzám s jejím obsahem (např. kolem pěti procent) naopak v zimě vyhledávám. Oleje jsou z hlediska „výživy“ pokožky lepší, ale vstřebají se a ochrannou vrstvu neudělají. To zajistí syntetika. A v mrazu bych se toho vůbec nebála.
Domácí kosmetikou si můžete spíš uškodit, řekla vývojářka kosmetiky |
Čemu se naopak vyhýbáte?
Mě jako technologa vytáčí špatně udělané hrudkovité přírodní balzámy propagující magických 100 procent natural složek, ale při aplikaci cítíte krystaly, obvykle bambucké či kakaové máslo. Výrobci se odvolávají na přírodu, ale je to v podstatě jejich neschopnost udělat postup výroby správně. I balzám s ryze přírodním složením bohatým na másla lze udělat tak, že bude krásně homogenní a nebude připomínat peeling na rty.
Je vhodnější vybírat z jednodušších balzámů, nebo se nechat zlákat barevnými s příchutěmi?
Aromata a barviva tvoří naprostou minoritu celého přípravku. Aroma má dávkování okolo 0,5 procenta, barviv se používají jen setiny procent. Z hlediska samotné kompozice to je tedy zanedbatelné, protože zbylých 99 procent složek určí to, zdali je balzám kvalitní, či ne.
Jaké je ideální přírodní mazání na rty vyrobené s ohledem na ekologii? Jaká je dobrá volba pro vegany?
Vegani určitě nebudou chtít živočišné složky, tedy například včelí vosk. Mnoho vegan výrobků obsahuje i syntetiku, neb jejich hledisko je prostě výhradně absence živočišných složek, nic víc.
Z hlediska chemika technologa ale včelí vosk v balzámech vidím ráda, je to dobrý emolient, zahušťovadlo a obecně vosky na rtech mají své opodstatnění. Apeluji však zejména na ekologii – mnozí uživatelé si myslí, že 100 procent přírodní kosmetika, nejen balzámy, je to jediné ekologické a jediné správné. Není to tak.
Souboj balzámů na rty: rozhodují vůně, chuť, ale i aplikace |
Proč?
Pokud necháme exotické máslo přeletět polovinu zeměkoule v letadle z Jižní Ameriky do Evropy, abychom z něj udělali natural balzám na rty, je to daleko méně ekologické, než když vezmu olej ze Španělska, zahustím ho zmíněným včelím voskem a přidám trochu syntetiky. Pokud opravdu chceme ekologii, pak recyklovaný obal a maximální podíl lokálních zdrojů. Lokální v kosmetice znamená z tohoto kontinentu.
V čem jsou výhody tyčinkových balzámů a v čem mazacích?
Osobně preferuji tyčinky, neb jsem zaprvé líná a zadruhé mi to přijde hygieničtější. Málokdo si vždy před aplikací balzámu umyje ruce a není tajemství, že na klávesnici či mobilu máme malou mikrobiologickou zoologickou. „Hrabat“ takovým prstem do balzámu a dávat si ho na ústa, není můj šálek čaje. Neznamená to však, že takové balzámy jsou horší. Je to opět otázka vkusu uživatele.
Je důležité, aby balzám obsahoval UV filtr?
V létě u moře ano. Jinak to myslím není nutné. Navíc, pokud používáme po balzámu rtěnku, často obsahuje pigmenty na bázi oxidu titaničitého. I když forma pigmentu není totéž, co UV filtr, k nějakému základnímu odstínění UV též dojde. Na SPF 25 je již potřeba použít takové koncentrace UV filtrů, že to v balzámu cítím chuťově. A není to zrovna efekt vanilkové zmrzliny. Proto si nechávám filtry jen na léto.
Doporučila byste domácí výrobu balzámů na rty?
Nikdy nedoporučuju vyrábět kosmetiku doma, zejména krémy, kde neuhlídáme mikrobiologickou stabilitu. Balzámy na rty jsou ale oblíbená domácí kratochvíle, celkem i nevinná, neb se opravdu jedná o mikrobiologický „low-risk“ produkt. Myslet si však, že seženeme suroviny v lepší kvalitě než kvalifikovaný výrobce, je naivní. Obvykle se koupí jednotlivé složky u překupníka na webu a nevíme, jak dlouho to u něj leželo, jaké byly podmínky přepravy atd. Toto všechno je ve výrobě kontrolované a řízené.
Jednou jsem ze zvědavosti koupila arganový a jojobový olej na webu. Nejenže byl „říznutý“ slunečnicí, což se potvrdilo na analýze, oba oleje měly vysoké číslo kyselosti, což je ukazatel žluklosti. Pokud doma nemáte laboratoř, což obvykle není běžné, nemáte šanci na to přijít. Kosmetiku doporučuji nechat na profesionálech. Vyjde to levněji, kvalitněji a určitě bezpečněji.
5. srpna 2020 |
