Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvZkušebním jízdám předcházela měření diagnostickými prostředky Správy železnic a technicko-bezpečnostní zkouška, která potvrdila způsobilost příslušného traťového úseku k jízdám dvousetkilometrovou rychlostí.
Zkušební jízdy provedla speciální měřicí souprava ÖBB tvořená dvěma hnacími vozidly řady 1116 Taurus, vybavenými měřicím sběračem, mezi nimiž byl umístěn vůz pro diagnostiku trakčního vedení.
„Měřicí souprava dosáhla rychlosti 200 kilometrů v hodině při čtyřech jízdách, přesně tak, jak bylo naplánováno. Diagnostické údaje získané při testovacích jízdách budeme dále analyzovat a používat k optimálnímu návrhu konstrukcí trakčního vedení při zavádění vyšších rychlostí na tratích Správy železnic,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Aktuálně je v přípravě 207 kilometrů různých traťových úseků, na kterých by se v budoucnu mohlo jezdit rychlostí až 200 kilometrů v hodině.
Patří k nim především 15,5 kilometru dlouhý úsek mezi Chocní a Uherskem, kde by mělo být možné jezdit dvoustovkou od poloviny roku 2025. Dále jde o 17 kilometrů trati mezi Sudoměřicemi u Tábora a Voticemi či osm kilometrů trati mezi Soběslaví a Doubím.
Dvoustovkou se bude jezdit i mezi Plzní a Domažlicemi
Na stejnou rychlost se pak projektuje část nové trati mezi Plzní a Domažlicemi, stejné rychlosti budou dosahovat vlaky na novostavbě mezi Brnem a Přerovem či mezi Nemanicemi a Ševětínem.
Správa železnic rovněž připravuje úpravy na potřebné zvýšení rychlosti na trati Břeclav – Šakvice, kde se letos uskutečnily zkušební jízdy.
Ejpovický tunel se stavěl pomocí razicího štítu o menším průměru, v jeho tubusech je vybudována pevná jízdní dráha. V takovém prostředí, kde souprava představuje „píst“, se chová trakční vedení jinak než ve dvoukolejném tunelu nebo na širé trati.
Vzhledem k tomu, že metoda stavby ejpovického tunelu se ukázala jako vysoce efektivní, předpokládá se její použití při projektování a stavbě nových železničních tunelů.
